Historie koštického domu č.p. 37 a 124
(nazývaný u Bažantů)
Dům čp. 37 je velmi stará usedlost, v minulosti spojená s dnešním domem čp. 124 a příbuzensky svázaná s vedlejším domem čp. 36.
Prvním známým majitelem byl v r. 1651 Matěj Vajgl, předchozí majitele neznáme. Od r. 1652 dům vlastnil Mates Hayde s manželkou Annou. V roce 1660 jsou majiteli Jan a Marie Vurmovi. Jan Vurm se po druhé oženil r. 1666 s Mandelinou Voknerovou a pravděpodobně na statku čp. 37 hospodařil. R. 1681 se čtvrtlánu ujal za 50 kop Jiří Vinter a r. 1695 ho prodal za 100 kop Tobiáši Vagnerovi z Rychnova (Reichen) s manželkou Zuzanou. Měli děti: Václav (14.6.1697), Kateřina (23.10.1698), Kryštof (11.12.1701), Dorota (23.4.1705), Eva. R. 1705 Kristián Jaška z Vojnic chalupu koupil za 100 kop a v r. 1723 ji prodal Jiřímu Vurmovi s pozdější manželkou Annou (1707-3.12.1782) za 160 kop. Neprovdaná sestra Jiřího Vurma Anna (1718-10.2.1780) žila s jeho rodinou. Bratr Jiřího Vurma Mates Vurm (1704-1.4.1792) zemřel v čp. 36 ve věku 88 let jako vdovec, jeho manželka Kateřina zemřela r. 1787. Jiří Vurm s Annou měli syny Josefa, Matyáše (Matesa) a dvojčata Antonína (1744–16.3.1820) a Ondřeje (1744-18.2.1820). Mates Vurm staví r. 1764 s manželkou Rozálií roz.Krussovou na obecním gruntě dům čp. 36, hned vedle čp. 37. Jejich dcera Alžběta Marie si vzala 9.11.1773 Václava Zinerta, syna ponocného z čp. 35, ve kterém pak spolu žili. Rozálie (1730-10.6.1799) umřela v čp. 37 jako vdova, její manžel Mates Vurm zemřel r. 1798. Mates s Rozálií měli dceru Alžbětu (vzala si 9.11.1774 Václava Zienerta z čp. 35), dceru Marii (vzala si 29.6.1779 Jana Hykla) a syna Antonína (30.10.1749). Na rodném listu Antonína jsou rodiče uvedeni jako podruzi, později si, jak vidno, asi v životě polepšili.
Josef Vurm, syn Jiřího Vurma, přebírá v r. 1743 s manželkou Annou Marií (1720-23.9.1782) statek čp.v37 za 125 kop. Měli dceru Annu Marii (7.4.1754) a syna Ondřeje. Dcera Anna Marie měla 11.2.1773 svatbu s Matějem Vakermanem.
Josef Vurm zemřel r. 1756 a živnosti spravuje jeho bratr Mates, po dosažení zletilosti se ujímá statku Josefův syn Ondřej (Andreas) Vurm (1746-3.7.1832), který byl od r.v1781 vlastníkem vedlejšího domu čp. 36. S pozdější manželkou Rozálií (Rosinou) Zienertovou (1743-1807), měli syna Františka (1770, oženil se 4.1.1794 s Kateřinou Kuncovou, děvečkou v Želevicích), Antonína (4.1.1771), Ondřeje (1.4.1776), dceru Annu Marii (3.5.1778-22.8.1810), Matěje (1783), který se oženil 6.2.1816 s Rozálií Sunkovskou z čp. 22, Rozálii (zemřela po narození 1787), Rozálii (12.7.1782-26.8.1785) S druhou manželkou Marií Plattig z č.8 měli syna Antonína (3.6.1790), Václava (zemřel ihned po narození i s matkou r. 1796),dceru Barboru (zemřela 27.1.1800 ve věku 14 let). Po smrti Marie byla Ondřejovou manželkou Barbora Vakrmanová z čp. 17 ( brali se 1.5.1798). I s tou měl děti, např. syna Václava, nar. 2.8.1799, který hned po narození zemřel, dceru Barboru (1804 -1857). Syn z prvního manželství Václav Vurm( 28.9.1773-7.3.1799) si vzal 27.1.1795 Kateřinu Hyklovou (1777) z čp. 12. Zemřel velmi mladý, r. 1799 se statku ujímá vdova po něm Kateřina roz.Hyklová, později znovu provdaná Krycnerová ( později jsou v matrice zápisy, že je provdaná za Jana Rosenkrantze, což je záhadou, proč tak farář Jana Krycnera pojmenoval. Jediné vysvětlení je to, že už r. 1829 majetek převzal František Rosenkrantz, manžel dcery Kateřiny – takže se domu asi začalo říkat u Rosenkrantzů. Odtud asi tedy farářův omyl při zápisu.) za 402 zlatých. Kateřina měla nejméně deset dětí: 24.1.1796 se narodil Václav Vurm, syn Kateřiny s Václavem Vurmem (zemřel druhý den po narození), Matyáš Vurm, druhý syn Václava a Kateřiny, se narodil.17.9.1797 a zemřel v r. 1798. S druhým manželem Janem Krycnerem ze Želevic čp. 8 měla Kateřina dceru Johanu Rosinu (zemřela ihned po narození 17.3.1801), Kateřinu (1.9.1802), vzala si Františka Triebla, 16.12.1829 se jim narodila dcera Alžběta, Terezii(6.2.1805), Jana (8.3.1807, zemřel ve věku 3,5 roku), Josefa (23.7.1809, zemřel ve věku 9 měsíců), Johanu (nar.15.5.1811, 18.2.1838 se jí narodil nemanželský syn Valentin, vdala se pak roku 1844 za Aloise Karfíka), Antonína (8.6.1815, zemřel brzy po narození) a Rozálii (15.5.1818). Výminkářka Kateřina Kricnerová zemřela 28.3.1832 ve věku 62 let.Výminkář Jan Kricner zemřel 23.5.1841 ve věku 63 let. Jan Kricner se v r. 1835 oženil s Kateřinou Hellerovou z čp. 38. V těchto letech už byli skutečně zapsáni s měkkým =i= v příjmení.
Od r.1829 se stal majitelem statku František Rosenkrantz za 440 zl s manželkou Terezií Krycnerovou, dcerou Kateřiny. Brali se 22.9.1829. Měli dva syny: František (zemřel ve věku 2 let 10.3.1829) a Antonín (zemřel 17.3.1833 ve věku 1,5 roku). Oba synové jsou zapsáni v matrice pod jménem Krycner. František, který se narodil před svatbou, byl Františkem Rosenkrantzem dodatečně přiznán, u Antonína šlo asi omyl v zápise, neboť se narodil už po svatbě jako manželský. Pan farář si s touto rodinou asi hlavu nelámal, složité rodinné vztahy neřešil. A teď to věru nebude hezké čtení:
Dle matriky 24.5.1857 zemřela ve věku 63 let Barbora Vurmová, svobodná, žebračka z č.37. Byla dcerou Ondřeje Vurma z č.37 nebo snad dcerou někoho z Vurmů v č.36? Proč se musela živit žebrotou, neměla už nikoho příbuzného, odvrhla ji rodina, jaký měla vztah k novým majitelům domu?
8.12.1864 se v čp. 37 narodila dvojčata Marie a mrtvě narozená nepojmenovaná holčička nádeníku Václavu Vurmovi. Marie zemřela za 10 dní. 12.4.1866 se narodil a hned po narození zemřel Karel, syn Václava Vurma, podruha v čp. 37 (syna Matěje Vurma, ovčáka v čp. 24, a Rozálie Sunkovské) a jeho manželky Evy, nemanželské dcery Kateřiny Richtrové z čp. 45, dcery Filipa Richtra a Rozálie Šubrtové z čp. 25. V matrice je též zápis, že se v čp. 37 narodila 9.11.1872 narodila Marie Miroslava, dcera ševce Antonína Povy a Marie Vurmové. Byli to asi příbuzní dříve jmenovaných Vurmů a žili možná v bývalém výminku (dnes čp. 124). Ještě v roce 1883 patří dle pozemkové knihy vedlejší dům čp. 36 krejčímu Františku Vurmovi, jistě to byli příbuzní, pravděpodobně z rodu Matesa a Ondřeje Vurma. Zajímavá je též zmínka v čp. 26, kde si Antonín Krämer vzal r. 1853 Annu Vurmovou z čp. 37. Byla to sestra Václava Vurma. Pravděpodobně je zde návaznost na větev Vurmů pocházející od Matesa Vurma.
Roku 1833 statek koupil Václav Karfík, syn Václava Karfíka a Rozálie Černé z Vojnic čp. 9. Jeho sestra Marie si v čp. 37 vzala 30.4.1839 Františka Brožíka ze Mšeného. Václav Karfík měl s manželkou Barborou Zunovou dvě děti: Václava (23.7.1840 umřel ve věku ¾ roku) a starší Annu Marii, později provdanou za Václava Drobného z Duban čp. 20. Na statku pak hospodaří Václav Drobný (není však zapsán jako majitel) s manželkou Annou, dcerou Václava Karfíka. Měli syna Antonína (19.12.1851), Václava (18.12.1854) a několik dcer: Marie (1.8.1844, ihned zemřela), Anna (8.12.1848) umírá 13.7.1850 ve věku 1,5 roku, 6.4.1852 zemřela Terezie (nar.2.2.1846) ve věku 6,5 roku, Majdalena pak 12.4.1852 ve věku 7,5 roku. Tři poslední zemřely na choleru, která v Košticích řádila v letech 1850 a 1852 (v matrikách je uváděno vrhavá ouplavice). Na jaře a v létě 1850 na ni zemřelo v Košticích nejméně 40 lidí, to už je na tak malou obec velký počet. Někde zemřely celé rodiny, např. rodina učitele Václava Tietze.
Majitelem usedlosti čp. 37 je od r. 1867 nezletilý Václav Drobný .Roku 1880 se žení s Marií Jandovou z Duban, 22.11.1880 se narodila dcera Josefa, která zemřela hned v lednu 1881. Syn Václav Gabriel (18.7.1882) si vzal 20.5.1918 Marii Marešovou 7.9.1885 se narodila dcera Marie. Syn Antonín (1.1.1887-21.5.1887) brzy po narození, syn Jaroslav se narodil 30.10.1889 (oženil se 28.1.1917 s Annou Medkovou).
Od r. 1890 je majitelkou Marie Medková, provdaná Bažantová (8.12.1859-12.12.1904), dcera Josefa Medka z čp. 27 a Alžběty Fikrtové z Radonic. (Rod Bažantů je v Křesíně usazený velmi dávno, již podle Berní ruly byl v r. 1654 v Křesíně sedlák Jakub Bažant.) Od r. 1905 je majitelem vdovec po ní Jan Bažant. Tito manželé dle matriky spolu od roku 1880 nejméně do roku 1885 žili v čísle 10, kde jsou zapsáni jako Bažant Jan (syn Františka Bažanta z Křesína a Anny Martinovské z Radonic), dělník v čp 10 a Marie, dcera Josefa Medka, dozorce na statku čp 10. Medkovi se zřejmě zmohli, když mohli zakoupit poměrně velký dům pro dceru (a nebo v tom bylo něco úplně jiného…..), sami pak koupili čp 27. Bažantovi měli 6 dětí: Josef (1879), Antonín (1883) a Emilie (1884) zemřeli jako děti, dále se narodily Emilie(28.7.1886) a Marie Alžběta (26.2.1891). 8.9.1881 se narodil Václav Bažant, pozdější mistr obuvnický. Žení se s Marií Jiráskovou (8.9.1885), dcerou Josefa Jiráska, původně pokrývače z Chrastína (Chrastín je uveden jako jeho domovská obec), žijícího však v Košticích (byl to bratr majitele čp. 21). Sestra Václava Bažanta Marie Alžběta si bere Josefa Jiráska ml., takže se vzali dvojí sourozenci navzájem. Marie s Josefem Jiráskem obdrželi věnem bývalý výminek, dnes dům čp. 124 (úředně byl dům oddělen r. 1923, dnes je majetkem Josefa Grunta s partnerkou Miroslavou).
V roce 1896 pracuje v čp. 37 nádenice Anna roz. Flecková, vdova po Václavu Protivovi z Vojnic čp. 42, jejíž syn se oženil s Annou Kallachovou, vnučkou Kateřiny Hellerové, hokyně z čp. 38.
Václavu a Marii Bažantovým se narodilo 5 dětí: Emilie (17. 2. 1907)), Václav (9.10.1910) Marie (asi 1912), Božena Anna (17.11.1914 – 6.3.1995), Jiří (1923-1992).
Marie zemřela ve věku 7 let. Nachladila se, protože pořád seděla na kameni a vyhlížela tatínka, až se vrátí z 1. světové války. Nachlazením oslabený organismus neodolal epidemii španělské chřipky, které podlehla. Byla jedinou známou obětí španělské chřipky v Košticích.
Arch sčítání lidu z r. 1921 hovoří takto:
Bažant Jan, vdovec, 6.4.1856, hospodář
Bažant Václav, ženatý, 8.9.1881, obuvník
Bažantová Marie, manželka, 8.9.1885, nar. Strádonice, vede domácnost
Bažantová Emilie, dcera, 17.2.1907, nar. Chrastín
Bažant Václav, 9.10.1910
Bažantová Božena, 17.11.1914
Výminek
Jirásková Marie, vdaná, 8.2.1891 manžel pravděpodobně v legiích
děti Anna a Oldřich
Medek Josef, dědeček, vdovec, 20.3.1839
Václav řečený Stázička vášnivě ochotničil, měl však srdeční vadu a zemřel velmi mladý. Nejmladší Jiří byl za 2. světové války totálně nasazen v Německu a zažil bombardování Lipska.
Božena sloužila v nádražní restauraci u Křivanů, později u Polívků, potom u židovské rodiny v Teplicích, nakonec pracovala ve mlýně. 8.12.1947 se provdala za Ferdinanda Karfíka (2.8.1912-21.2.1962)) z čp. 40. Ferdinand byl syn Josefa Karfíka z čp. 40 a Marie z Budyně. Otec nevěsty svatbě nepřál, vadil mu rozdíl majetku ševcovské dcery a syna ze statku. Brali se až těsně po jeho smrti, chvíli před narozením starší dcery Marie. Ferdinand s Boženou měli dvě dcery: Libuši (povoláním drogistku) a Marii, provdanou Pattovou (zdravotní sestru). Marie s manželem Pavlem bydlí v domě čp. 37 dosud, Libuše bydlí v Lounech a cvičí v Košticích jógu.
Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.