Historie koštického domu drůbežárna

Historie koštických domů

Družstevní drůbežárna v Košticích

Budovy drůbežárny už jsou bohužel dávno zbourané.

Koštická družstevní drůbežárna byla zřízena na konci 50. let 20. století za potokem Žejdlíkem, směrem na Vinec, poblíž dnešního domu paní Hroudové. Byla obklopena nádherným ovocným sadem, kde rostly švestky a višně, které bohužel skoro nikdo nečesal. Postupně byly postaveny tři haly – nejstarší dřevěná, kde působila paní Vajglová, pak zděná v působností paní Beránkové a nejnovější montovaná až nahoře – tu dostala na starost po skončení drůbežářské školy Marie Flajšrová, dnes Jarošová.

Aby se slepičky měly dobře, přes léto se rekreovaly v pojízdné drůbežárně – jezdilo se po louce, kde se napásly zeleného, nebo po sklizni po poli, kde vysbíraly všechna zrna, která tam zůstala po žních. Pojízdné drůbežárny byly dvě a většinou parkovaly na rozcestí nahoře na Vinci. Jednou se stalo, že nepřizpůsobiví obyvatelé Vaňkovny ( č. p. 1 )vykradli pojízdnou drůbežárnu, ukradli krmení a vajíčka. Služební pes šel po stopě až k větrolamu u Křesína, tam zloději lup patrně naložili do auta a zmizeli. Ovšem zástěra paní Jarošové byla viděna právě na jedné z obyvatelek Vaňkovny.

Chov slepic začínal přivezením 1500 několikadenních kuřátek do odchovny, která byla ve dvoře, kde dnes stojí benzínka. Kuřátkům se muselo topit – topil střídavě hlídač a chovatelka, pro uhlí se muselo pod pavlač do sídla družstva. Větší kuřátka byla venku na čerstvém vzduchu. Do hal za potokem pak šly dospělé slepičky.

Na druhé straně cesty se za potokem chovaly kachny. Měly tam na oploceném pozemku přístřešek a stálý přístup k vodě, takže byly v dokonalé kondici.

Koncem šedesátých let byly všechny budovy družstevní drůbežárny zbourány, stromy v sadu vytrhány a zlikvidovány. Chov drůbeže v družstvu tak skončil. Slepice si tak deset let užívaly přirozeným způsobem celkem spokojeného života, na rozdíl od dnešních klecových chovů měly podestýlku, volnost a přirozenou stravu.

Ve dvoře se kromě kuřátek chovali ve stájích býci. Ty od jara do podzimu každodenně hnali po Skalech pan Nápravník s dcerou na pastvu do Dobročky.

Družstevní koně byli ustájeni u Karfíků – Humpourů v č.p. 40, další dobytek v č.p. 14.

Irena Hellerová za přispění Marie Jarošové a Marie Pattové

Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.