Karel Ort

Rod Ortů pochází z východních Čech. V roce 1882 koupil Jan Ort pro svého syna Josefa a jeho ženu Antonii od Josefa Johna mlýn v Košticích nad Ohří. Josef Ort se pustil do přestavby mlýna. Nahradil pohon  šesti vodními koly turbínami, instaloval parní stroj, na světové výstavě v Paříži nakoupil moderní mlecí stroje, provozoval elektrárnu i pekárnu, jež sloužily i potřebám obce Koštice. Finanční krizi, zaviněnou překotným investováním, řešil odjezdem za výdělkem do Ameriky. Po svém návratu přestavbu mlýna dokončil a ten se stal Prvním českým automatickým mlýnem.

Josef Ort byl podporovatelem mnoha spolků a kulturních organizací, v letech 1896-1902 byl i starostou obce Koštice. Byl významným nositelem pokroku – prosadil zřízení pošty v obci, byl hlavním akcionářem výstavby trati Libochovice – Louny, měl první telefonní spojení, zakládal hospodářské družstvo v Libochovicích atd…

Z manželství Josefa a Antonie se narodily dvě děti – syn Karel a dcera Marie. Karel Ort se narodil 1. února 1889 v Košticích. Vystudoval reálku v Lounech a v Praze a poté vstoupil na českou techniku v Praze, studium ale dokončil na vysoké škole v Karlsruhe. Od mládí se zajímal o technické a přírodní vědy a zvláště o nový obor, jiskrovou telegrafii a její využití.  Po ukončení studií pracoval ve firmě Kolben, v Lorenzových závodech v Berlíně; zde také studoval obory bezdrátová telegrafie a vysoké frekvence. Doma v Košticích trávil veškerý volný čas  studiem a pokusy, které prováděl s ing. Riegerem. Otec Josef mu na ostrově postavil laboratoř, jejíž součástí byl i 36 m vysoký stožár. V roce 1914 žádá ve Vídni povolení k provozování vysílací stanice, které bylo zamítnuto, neb v čase jednání došlo k sarajevskému atentátu. V roce 1915 odjíždí studovat do Švédska a odtud se vydává lodí na inspekční cestu na Island. Loď je však z důvodů války nucena přistát v New Yorku. Tak se Karel nechtěně dostává do Ameriky. S pomocí otcových přátel se uchytil u Western Electric, kde dosahuje vynikajících výsledků. V roce 1916 vstupují USA do 1.světové války, firma se stává součástí válečného výzkumu a Karel Ort je jako cizinec propuštěn, dále ale koná pokusy pro Research Corporation ve vlastním bytě. Předmětem jeho zájmu jsou především elektronové lampy. Pro nedostatek financí se nechává zaměstnat u Westinghouse Lamp, kde se zanedlouho stává produkčním inženýrem celé továrny. Později přechází do výzkumného týmu Itala Marconiho.

Po skončení války se Karel chystal k návratu domů. Ve spolupráci s otcem a přáteli se připravoval podnikat v oboru radiofonie. Otec Josef mu již zakoupil v Praze pozemky na výstavbu nového podniku (později Tesly Holešovice). Na podzim 1919  přijel krátce domů do Koštic, aby zjistil stav výstavby závodu, seznámil se s politickou i hospodářskou situací v nové Československé republice  a hlavně zajistil patentovou ochranu svých vynálezů. Po měsíci se vrátil do Ameriky dokončit své závazky u Marconiho, aby se do Koštic mohl vrátit s čistým štítem. Osud ale rozhodl jinak. Nadaný odborník podlehl epidemii španělské chřipky a zemřel v New Yorku 1. února 1920. Za pomoci amerických přátel bylo jeho tělo přepraveno do vlasti a v květnu 1920 pochováno do rodinné hrobky v Košticích.

Majetek, vybudovaný mlynářem Josefem Ortem, spravovala po jeho smrti v roce 1927 jeho žena Antonie. Dcera Marie, Karlova sestra, narozená 1887 v Košticích, se vdala do Starého Kolína za mlynáře Vojtěcha Loupala. Poslední rekonstrukci mlýna provedla v roce 1947 vnučka Josefa Orta Marie Loupalová (nar. 1912) se svým manželem Josefem M. Blížencem. Mlýn proto byl v roce 1948 znárodňován ve velmi dobrém stavu. Po roce 1989 byly zdevastované objekty vráceny restituentům a později prodány současnému majiteli, který obnovil vodní elektrárnu a postupně objekty rekonstruuje.