Historie koštického domu č.p. 6 a 7
(dnes čísla 6, 7, 80, 82, 93, 95, 96, 103,129,130)
Velcí statkáři
Tyto domy byly původně jedním hospodářstvím. Byl to rozsáhlý statek, jeden z největších v Košticích. Skládal se z dnešních výše jmenovaných domů, dále z části pozemku, kde je dnešní panelák na dolní návsi. Cesta z návsi ke Karfíkovým neexistovala. Rozsáhlost statku vidíme z rozpisu současných čísel domů. Roku 1693 byl statek rozdělen na část od dnešní cesty vlevo a druhou od cesty vpravo.
Statek vlastnil od r.1602 do roku 1618 Bartoloměj Melichar, který dostal půllán od vrchnosti. Byl též zván Malý Melcer, byl konšelem r. 1620. R.1618 ho koupil Jan Neužil (též Nevšeta), konšel r.1613 a 1622, za 300 kop, v roce 1650 na něm hospodařil syn konšela z r.1620 Jana Jiří Melichar, zvaný Melcer, a jeho syn Jan. R. 1654 při sepisování Berní ruly je uveden sedlák Matěj Linhart, od r.1681 jeho syn Václav Linhart s druhou manželkou Annou. Ten prodává r.1692 statek s jedním lánem za 170 kop Jiřímu Hayde s manželkou Magdalenou Klementovou (svatba 27.11.1691). Měli děti Jana (6.1.1693), Kryštofa (26.7.1694), Dorotu (12.3.1697) a Josefa (24.5.1702). V r.1693 je statek rozdělen, část vpravo kupuje od majitelky Koštic Zuzany Proyové z Geiselbergu Jiří Šturm za 240 kop. V těžké pobělohorské době měla vrchnost snahu parcelovat i stávající statky, aby pole obdělávalo co nejvíce poddaných.
Část vlevo, pro zjednodušení ji nazveme č.6, po otci převzal Kryštof Hayde s manželkou Marií, dcerou Václava Plattiga ze Želkovic, za 300 kop. S druhou ženou Kateřinou měli syna Antonína (5.10.1747). O Kryštofu Haydovi je v matrice zajímavý záznam, kdy byl jako kmotr dítěte zapsán jako sládek. Dalším majitelem byl od 9.12.1750 Jakub Hayde za 300 kop, který statek prodal 1.3.1765 Antonínu Klementovi z Týnice s manželkou Annou za 802 zl. a 40 kr. 17.1.1790 se jejich dcera Dorota vdala za Václava Štětinu z Evaně. Dcera Anna Alžběta si vzala 2.3.1781 Bernarda Melcera z Lesky. Ten statek přebírá v lednu r.1783 za 500 kop. Brzy – 23.2.1783 – Bernard zemřel a Alžběta si pak bere Josefa Jandu (1765-20.5.1835), syna Tomáše Jandy, který statek přebírá za 500 kop. Měli syna Josefa (29.8.1790), dcery Barboru (zemřela pětiměsíční 30.5.1788), Barboru (28.1.1789) a Marii Annu (24.11.1791-6.12.1791). Anna Alžběta Jandová zemřela 2.12.1791 ve věku 28 let. Druhou manželkou Josefa Jandy byla dcera Václava Vorlíčka Dorota Vorlíčková, kterou si vzal 8.1.1793. Josef s Dorotou měli děti : Václava (19.11.1793, zemřel ve věku 3 měsíců), Kateřinu (13.1.1795-27.4.1802), Václava (25.11.1796), Rozálii (16.6.1797-16.7.1797), Františka (8.2.1799-11.7.1854), Marii Annu (27.10.1792), Terezii (13.5.1801, byla druhou ženou Jakuba Karfíka z č.40), Antonína (3.7.1803-29.10.1803), Kateřinu (7.6.1805- 21.6.1805). Dorota Jandová zemřela 11.8.1805 ve věku 38 let. Se třetí manželkou Annou Marií Hauptvogel, dcerou Josefa Hauptvogela a Kateřiny Fohri z č.39, měl děti Antonína (22.11.1806-21.11.1808), Kateřinu (28.2.1807-23.3.1807), Kateřinu (29.1.1808), dvojčata Barboru (28.1.1809-28.2.1809) a Antonína (28.1.1809-26.2.1809), dvojčata Antonína (14.4.1810-28.4.1810) a mrtvě narozené dítě (14.4.1810), mrtvě narozené dítě (26.3.1812), mrtvá dvojčata (6.5.1813), dvojčata Antonína (24.7.1814-11.3.1815) a Annu Marii (24.7.1814-6.9.1814), Annu (1815-15.3.1830), dvojčata – mrtvě narozené dítě (6.3.1818) a Josefa Xavera (6.3.1818-5.1.1833), mrtvě narozené dítě (29.7.1821). Krátce po narození posledního mrtvého dítěte Anna Marie Jandová zemřela (2.8.1821) ve věku 42 let.
Jandova švagrová Marie Anna Vorlíčková se provdala za Josefa Antropiusa. Jejich dcera Antonie Františka (1813) se provdala 26.7.1832 za Františka Antonína Bauera (1807) z Ředhoště. Jejím druhým manželem byl František Janda. Dcera Kateřina Jandová si vzala Matěje Matějíčka z Pátku (jejich dcera Barbora sloužila v č.18 a vzala si tam Františka Rebhana), Terezie Jandová se 14.3.1828 vdává za Josefa Šimoníčka. Statek dědí syn z prvního manželství Josef Janda, konšel v letech 1809-1812, 1822-1823, a r.1831 přebírá hospodářství jeho bratr Václav Janda, oba byli postupně též majiteli domu č.41. Od r.1852 pravděpodobně svobodný a bezdětný Václav hospodařil na statku č.41 a dům č.6 převzal syn Josefa s Dorotou František Janda s manželkou Antonií Františkou, dcerou Josefa Antropiuse a Marie Anny Vorlíčkové. František, jinak též kupec a majitel statku č.6 v Hostivicích, zemřel 11.7.1854 ve věku 55 let. V r.1855 statek dědí jeho syn Jindřich Janda.
6.11.1848 se narodil Josef (zemřel brzy po narození) a 14.3.1864 Josefa (zemřela 25.12.1865), děti šafáře Václava Richtra (25.5.1823), nemanželského syna Kateřiny Richtrové z č.45, a Kateřiny Kuncové z Mnichova Týnce. Druhou manželkou Václava Richtra byla Alžběta Richtrová, která jako vdova r.1878 statek kupuje, byla už majitelkou vedlejšího č.7. Hospodářství po obou stranách dnešní cesty se opět spojují.
28.2.1836 v č.6 zemřela roční Rozálie, dcera Václava Rulfa. Rulfovi tehdy statek spravovali, neboť majitel Václav Janda hospodařil na statku č.41. 19.1.1845 se narodila Anna Anežka, dcera Antonína a Marie Kafkových.
6.5.1851 se v č. 6 vzali Antonína Macek, nádeník v č. 6, syn Jakuba a Marie Mackových, s Marií Povovou dcerou Martina Povy a Rozálie Vakrmanové, vdovou po Josefu Strniště, ovčáku ze Želevic. 25.7.1864 zemřel v tomto domě dvouletý Vincenc Zíval, syn čeledína Václava Zívala (syna Jana Zívala z č.8 a Barbory Neumannové ze Želevic č.3) a Rozálie Mendlové z Křesína. Měli ještě syna Vincence Josefa (10.3.1864-25.7.1864), otec Václav Zíval je pak uveden jako hospodský z Vraného. Manželům se 24.6.1865 narodil ještě syn Václav. Dům obýval r.1856 Josef Jičínský, bratr koštické mlynářky. V r.1859 zde zemřel Václav Macek. V r.1870 na statku bydlel panský luční hajný Jan Mates. Později tu žil Jan Brabec, dělník původem z Křesína, s manželkou Johanou Průšovou. Měli děti Jan (31.12.1878) a Alžběta (30.4.1882). V devadesátých letech 19.století tu žil dělník Josef Jünger s manželkou Marií, dělník Václav Vurm s manželkou Marií, nádeník František Kloub s manželkou Annou. 22.10.1890 se narodila Marie, nemanželská dcera Alžběty Černé. Otcovství uznal František Jirásek ze Želevic 8. 31.8.1899 se narodil Václav, syn Františka Černého a Anastázie Kalachové (dcery Františka Kalacha, potulného hudebníka původem z Vojnic č.15, a Anny Hellerové). Rodiči Františka byli František Černý, dělník, a Františka Sotnerová ze Lkáně, žili rovněž v č.6.
Sčítací arch ze sčítání lidu v r. 1921 hovoří o obyvatelích takto:
Krämer František (zapsal se zde jako Kréml), 15.4.1889, kočí u nájemce velkostatku Kamila Honky
Krémlová Marie, 20.10.1890, dělnice u Kamila Honky
tři děti školního věku
Antonín Kréml, otec, 22.7.1856, dělník u Kamila Honky
Krémlová Alžběta, sestra, 16.5.1886, dělnice u Kamila Honky
Č.7 vlastnil od r.1693 Jiří Šturm s manželkou Ludmilou. Měli děti Kryštofa (14.11.1694) a Jana (28.5.1697) V r.1699 statek prodávají za 400 kop Kryštofu Richterovi s manželkou Ludmilou. Ti měli děti Annu Marii (4.6.1696), Jiřího (3.11.1697) a Matěje (25.8.1701). Kryštof 15.4.1739 zemřel, statek převzal 18.12.1739 syn Jiří. 23.1.1758 přebírá hospodářství jeho zeť Antonín Erlich (1716-23.5.1793, v matrikách označený jako nově usedlý poddaný) s manželkou Terezií (1729-1.10.1809). Měli syna Josefa a dcery Marii Kateřinu (1770), Kateřinu, Annu Rozálii (1772) a Annu Marii. Předtím měl ovšem Antonín Erlich první manželku Annu, se kterou měli dceru Barboru (30.10.1746) a syna Josefa (11.3.1753). Josef se 8.11.1774 oženil s Karolinou Šíbovou ze Želevic č.4. Kateřina zemřela 28.12.1794 ve věku 16 let, Anna Marie (1741-8.10.1821) si vzala v roce 1770 Josefa Karfíka (1735-11.8.1827) z Koštic č.19.
R. 1770 se narodil syn Jakub Karfík, budoucí majitel č. 40 (7.1.1798 svatba s Annou, dcerou Jiřího a Kateřiny Starých, oženil se 10.11.1812 ve věku 42 let s Rozálií, dcerou Antonína Vodičky a Ludmily Hedánkové z Vojnic),
25.6.1771 se narodil jejich syn Josef (zemřel r. 1829). Dcera Josefa Marie Kateřina se 10.7.1792 vdala za Antonína Šimoníčka, syn Václav se oženil s Rozálií Černou (1777-21.4.1831) ze Lkáně. Měli děti Václava (25.11.1796, brzy zemřel), Václava (14.10.1797), Rozálii (7.6.1796), Štěpána (25.11.1801), Josefa (15.11.1803-22.2.1812), Marii (10.3.1806-23.5.1806), Antonína (2.8.1807), Annu (20.6.1809-19.8.1809), dvojčata Antonína a mrtvě narozené dítě (14.4.1810), Marii Annu (3.3.1813, vzala si Františka Brožíka), Jana (26.8.1816), Josefa (3.8.1819-4.12.1820), Rozálii. Rozálie si vzala 16.2.1830 Václava Hrušku ze Lkáně. Syn Antonín s manželkou Marií Annou Jandovou zdědil statek č.7 za 720 zl. v roce 1828, měli děti Josefa (18.4.1833-6.5.1833), Annu (29.3.1834-22.1.1835), Václava (24.1.1836), Josefa (zemřel tříměsíční 20.3.1840), Antonína (18.12.1841), Marii Alžbětu (19.11.1843), dvojčata Václava (zemřel po narození 27.4.1845) a Antonína (27.4.1845), Václava (18.4.1847), Annu (27.4.1848-28.12.1848) a Annu (3.2.1850). 12.10.1829 v domě zemřela ve věku 54 let Anna Líšťanská. Antonínův syn Antonín s manželkou Marií přebírají hospodářství v r.1866 za 3250 zl. V r. 1839 je Václav Karfík označen v matrice jako výminkář v č. 7. Pak je mezera v majetkových poměrech, ale v r.1875 Vojtěch Šubrt s manželkou Antonií prodali statek vdově Alžbětě Richterové za 4000 zl. Ta od r. 1881 vlastní dům spolu se synem Janem. Jak je výše uvedeno, statky se opět spojily. Od roku 1885 vlastní statek č.7 její dcera Alžběta Vebrová, statek č.6 přebírá v r.1896.
19.1.1819 se v domě narodila Anna, nemanželská dcera patnáctileté Terezie Schubertové, sirotka po Matesu a Barboře Alžbětě Schubertových, žijící z milosti obce.
Zajímavým zápisem v matrice je tento: 3.4.1850 umírá v č.7 ve věku 54 let František Weiss, penzionovaný lobkovický knížecí revident, syn hospodského z Koštic. Farář zapsal, že byl zcela dezorientovaný a působil jako smyslů zbavený.
V tomto velikém statku bylo potřeba mnoho čeledi, připomeňme si tedy některé zaměstnance : 24.3.1852 zemřela sedmiletá Anežka, dcera čeledína Josefa Strniště. 17.7.1859 zemřel po narození Václav, nemanželský syn služebné Rozálie Mackové. V r.1896 tu pracovali Krémrovi, Záhořík, r.1897 služebná Černá, r.1899 čeledín Dřímal, r.1900 nádeníci Stibal, Jirásek, Řehoř, Řehořová, Chvalkovská. 9.11.1849 se zde narodila Alžběta, dcera mistra krejčího Eduarda Prýma, původem ze Solan a Marie Krásové z Duban. Nějaký čas zde žil správce velkostatku Václav Chvapil s manželkou Marií Krejzovou, dcerou Václava Krejzy z č.16. Narodil se tu jejich synové Jan (11.3.1882) a Rudolf (13.4.1884-18.12.1885) a dcery Marie Alžběta (16.10.1877) a Alžběta (24.1.1872). 14.7.1892 se tu narodila Božena, 9.3.1888 Josef a 11.6.1890 František, děti Jana Neumanna, hlídače v panském dvoře, syna Františka Neumanna z č.19, a Rozálie Patčové z Kokovic. Josef se oženil 10.2.1929 s Annou Sunkovskou.
V roce 1907 hospodářství kupuje mlynář Josef Ort s manželkou Antonií. Od mlynáře koupil dům pekař Karel Svatoš. Sčítání lidu v r.1921 zanechalo tyto poznatky o obyvatelích:
Svatoš Karel, mistr pekař, 12.3.1852
Svatošová Marie, manželka – spolumajitelka, 5.10.1868
Kubáčová Anna, dcera, 19.2.1895, vede domácnost
Kubáč Karel, zeť, 27.10.1891, dělník v pekařství
Kubáčová Eva, vnučka, 23.12.1919
Vajgl Josef, švagr, 9.1.1876, pomáhá v hospodářství (ženatý, příslušný na Žižkov)
V r.1928 dům č.7 kupují Karel a Anna Kubáčovi, hospodářství se opět rozděluje. V domě byla dlouhou dobu modlitebna církve československé husitské. Ovdovělá Anna Kubáčová tu bydlela s dcerami Evou a Marií, otcem Karlem Svatošem a tetou Františkou Válkovou. Dům zdědila po matce Marie Hellerová roz. Kubáčová, darovala ho pak dceři Marii Koskové. Nyní je v majetku Marie Brabcové. 1.10.2014 byl dům č.7 zbourán a postupně je nahrazován domem novým. V č.6 později bydleli Kremrovi, dnes ho vlastní Jitka Kropáčková. Č.80 obývají Brabcovi, č.82 Novákovi, č.95 Karfíkovi, č.93 Brabcovi, č. 96 Kopřivovi, č.103 Krejčovi, č.129 Frontzovi a Soukupovi, č.130 Buchalovi.
Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.