Historie želevického domu č.p. 8
Velký želevický statek patřil pod panství libčeveské. Prvním známým majitelem byl r. 1637 Matěj zvaný Želevský, který ho koupil od Matesa Nováka (ten byl asi v Želevicích nově osídlený, proto Novák) za 250 kop.
Pak známe historii domu až od r. 1708, kdy je majitelem Jan Jiří Kricner, od. r. 1738 jeho syn Václav Kricner. R. 1740 ho vlastní Karel Kricner, jenž zemřel r. 1746. Poručníkem jeho sirotků se stal Tomáš Porš, později s manželkou Dorotou Šíbovou. Ta krátce po smrti manžela v r. 1751 statek spravovala. Vdova po Karlu Kricnerovi Kateřina se provdala za Pavla Plattiga a vlastnili statek v letech 1751 – 1764. V r. 1764 statek převzal již zletilý syn zemřelého Karla Kricnera Václav. Do r. 1771 zde byla hospoda.
Od r. 1770 statek spravuje další syn Karla Kricnera Antonín (1738 – 1.8.1822) s manželkou Rozálií Kožíškovou (1745 – 10.3.1806). Měli děti Karla (21.10.1773, vdova po něm Kateřina zemřela 1.5.1847 ve věku 82 let),Václava (23.12.1775, vdova po něm Anna zemřela 20.1.1855 ve věku údajně 96 let, je to ale chyba zapisujícího faráře, nebo tito dva měli svatbu 1.5.1837, Václavovi mělo být dle matriky 60 let, ve skutečnosti mu bylo 62 let. Anně Sunkovské, vdově po Antonínu Sunkovském z č. 13 bylo 64 let, takže zemřela asi ve věku 82 let. Kricner je na oddacím listě zapsán jako sedlák z Vojnic č. 22, byl asi v době svatby vdovcem), Jana (25.6.1777 – 23.5.1841, oženil se 10.2.1835 s Kateřinou Hellerovou, oběma bylo přes 50 let, Jan označen jako výminkář), Antonína (27.11.1780), Františka (29.6.1783), Kateřinu a Josefa (1769 – 1855). Dcera Kateřina se provdala 13.10.1807 za Jakuba Prokopa, mlynáře z Čičovic. V roce 1791 Kricnerovi statek předali synovi Josefu Kricnerovi s manželkou Annou Řimsovou ze Zlonic. Ti měli syny Matěje (zemřel 1.4.1795 ve věku 4 let) a Františka, který zemřel hned po narození 21.8.1792. Vypadá to, že Josef Kricner zemřel mladý bez dědiců.
Jan Kricner (25.6.1777 – 23.5.1841) byl pro mě dlouho záhadnou postavou, ale podrobným studiem matrik se vše vyřešilo : Bylo to totiž tak. Václav Vurm( 28.9.1773-7.3.1799) z č.p.37 si vzal 27.1.1795 Kateřinu Hyklovou (1777) z čp. 12. Zemřel velmi mladý, r. 1799 se statku ujímá vdova po něm Kateřina, později znovu provdaná Kricnerová, za 402 zlatých. S manželem Janem Kricnerem ze Želevic čp. 8 měla Kateřina dceru Johanu Rosinu (zemřela ihned po narození 17.3.1801), Kateřinu (1.9.1802, vzala si Františka Triebla, 16.12.1829 se jim narodila dcera Alžběta), Terezii (6.2.1805), Jana (8.3.1807, zemřel ve věku 3,5 roku), Josefa (23.7.1809, zemřel ve věku 9 měsíců), Johanu (nar. 15.5.1811, 18.2.1838 se jí narodil nemanželský syn Valentin, vdala se pak roku 1844 za Aloise Karfíka), Antonína (8.6.1815, zemřel brzy po narození) a Rozálii (15.5.1818). Výminkářka Kateřina Kricnerová zemřela 28.3.1832 ve věku 62 let. Výminkář Jan Kricner zemřel 23.5.1841 ve věku 63 let. Jan Kricner se v r. 1835 oženil s Kateřinou Hellerovou z čp. 38.
Na statku dlouho žili potomci Tomáše Porše, jeho synovi Matějovi Poršovi zde v krátké době zemřely hned 4 děti za sebou : 5.11.1791 roční Františka, 21.11.1792 František hned po narození, 1.3.1794 jednodenní Josef, 9.4.1795 František ve věku 6 dní. Poršovi se ovšem přestěhovali do čp. 6, tam se např. narodil Matějovi s manželkou Annou syn Antonín (25.4.1782), pak se asi vrátili do č.p. 8, který pravděpodobně krátkodobě spravovali…………. V matrice je zápis, že zde zemřel 21.8.1792 Matěj, desetiletý syn Matěje Konšela. Zdá se tedy, že Matěj Porš byl v té době konšelem.
1.10.1809 zemřel šestnáctiletý Matěj, syn šafáře z čp.8 Václava Nováka. 20.11.1829 zemřel Josef Novák, rovněž syn šafáře Václava Nováka, ve věku 45 let. 7.9.1829 zemřel osmiletý Antonín, syn děvečky Alžběty Křivanové.
V roce 1808 statek zdědili František Kricner s chotí Rozálií Zahálkovou ze Slatiny (1783-4.6.1844). Ti měli děti: Marie (provdala se 6.2.1839 za Josefa Fivebera z Koštic č. 46, původem z Nečich), Kateřina (29.8.1822, provdala se za Matěje Hejlíka z Evaně 16.1.1844), Antonín, Anna, Václav (16.1.1806 – 25.1.1806), Terezie (zemřela 2.6.1816 ve věku 6 měsíců), Kateřina (zemřela 22.3.1810 ve věku 18 měsíců), Rozálie (vdala se 27.2.1821 za Františka Havránka), Jan (oženil se 8.11.1834 s manželkou Annou z Chodoun), František (23.2.1814, oženil se 16.11.1847 s Kateřinou Roháčovou z Orasic č. 6), Josef (18.3.1813, oženil se 16.1.1844 s Františkou Malínkovou – nar. r. 1813, děvečkou ze Želevic č.2 , dcerou Jakuba Malínka ze Solan a Anny Johanovské), Karel (1764 – 21.6.1830) – jeho tříletá dcera Marie zemřela 1.3.1847 na spálu, dcera Anna zemřela na vysoké horečky tři dny po narození 24.6.1841, Pavel ( 2.3.1843 se mu narodilo mrtvé dítě). Dcera Anna Kricnerová měla nejprve za svobodna dvě děti – Emanuela, který zemřel 5.1.1828 ve věku 18 měsíců, a Annu, která zemřela 1 měsíc po narození 1.2.1828. Anna se pak 2.8.1834 provdala za Jana Kříže z Vršovic.
R. 1840 se ujal statku Antonín Kricner s manželkou Marií Mikulovou. Měli děti: Anna (3.1.1868 se jí narodil nemanželský syn Václav, už 28.6.1870 však zemřel), Anna (zemřela brzy po narození 22.11.1845), Marie (zemřela 21.6.1849 na záduchu ve věku 2 měsíců), Anna si vzala r. 1873 Jana Svobodu z Koštic č.8 , můžeme se domýšlet, jak to bylo s tím nemanželským dítětem. Čekala ho s někým, kdo neodpovídal představám rodiny? Anna totiž byla dědičkou statku, z původně velmi rozvětveného rodu zůstaly jen dvě dcery. (Dcera Rozálie se provdala za Václava Zemana ze Slatiny.) Nebo snad to dítě bylo Jana Svobody? To se nezdá pravděpodobné, ovšem nebylo zvykem, aby si sedlák vzal svobodnou matku. I když, věno bylo asi velmi vysoké – a získal i obrovský nemovitý majetek.
Od r.1873 jsou vlastníky koštického čp. 8 manželé Jan Svoboda (13.10.1850) a Anna Kricnerová a stávají se v r.1884 současně majiteli domu čp. 8 v Želevicích. Měli děti: Antonín (15.11.1873 – 3.3.1874), Jan (16.5.1875-28.8.1891), trojčata Marie (19.5.1879-3.2.1881), Josef (19.5.1879-21.5.1879) a Antonín ( 19.5.1879-20.5.1879), Bohumil (28.10.1882, žení se 5.2.1914 s Marií Hausmannovou), Božena Marie (28.7.1887).
V roce 1886 Anna Svobodová zdědila po smrti otce domy čp.23 a čp.13 v Želevicích, které se po její smrti stávají majetkem jejího manžela Jana Svobody. Od r. 1888 je jediným vlastníkem domů v Košticích i Želevicích Jan Svoboda. Jan Svoboda se žení podruhé s Marií Zemanovou, dcerou Václava Zemana ze Slatiny a Rozálie Kricnerové ze Želevic 8. Jeho druhá manželka tedy byla neteří té první. Jan s Marií v Želevicích přikoupili ještě domy čp. 4 a čp.14. Stali se tak (s výjimkou panských velkostatků) největšími vlastníky nemovitostí v Želevicích a Košticích. Měli další děti: Václav Josef (13.8.1888, oddán 28.4.1919 s Marií Lukášovou z č. 21), později majitel čp. 4, a Jaroslav (1.2.1895 – žení se 16.12.1922 se Zdeňkou Rákosovou u P.Marie Sněžné v Praze).
Majiteli domu jsou od r. 1891 Jan Svoboda a Bohumil Svoboda, od r. 1913 Jan Svoboda a Marie Svobodová, 1924 Jaroslav a Zdeňka Svobodovi.
Sčítání lidu 1921
Svoboda Jan, 30.10.1850 hospodář
Svobodová Marie, 13.10.1867, manželka, vede domácnost
Svoboda Jaroslav 1.2.1895, syn, pomáhá v hospodářství
Bělíková Marie, služka
Mrvová Kristýna, služka
Vágner František, čeledín
Současní majitelé jsou: Levyckij Zdeněk, Pourová Irena, Svoboda Jarmil, Svoboda Zdeněk. Nemovitost je pronajímána k bydlení.
Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.