Historie koštického domu č.p. 12 a 52

Historie koštických domů

Původně statek o výměře jednoho lánu.

Prvním známým majitelem byl dle Berní ruly Adam Richter (v letech 1651-1681). Zde je nutno poznamenat, že v matrice je zápis, že jakýsi Adam si 3.12.1661 vzal Evu, dceru Michala Richtra a pravděpodobně po něm převzal jméno, resp. převzal jméno chalupy. Adam byl rychtářem v letech 1663 a 1679-1680. V roce 1681 statek zdědil syn Jan za 250 kop a ještě r. 1694 zůstal dlužen 218 kop. (Další velmi zajímavá okolnost: Jan s manželkou Alžbětou měl dceru Marii Alžbětu, nar. 22.3.1704. Ovšem v té době už statek patří Jägrům, a tak je Jan uveden v matrice jako Jägr.) V r. 1695 statek prodává Jiřímu Jägrovi s manželkou Annou Polligovou za 300 kop. Měli dcery Alžbětu, Evu a syna Jana. Dcera Alžběta měla nemanželského syna Jakuba, který zemřel 10.6.1747 ve věku 6 let. Syn Jiřího a Anny Jan, uvedený jako podruh, měl s první manželkou Evou syna Jana Jiřího (2.1.1744), pak ovdověl a s druhou manželkou Annou měli syna Jana Václava (27.1.1746). Eva si 4.12.1752 vzala Antonína Sunkovského, statek převzali za 300 kop. Byla jeho druhou ženou, s první Annou Marií měl syna Václava Michala (27.9.1751)a dceru Kateřinu (31.1.1747), s Evou Antonína (28.8.1753), Annu Marii (6.10.1757). Jan Václav měl syna Matěje (27.5.1770), Františka (19.1.1773) a Kateřinu. Jejich dcera Kateřina si 21.2.1775 vzala Josefa Hikla z Měrunic. Převzala otcem zadlužený statek za 700 kop.

Josef Hikl s  Kateřinou (zemřela r. 1815) měli syny Josefa (7.5.1781), Josefa (30.10.1787), Antonína (14.11.1783), a dcery Kateřinu (27.11.1779) a Rozálii. Ta se provdala za Jana Vajgla, syna Jana Vajgla a Alžběty Bümlové z čp. 2. Antonín se oženil s Rozálií Rulfovou a měli syna Alexandra (1813) a dceru Alžbětu (22.2.1815). Zde se zmíníme, kde se asi vzalo tehdy tak exotické jméno Alexandr v selské rodině. Za napoleonských válek se staly blízké Louny významným městem. Čekal se útok Napoleona v Čechách, stavěla se opevnění kolem Ohře a v Lounech se sešli spojenci, rakouský císař František I., pruský císař Bedřich Vilém III. a ruský car Alexander I. Pobyli tam několik dní. Válka se přiblížila na 4 míle k Libochovicím. Proti Francouzům táhla vojska rakouská, pruská a ruská. Mnohé pluky zde byly ubytovány. Rusové měli rozbitý tábor pod severními hradbami města. Spojenci vyhráli nad Napoleonem u Chlumce a Přestanova a zdejší kraj byl uchráněn dalších válečných útrap. Buď byli Hyklovi v nějakém vztahu k tábořícímu vojsku (dodávali např. potraviny) nebo se při nějaké příležitosti jen setkali s Rusem jménem Alexandr, který šel možná i za kmotra. Anebo jen z prosté úcty k ruskému carovi jim jméno učarovalo tak, že jím pokřtili novorozeného synka. Jméno Alexandr pak bylo u Hyklů typické po několik generací.

Dcera Kateřina, už psána Hyklová, měla velmi zajímavý život: Václav Vurm( 28.9.1773-7.3.1799) z domu čp. 37 si Kateřinu Hyklovou vzal 27.1.1795. Zemřel velmi mladý, r. 1799 se statku ujímá dvacetiletá vdova Kateřina, později znovu provdaná Krycnerová (a později opět jako vdova provdaná za Jana Rosenkrantze) za 402 zlatých. Kateřina měla nejméně deset dětí: 24.1.1796 se narodil Václav Vurm, syn Kateřiny s Václavem Vurmem (zemřel druhý den po narození), Matyáš Vurm, druhý syn Václava a Kateřiny, se narodil 17.9.1797 a zemřel v r. 1798. S manželem Janem Krycnerem ze Želevic čp. 8 měla Kateřina dceru Johanu Rosinu (zemřela ihned po narození 17.3.1801), Kateřinu (1.9.1802), Terezii (6.2.1805), Jana (8.3.1807, zemřel ve věku 3,5 roku), Josefa (23.7.1809, zemřel ve věku 9 měsíců). S Janem Rosenkrantzem měli Johanu (15.5.1811), Antonína (8.6.1815, zemřel brzy po narození) a Rozálii (15.5.1818).

25.5.1818 na statku zemřela Anna Tresterová.

Syn Josefa a Kateřiny Josef Hykl (30.10.1787) byl majitelem statku od r. 1806. Josef Hykl, rychtář v Košticích v letech 1822 a 1823-1827, měl s manželkou Barborou Polákovou děti: Václav (5.12.1809), Václav (17.8.1810), dvojčata Marie Anna a mrtvé dítě (15.6.1812), Barbora (5.3.1806, brzy zemřela), Anežka (22.7.1814), Josef (15.2.1817, ihned zemřel), Barbora (6.8.1819). Brzy po posledním porodu Barbora Hyklová zemřela. Vdovec Josef se oženil po druhé s Rozálií Valinovou a měli děti : František (23.1.1822), Matěj (24.2.1829) a Alexandr (26.2.1831). Josef Hykl zemřel r. 1832.

Anežka Hyklová se provdala 23.11.1840 za ševce Augustina Vaniše z Pátku. Josef Hykl, sedlář, se 19.10.1841 oženil s Helenou Zůnovou, děvečkou z č. p. 44. Barbora Hyklová se provdala 5.6.1842 za Josefa Vajgla z č.p.2.

Od července 1831 spravuje hospodářství syn Antonína Alexandr. Poté statek spravuje Antonín Macek, syn Jakuba Macka z Ouřece, majitele čp. 22, s první  manželkou Terezií Kricnerovou z Vojnic. Narodily se jim dcery Rozálie (17.9.1830-1831), Anna (11.3.1832) Josefa Anna (19.3.1836, ihned zemřela), Marie a Rozálie (14.8.1837). Marie se provdala Antonína Nešutu, mistra krejčího. V roce 1837 hospodářství přebírá dědic Václav Hykl (17.8.1810) s manželkou Annou Schořálkovou (1810-29.5.1864). Měli děti: Josef (21.2.1842), Marie (26.6.1844), Rozálie (25.1.1847), František Serafin. Rozálie Hyklová se vdala za Jana Vajgla z čp. 2, 17.11.1872 se jim na statku čp. 11 narodil syn Antonín. Marii Hyklové se 13.2.1866 narodila nemanželská dcera Josefa, zemřela 22.2.1866. Josef se oženil s Annou Hotovou ze Stradonic a žili pak v čp. 70.

21.2.1854 se v čp. 40 brali Alexandr Hykl (26.2.1831) z čp. 12 a Marie Zívalová. Marie (nar. r. 1827) byla nemanželskou dcerou Terezie Zívalové, se kterou přišla na statek, když si brala Josefa Karfíka (protože v těch letech nebylo možné, že by si svobodná matka mohla vzít sedláka, je pravděpodobné, že Marie byla dcerou Josefa Karfíka).

Od r. 1851 je majitelem Josef Hykl s manželkou Barborou. 25.7.1865 se žení jeho bratr František Serafin Hykl (zemřel r. 1886)Terezií Františkou Hejnovou z Vojnic. od r. 1870 jsou vlastníky domu. Měli dcery Terezii, Annu (5.8.1869-2.4.1870), Marii (21.3.1871), dvojčata Antonii (6.6.187611.7.1876) a Josefu (6.6.1876-29.1.1877) a Emilii (14.12.1878). V r. 1895 měla jejich dcera Terezie Hyklová nemanželské dítě s  mlynářským Václavem Beránkem. Dcera Emilie se provdala za Františka Houdu z Černivi. Od r. 1905 je majitelem František Houda s manželkou Emilií.

Při sčítání lidu v r.1921 byli zaznamenáni obyvatelé:

Houda František, z Černivi, 10.6.1872, hospodář

Houdová Emilie, manželka, 14.12.1878, vede domácnost

Houda Miloslav, syn, 18.7.1907

Dům čp. 52 byl postaven r. 1844 na pozemku patřícímu k domu čp. 12 Václavem Bauerem. Ovšem už v r. 1749 je zmiňován Ignác Bauer s manželkou Dorotou a 25.4.1798 se v domě čp. 12 narodil František Bauer. Bauerovi byli možná podruzi v čp. 12 a s povolením Hyklů se zde usadili. Syn Václava Ignác Bauer je vlastníkem od r.1 848, dům prodává r. 1878 Josefu Krycnerovi. Od r. 1878 dům koupili Václav Hanych a manželka Marie, od r. 1901 je majitelkou vdova Marie Hanychová.

Od r. 1925 dům koupil František Zuna s manželkou Julií.

Dům čp. 12 pohltilo JZD stavbou přístřešku pro zemědělské stroje, který je dnes na pozemku čp. 11. Popisné číslo 12 dostal nový dům v Říční ulici, který vlastní paní Šajnerová.