Historie koštického domu č.p. 15, 16 a 17
Přívoz
Jedním z nejzajímavějších domů v Košticích je určitě čp. 15, už z toho důvodu, že zpočátku se jednalo o jeden statek, který se rozdělil na dnešní domy čp. 15, 16 a 17. Silný a rozvětvený rod Vakrmanů působil po staletí jako převozníci a rybáři. Spřízněn je snad se všemi rodinami v Košticích. Jejich rodinné vztahy zamotají hlavu každému badateli.
Čp. 15
Jednalo se o usedlost o výměře ¾ lánu. Původně ho snad vlastnil Vávra Bečovský, koštický konšel v r. 1613. V r. 1651 byl statek pustý, v r. 1652 ho vlastnil Jan Bečovský. Od té doby se výše jmenovaným domům říkalo chalupa Bečovská. Tak je taky zapsán v Berní rule. V r. 1665 dům koupil Martin Fohri (1643-25.11.1693) z čp.5 s manželkou Markétou za 99 kop. Měli děti Jana Jiřího (8.6.1671) a Michaela. R.1666 se oddělil dnešní dům čp. 17 od zbylých nemovitostí. V r.1677 byl majitelem dnešního čp.17 Jiří Kunc s manželkou Annou. Měli děti Kryštofa (16.10.1672), Jiřího (22.3.1674) a Kateřinu. Jiří Kunc odprodal ¼ lánu Adamu Johnovi ze mlýna.
V roce 1681 usedlost čp. 15 vlastnil Kašpar Münster, r. 1687 je zapsán jako majitel Jakub Dankl, koupil ji za 50 kop. Měl syna Kryštofa (1678-9.5.1687). R. 1694 dům koupil za 56 kop Kryštof Vinter s manželkou Dorotou. Měli děti Matěje (7.7.1696), Evu (29.9.1697), Vavřince (3.8.1700), Tomáše (20.2.1703) a Jana (8.6.1706). Po porodu Jana Dorota Vinterová zemřela. Vdovec Kryštof se hned toho roku oženil s Kateřinou Kolářovou ze Želevic. Do r. 1713 dům vlastnil Jiří Hejda, syn Matěje Hejdy ze Želevic čp. 4. Syn Kryštofa Hejdy Jan Hejda – Hans Hayde (7.2.1676) s manželkou Rosinou koupil dům r. 1713 za 66 kop. Měli syny Václava (29.6.1699) a Jiřího Bernarda (5.4.1703). V letech 1742-1763 hospodařil s manželkou Kateřinou Václav Plattig, koupil ji za 100 kop. Měl děti Václava, Annu Rosinu (31.7.1746), Evu (13.10.1748), dvojčata Jana Jakuba a Terezii (9.6.1750) a dvojčata Antonii a Marii Kateřinu (21.1.1753), Jakuba (20.7.1755). Jeho syn Václav, uváděný už jako podruh, zde žil od r. 1766. Oženil se 25.10.1774 s vdovou Kateřinou, žili později v čp. 21.
Od r. 1759 nemovitost vlastnil Jan Jiří Vakrman, koupil ji za 150 kop. Měl sestru Dorotu Kateřinu, ta se provdala 14.10.1740 za Josefa Vurma, a bratra Jiřího, rybáře a převozníka (od r. 1757 majitele čp. 17). Jan Jiří měl s manželkou Annou Marií děti Václava (majitele čp. 16), Annu Marii (5.1.1734), Annu Kateřinu (31.5.1736), Marii (1732-1764) a Evu. Marie se utopila při neštěstí u přívozu 15.1.1764 ve věku 32 let.
Dcera rybáře Jiřího Marie se 18.11.1762 vdala za Matěje Richtra a od r. 1765 byli majiteli statku čp. 15. Marie byla Matějovou (Martinovou) druhou ženou. S první ženou Annou Marií měl Martin syna Josefa (14.12.1751), Matěje (24.2.1754), Jakuba (7.8.1757), Jana Jiřího (17.10.1759) a dceru Marii Kateřinu (17.10.1755) a Rozálii (1766). Václav z čp. 16 se oženil se sestrou Matěje Richtra Annou. Zeť Matěje Richtra Josef Samek vlastnil dům od r. 1781 za 233 zl a 30kr. V roce 1786 dědila Rozálie, vdova po Josefu Samkovi, po otci Martinu Richterovi, zvaném po domě Vakrman, a dědovi Václavu Vakrmanovi. 22.3.1798 si vzala Rozálie, vdova po Josefu Samkovi, dcera Martina Richtra – Vakrmana a jeho ženy Marie Anny, Václava Sunkovského (1778), kováře ze Šepetel. Ten pak byl majitelem a jeho vdova Rozálie Sunkovská prodala chalupu za 950 zl. snaše Johaně Sunkovské. Syn Václav Sunkovský s Johanou měli syna Františka (8.9.1825). Dcera Václava a Rozálie Kateřinase vdala za Jakuba Naima, převozníka, jejich syn Václav, patentální vysloužilý dělostřelec, žijící na Pátku, se oženil 3.2.1852 s Marií Matesovou ze Třtěna. Johana (1795), vdova po Václavu Sunkovském, se vdala 13.2.1833 za Františka Zinke, syna Václava Zinke z č. 14.
17.9.1861 se v č. 15 oženil Václav Lanc, nádeník z cukrovaru na Peruci, s Rozálií Helenou, dcerou Antonína Macka a Terezie Kricnerové. 25.6.1861 se oženil vysloužilý voják František Macek, syn podruha v č. 15 Antonína Macka, s Magdalenou, vdovou po Josefu Altovi, panském ovčákovi z č. 55.
Od r. 1860 dům vlastnil kovář Martin Jeřábek, od r. 1864 s manželkou Marií. Zaplatili 800 zl. V r. 1876 dům koupil kovář Alois Lukáš, od r. 1877 s manželkou Annou, dcerou Františka Holuba, domkáře v čp. 15 (odkdy dům vlastnili, není nikde zapsáno) a syna hospodského z Přestavlk, a Marie Brožové. Holubovi měli ještě syna Františka (17.2.1869). Alois s Annou měli děti: Emilie (7.10.1877-8.9.1887), František (8.1.1879), Paulína, Emilie Anna (4.3.1884), Alois (21.7.1887), Rosina (6.2.1883). 23.5.1894 se jim narodila dcera Marie (28.4.1919 si vzala Václava Svobodu), 19.5.1892 syn Jaroslav.
Od r. 1895 jsou majiteli Rudolf a Barbora Šlechtovi. Rudolf byl kovář původem z Kmětiněvsi. 27.8.1895 se jim narodil syn Václav (zemřel 12.11.1895), měli ještě dceru Annu Marii (1.10.1896-24.10.1896). Barbora asi brzo po porodu Anny Marie zemřela, v r.1897 se stává Rudolfovou druhou ženou Anna Herklocová z Volenic. 2.2.1899 se jim narodil syn František. Od r. 1901 jsou majiteli Václav a Josefa Vajglovi.
Arch sčítání lidu v r.1921 ukazuje zajímavé okolnosti o obyvatelích:
Vajgl Václav, 29.9.1853, hospodář
Vajglová Josefa, manželka, 5.2.1853, vede domácnost
Hora Josef, zeť, 10.12.1878, kovářský mistr
Horová Marie, dcera, 11.9.1877, vede domácnosti
jejich tři děti školního věku Jiří, Oldřich, Anna
Hora Karel, syn, 5.6.1902, zámečník bez práce
Čp. 16 a 17 společně
Od r.1666 oddělené domy (dnes čp. 16 a 17) vlastnil Kryštof Straibl s manželkou Annou Šicovou z Roudnice. 20.12.1668 se žení Václav Vakrman, převozník koštický s Annou Richtrovou. Toto je vůbec první zmínka o rodině Vakrmanů, Vakrmanové byli pak převozníky po všechny generace. Václavova sestra Eva si vzala 8.11.1676 Jiřího Lautnera. Václav s Annou měli děti: Kateřina (21.11.1674), Jiří (26.4.1676), Ludmila (12.5.1684), Veronika, Jan a Šimon. Syn Jan s první manželkou Rosinou měli děti: Matěj, Jakub (ten se 25.10.1745 oženil s Annou Fohri), Anna Marie (25.4.1705) a Jan Kryštof ((8.11.1706). Dcera Marie Alžběta se 2.3.1737 provdala za Jana Klimenta. Od r. 1706 se majitelem obou usedlostí čp. 16 a čp. 17 stal Jan Vakrman. Jeho druhou manželkou byla Anna Maxmiliana, s tou měli dceru Annu Kateřinu (19.4.1739), Anna Maxmiliana však brzy ovdověla. Syn Matěj měl dceru Marii Alžbětu, která se provdala 2.3.1737 za Tomáše Grunta.
V r.1749 se Ondřej Chlumecký z čp. 18 po třetí oženil s Annou Maxmilianou, vdovou po Janu Vakrmanovi z čp. 16, měl s ní syna Matěje (Matouše) a dceru Kateřinu (1758-21.9.1818), později vdanou za Filipa Richtera ml.
Šimon Vakrman měl s první manželkou Maří Magdalenou děti: Ondřej (6.8.1699) a František (4.2.1696). S druhou ženou Marií Alžbětou měli syna Václava (28.11.1703 – 4.8.1774). Václav s první manželkou neznámého jména měl syna Antonína (zemřel po narození 18.6.1739). S druhou ženou Evou měl syna Jana (1739-23.8.1746), Matěje (19.10.1740), Václava (23.9.1743), dalšího Antonína (22.7.1742), Jana Jiřího (18.12.1745), Jana Jakuba (9.5.1748), třetího Antonína (14.4.1753), Annu Marii (12.10.1755), Annu (26.1.1760). V r. 1713 byly chalupy odděleny na statek a přívoz. Přesto je ještě v r. 1735 majitelem obou nemovitostí Janův syn Matěj Vakrman. Oženil se 19.10.1740 s Evou Tresterovou. Měli děti Jana Jiřího (1747), Matěje, od r. 1774 majitele čp. 17, a Marii, která se 29.6.1783 vdala za Jana Rebhana. Syn Jan Jiří se jako vdovec oženil v r.1807 s Terezií, dcerou Václava a Kateřiny Plattigových. Ovšem v matrice je zapsáno, že 10. 3. 1819 se vdala Terezie, vdova po Matěji Vakrmanovi, dcera Václava a Kateřiny Plattigových, za výminkáře Jiřího Starého ze Želevic č. p. 12. Kterého Vakrmana si tedy vzala, zůstává záhadou.
V roce 1751 se stal majitelem čp. 16 syn Šimona Vakrmana Václav Vakrman s třetí manželkou Kateřinou, vdovou po Josefu Vágnerovi. Vdova po smrti Václava (1774) ještě rok dům vlastnila do r.1775.
Majitelem domu čp. 17 je od r. 1757 rybář a převozník (ve funkci od r. 1755) Jiří Vakrman, syn Matěje Vakrmana st., s manželkou Marií Magdalenou Hauptvogel (ta je jako kmotra u křtů nazývána rybářka). Jejich syn Antonín zemřel 10.9.1743 ve věku 8 let. Dne 29.1.1785 umírá v čp. 21 Dorota Vakrmanová, služebná, pravděpodobně jejich dcera.
11.2.1773 se žení v čp. 16 Matěj Vakrman mladší po druhé s Annou Vurmovou z čp. 37. Od r. 1774 byli majiteli čp. 17. Měli děti: Kateřina, Rozálie (22.2.1774). Matěj (5.11.1775), Václav (6.9.1782), Anna (vzala si Josefa Bauera z čp. 52), Anna Marie (vzala si 25.11.1806 Jiřího Lukáše, statkáře ze Všechlap), František Josef (7.9.1791), Josef (24.10.1792). Ovdovělý Matěj se žení po třetí s Annou Matesovou a mají dceru Barboru. Anna přivedla do domu svoji nemanželskou dceru Karolínu. Vnuk Šimona a Maří Magdaleny Vakrmanových Šimon s ženou Marií Alžbětou měli syna Václava (28.11.1773-4.8.1774).
Majitelem domu čp. 16 je od r. 1776 Antonín Vakrman, syn Václava Vakrmana. 8.11.1774 se oženil s Kateřinou Fohri. Od r. 1792 jsou též obyvateli domu čp. 17, který má od r. 1781 status panského domku rybářského a sídla převozníka. Patří pak od r. 1800 až do 20. století velkostatku bez ohledu na majitele.
Antonín s Kateřinou mají děti: Antonín (16.5.1778), Antonín (8.12.1779), Kateřina (5.8.1783), Anna Marie (31.7.1791), Rozálie (31.5.1789), Matouš (13.3.1796), Marie Anna (28.4.1793).
27.10.1792 se berou Martin Pova z Vojnic (1754) a Rozálie Vakrmanová (22.2.1774), dcera Matěje Vakrmana a Anny Vurmové. Jejich dcera Marie (1796) se provdala 26.1.1846 za panského ovčáka Josef Štrassera (22.12.1821). Vysoký věkový rozdíl (25 let) snoubenců je podivuhodný,
V čp. 16 se 1.5.1798 berou Ondřej Vurm z čp. 37 s Barborou Vakrmanovou (1778-5.8.1852), dcerou Jana Jiřího Vakrmana, žijí pak v čp. 37. Barbora byla Ondřejovou třetí ženou, byla koštickou porodní bábou. Měli syna Václava (2.8.1799, hned po narození zemřel) a dceru Barboru (1804 -1857).
Čp.16
13.7.1806 si Kateřina (1785-16.8.1855), dcera Antonína Vakrmana a Kateřiny Fohri bere Václava Krejzu (1777-27.9.1857) z čp. 24, který se stává majitelem čp. 16. Měli děti: Václav (23.7.1816), Kateřina (23.8.1821, 31.1.1843 si vzala Josefa Seiferta, nar. 10.6.1817, z č. p. 20). Manželkou Václava ml. byla Rozálie Valinová, měli dcery Marii, Rozálii a Josefu (13.3.1839, pozdější manželka Václava Karfíka). Marie si vzala Václava Chvapila, syna sedláka z Duban, který pracoval na koštickém dvoře nejprve jako hospodářský příručí, později správce statku. V roce 22.7.1866 je v matrice zápis, že se v čp. 27 narodila Anna, dcera Josefa Seiferta, podruha z čp. 27, a Kateřiny Krejzové, dcery Václava Krejzy a Kateřiny Vakrmanové z čp. 16.
Josef a Terezie Karfíkovi z čp. 40 měli syny Václava (12.9.1833) a Antonína (21.11.1837). Václav se oženil 24.9.1858 s Josefou Krejzovou z čp. 16 a od r.1870 byli majiteli statku čp. 40. Antonín se oženil 3.6.1870 s Rosinou Vajglovou z čp. 2, kde pak žili jako podruzi, pak žili v čp.60 a později jsou majiteli čp. 16. Mají syna Františka Josefa, Marii (21.4.1874) a Františka (7.10.1877). Otec Josefy .Krejzové Václav v čp. 40 zemřel jako výminkář r. 1860.
2.7.1871 se v čp. 16 narodila Marie, dcera krejčího Václava Vodičky a Barbory Jeřábkové, dcery koštického kováře Martina Jeřábka, který byl s manželkou Marií majitelem čp. 15 od r.1860 ( koupili dům za 800 zl., zaplatili r. 1864). R. 1873 se stal majitelem čp. 16 Václav Karfík s manželkou Josefou Krejzovou. Mají děti: Jindřicha (23.8.1858), Antonína (27.5.1860), Františka (8.12.1861, ihned zemřel), Václava (28.7.1863), Julii (21.5.1868), Marii (9.4.1870), Františka (18.3.1872), Emilii (22.10.1874) – později provdanou Gruntovou do čp. 3, Jaroslava (24.9.1876), Antonína (26.11.1878-27.12.1878), Paulínu (15.3.1880), Rudolfa (10.4.1882-29.6.1882) a Josefa (28.2.1866).
Jaroslav se r. 1884 utopil na jezu spolu s Josefem Krausem, synem mládka ze mlýna.
Jejich syn Jindřich se oženil 7.9.1880 s Antonií Marií Jiráskovou (4.6.1855), dcerou Matěje Jiráska z čp. 18, později je uveden v knihách jako spolumajitel čp. 16, které zdědil po matce. Měli děti: Marie (12.2.1881), Emilie (28.12.1882), Anna (16.2.1886-2.7.1886), Josefa (22.2.1885-7.7.1888), Václav Alois (16.8.1887-2.9.1887), Václav (27.9.1888), Josef Václav (25.8.1892), Anna (3.12.1889), Julie (25.11.1896).
Soupis sčítání lidu r.1921:
Karfík Jindřich, 23.8.1858, hospodář
Karfíková Antonie, manželka, 4.6.1856
Karfíková Anna, dcera, 3.12.1889, dělnice v hospodářství
Karfíková Julie, dcera, 25.11.1896, dělnice v hospodářství
Čp. 17
12.11.1816 se žení převozník Václav Valtr (1790), syn nájemníka a výminkáře z č.p.26, a Marie Anna Fojtová (1789), dcera zednického mistra Jana Fojty a jeho ženy Kateřiny Bauerové. Téhož dne se berou i sestra nevěsty Kateřina Fojtová a Vavřinec Kocánek (1783). invalida a vysloužilec Regimentu Klenau Chevaux legers, původem z Vojnic č.p. 11. Chevaux legers, francouzsky doslova lehcí koně, nazývaní též švališaři, byl nový typ útočného jezdectva s lehkými koňmi, vzniklý ve válce sedmileté. Švališaři byli vyzbrojeni karabinou, pistolí a palašem. Lidé je též nazývali rejtaři. Exotické jméno hlavního velitele jednotky švališarů je jen přepisem jména významného českého šlechtice. Klenovští z Klenové (německy von Klenau und Janowitz) patřili odjakživa k významným českým rodům. Hrabě Jan z Klenové a Janovic (1758-1819) válčil v napoleonských válkách, významně se zúčastnil bitvy u Lipska. Zúčastnil se též francouzských revolučních válek, kdy během Velké francouzské revoluce hlavně ve válce První koalice bojovaly evropské mocnosti proti revoluční Francii. Zemřel jako generál a dvorní válečný rada. Byl nositelem Železného kříže Marie Terezie, Velitelského kříže Marie Terezie, Velitelského kříže Leopoldova řádu, Velkého kříže Leopoldova řádu, Císařského řádu Alexandra Něvského, Císařského řádu sv.Vladimíra.
Z nenápadného zápisu v matrice tedy zjišťujeme, že rodák z malých Vojnic a občan Koštic (žili v č. p. 49) se zúčastnil napoleonských bitev a byl vojákem významného vojenského útvaru rakouské armády.
10.6.1825 se v čp. 17 narodila Barbora, nemanželská dcera Anny, dcery Josefa Sunkovského z čp. 22 a Kateřiny Richterové. Jejich druhá dcera Kateřina se v čp. 17 provdala za Jakuba Naima z Pátku a 5.11.1818 se narodil jejich syn Václav.
2.1.1828 se narodila Barbora, dcera Václava Drobného, syna Anny a Václava Drobných, a Anny, nemanželské dcery Kateřiny Fohri. Kateřina Fohri byla později provdaná za Antonína Vakrmana.
6.3.1855 zemřela Kateřina Jirgelová, manželka nádeníka Ondřeje Jirgela. Ten pocházel z Polska. Smrt manželky asi neunesl a 25.2.1856 se oběsil. Bylo mu 75 let, pravděpodobně ho tížilo i to, že už nemohl pořádně pracovat. Suchý dovětek faráře „oběsil se a byl na hřbitově v koutě zahrabán“ mrazí ještě dnes. R: 1846 zemřela Rozálie Kuncová, děvečka.
Syn Martina a Rozálie Povových Jan Pova (17.8.1804) se oženil s vdovou Barborou Wegvartovou (5.4.1819), roz. Sunkovskou, děvečkou ve dvoře. Měli děti Jana, Barboru, Annu Marii, Martina (Matěje). Martin Pova si vzal Rozálii, dceru Antonína Vakrmana a Kateřiny Fohri, a stal se převozníkem. Měli děti Václava (9.8.1853) a Matěje nebo Martina (21.5.1850). Martinovou ženou byla Barbora Vagnerová z čp. 4, měli děti Marii (12.8.1873), Antonína (19.4.1877), Karla (6.6.1875), Josefu (25.10.1878). Ovšem už před tím měli nemanželskou dceru Annu Marii (2.2.1870).
Marie Povová se vdala za Antonína Macka, syna Antonína Macka a Terezie Kricnerové, nyní převozníka. Dcera Antonína a Terezie Marie (vdova po Antonínu Nešutovi) si vzala krejčího Josefa Rulfa, měli dceru Annu (ta měla nemanželskou dceru Františku, 29.1.1881-16.5.1886), dcera Helena si vzala Antonína Lance, nádeníka z Peruce. Dcera Anna si vzala Josefa Malého, tesaře z Vojnic.
Marie a Antonín Mackovi měli děti Kajetána Štěpána (25.12.1858) a Marii. Jejich dcera Marie (21.5.1861-9.11.1891) si vzala Josefa Hellera z čp. 38, zemřela při porodu šestého dítěte. Od r. 1860 je převozníkem původně kočí Josef Kronvald (syn obchodníka s ovocem z Poliče) s manželkou Annou Vakrmanovou, dcerou Matouše Vakrmana. Josef Kronvald musel být nadmíru schopný, protože se stává r. 1871 správcem velkostatku. Měli syna Josefa (15.10.1860), který se oženil s Annou Miethe.
Od r. 1869 je převozníkem Jan Mates s manželkou Rozálií Medkovou. Měli dceru Karolinu (16.11.1869-7.5.1869). V roce 1877 je převozníkem Karel Pova, má dceru Josefu (25.10.1878) a syna Antonína (1876).
27.4.1876 se narodil Antonín, 17.2.1874 Josef Václav, děti truhlářského mistra Františka Reifa a Augustiny Mildorfové. V 90. létech 19. století zde bydlí dělník a převozník Václav Flek z Vojnic, s manželkou Annou Kallachovou má děti: František 1892, Antonie 1894, Josef 1896, František 1897, Václav Matěj 1900.
2.7.1893 se tu narodila Marie, dcera dělníka Antonína Štýbra, syna hlídače v panském dvoře v Krupé, a Anny Marie Vágnerové, nemanželské dcery Barbory Vágnerové, později provdané za Matěje Povu, převozníka z čp. 17. Marie se 17.9.1918 provdala za Antonína Koukla z Čížkovic, po druhé se vdala 31.5.1941 za Bedřicha Théra z Police nad Metují.
Soupis obyvatel ze sčítání lidu r. 1921 (přívoz patřil pod velkostatek majitele knížete Lobkovice):
Pova Václav, 4.8.1853, převozník
Povová Karolína, 15.8.1863, dělnice u nájemce velkostatku Kamila Honky
Pova Rudolf, syn, 29.10.1898, invalida
Vykouková Viktorie, dcera, 23.12.1895, dělnice u Kamila Honky
Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.