Historie obce Koštice
Koštice, centrum panství Rychnov a Koštice
První zmínka o Košticích je z roku 1373, kdy je vladyka Kunc z Koštic obdržel od Zacha, kramáře pražského, za 10 kop grošů.
Dne 9. listopadu 1380 Václav Kolář z Loun zastavuje svůj dům Hankovi z Koštic, poté č. 85 v Lounech vlastnili r. 1382 syn Hanka z Koštic Václav, r. 1384 Blažek z Koštic, r. 1424 Václav z Koštic. Volf z Vřesovic prodává Koštice Jindřichu z Hrobčic r. 1545.
Jindřich z Hrobčic prodal celou ves Koštice doktorovi Bernartovi od Stříbrné růže, měšťanu Starého Města pražského za 1500 kop. Bernart si říká Koštický z Koštic. 6. března 1551 zapsal doktor Bernart Koštický z Koštic dluh 100 kop Anně z Hungerkostu, manželce Jeronýma Hrobnického z Hrobčic, a dcerám Lidmile a Kateřině. Doktor Bernart Koštický z Koštic mezi lety 1557-72 zemřel, dědila Anna Hrobčická z Běšin a na Košticích. Roku 1585 Petr Koštický z Koštic studoval v Heidelberku na přísně kalvínské univerzitě, bereme tedy Petra Koštického z Koštic za vyznavače podobojí, Koštice tedy asi měly příslušníky české konfese, byť r. 1549 byly kompletně katolické.
Roku 1589 Jeroným Hrobčický z Hrobčic směnil s Anselmem Steinsdorfem ze Steinsdorfu Koštice za Hartenstein, Tašovice, Tešetice, Buchov a přidal 1550 kop. Měl dva sedláky také v Želevicích. Koštice se mu nelíbily a vyměnil je za Hlubany u Podbořan 9. ledna 1602. Za Jana staršího ze Štampachu na Košticích, Semči a Děčanech jsou založena gruntová registra statku Koštického v r. 1618, která obsahují starší zápisy statků koštických a dvou statků želevských od r.1597. Ves Rychnov u Děčína koupil Štampach od Anny Brožanovské za 3500 kop.
Jan starší Štampach, rytíř ze Štampachu a na Košticích, Semči a Děčanech, zemřel během povstání českých stavů, kterého se zúčastnil, proto mu byl po smrti 23. května 1623 komisí majetek zkonfiskován. 21. listopadu 1625 ujal se Koštic Jan hrabě z Aldringenu, jemuž byl prodán 20. března 1626 za 35775 kop míšeňských. Z této sumy měl Jan hrabě Aldringen vyplatiti Evě Štampachové, rodem Malovcové, věno 30.000 kop. Statek Koštice byl dědicům Jana hraběte z Aldringenu, který byl 22. července 1634 zastřelen v boji, vložen r. 1635 do zemských desek. K statku koštickému patřila tvrz Koštice, tehdy zpustlá a od lidu vojenského vydrancovaná, s poplužním dvorem, který měl 18 lánů, ves Koštice s 28 osedlými, pak 2 osedlí v Želevicích, tvrz Semeč s dvorem poplužním, s poustkou a s 4 lány dědin, ves Židovice s dvorem poplužním, s 10 osedlými, Hnojnice se 7 osedlými, díly vsi Šepetely a díly Děčan, jak to koupil Jan Štampach r. 1613 od Václava mladšího Kaplíře ze Sulevic.
Sestra Jana z Aldringenu Anna Marie Gielisová z Aldringenu obdržela dědictvím Koštice. Vdala se za plukovníka Jana Tomáše Brisigela, velitele pěšího pluku a kvartýrmistra, který byl povýšen císařem Ferdinandem III. r. 1649 na barona. Zemřel 26. června 1652 a pochován je v kostele křesínském.
Při sepisování Berní ruly v r. 1654 je majitelkou Koštic vdova po Aldringenovi Anna, znovu provdaná za Heřmana Kellera nebo Kellermana z Weidensteinu. Statku Koštice se ujali synové Jana Tomáše Brisigela: Alexandr, Leopold Albrecht, Jan Florentin Matěj, Jan Tomáš a Osvald, kteří si statky r. 1681 rozdělili, a Koštice dostala jejich sestra Marie Viktorie Františka, baronka z Kielmansecku, která Koštice prodala r. 1689 za 34.000 zl. Janu Kašparovi Proyovi z Geiselberka a Findelsteinu. Jeho druhá manželka Anna Lidmila, rodem Kotvová z Freifeldu, jako poručnice nezletilého Kašpara Karla Proye prodává Koštice r. 1694 Václavovi Ferdinandovi Popelovi z Lobkovic na Bílině a Libčevsi za 37.400 zl.
autor: Irena Hellerová