Archiv rubriky: Napsali o nás

Kronika vesničky Vojničky 1918-23

Seminární práce Jany Svitkové – studentky katedry historie na Univerzitě J.E.Purkyně v Ústí nad Labem

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Filosofická fakulta, katedra historie
Moderní dějiny A I.
– Seminář KHI/0404A
Letní semestr 2009/2010

Seminární práce:
Kronika vesničky Vojničky 1918-23

Jana Svitková, 2. KHR
10. května 2010 v Teplicích

OBSAH:
1. ÚVOD
2. KRONIKA VOJNIČEK
3. ROK 1918
4. ROK 1919
5. ROK 1920
6. ROK 1921
7. ROK 1922
8. ROK 1923
9. ZÁVĚR
10. POUŽITÉ PRAMENY

1. ÚVOD
Když se mi dostala do rukou kronika této malé vesnice, neváhala jsem a rozhodla jsem se ji použít pro svou seminární práci. Velice mě zajímala historie tohoto místa, které bude jednou mým domovem. Vesnička, jejíž kronika bude předmětem mé práce, se nachází na severozápadu Čech. Spadá pod obec Koštice v okrese Louny. V této malebné vesničce dnes žije pouhých 49 obyvatel na 32 evidovaných adresách. Každému, kdo sem zavítá, je jasné, že se jedná o zemědělskou osadu s dlouhou tradicí. Celá oblast je obklopena poli a lesíky. V mé práci jsem se rozhodla zpracovat šest let v této kronice, jedná se o prvotní období této kroniky. Je jediným pramen, ze kterého můžeme čerpat historii této oblasti. Všechny předešlé kroniky, které zde byly vedeny se během světových válek ztratily. Pouze tato byla během druhé světové války pečlivě uschována a tím zachráněna. Ve své práci používám metodu interpretace pramene, již zmíněné kroniky.

2. KRONIKA VOJNIČEK
Tato pamětní kniha byla založena 1. ledna 1921, ale jsou v ní i zpětné záznamy od roku 1914. Jejím zapisovatelem byl od počátku, až do roku 1934 místní učitel Emanuel Lukavský, správce místní školy.[1] Musím uznat, že je jím velmi pěkně vedená a zapisována poctivě, přehledně a pečlivě. To se nedá říci o jeho nástupcích, kteří mají v dalších letech záznamy vedené neúhledně a s dlouhými přestávkami. Tato kronika se skládá z 98 listů, na kterých jsou roky členěny do oddělených kapitol s jejími názvy. Na konci knihy nalezneme i abecední rejstřík. Kronika končí rokem 1970, kdy se události ve Vojničkách začaly zapisovat do obecní kroniky v Košticích.
Ze samotné kroniky se dovídáme něco o historii této vesnice. Dříve byla zvaná Malé Vojničky nebo Vuničky. Od roku 1359 patřila obec panu Přibíkovi z Loukořan, později byla přičleněna k Libochovskému panství. Dále prameny popisují nedaleké vesnice a jejich vzdálenost v časových údajích. Dovídáme, že Libochovice jsou sídlem okresního soudu a ve městě Roudnice sídlí politická správa. Vesnicí protéká koštický potok zvaný Žejdlička.[2] Správu obce měl na starosti starosta společně s osmi členy obecního zastupitelstva. Starostou byl v tomto období Josef Štěpán.[3]
Z kroniky se dovídáme o rozsahu vesnice zaznamenaném v katastrálním úřadu, který činí 344 ha 27a orné půdy, dva panské a jeden obecní rybník. Jsou zde i zaznamenané názvy polí: Příkop, Dolík, Studánky, Vrchna, atd. Celkem jich je evidováno třináct. [4]
Místní škola byla postavena v roce 1909, kromě ní je zde evidován velkostatek, tři větší usedlosti, devatenáct větších usedlostí, dva hostince, jeden kupecký krám a osmnáct rodin bezzemků. Také zde byla postavena obecní knihovna, která čítala na 90 knih.[5] O historii zmíněných budov nejsou vedeny záznamy, ale v pozdějších záznamech o popisných číslech jednotlivých budov jsou někde i uvedeny časové údaje. Zjistila jsem, že na náměstí se nachází pískovcová socha svatého Václava, která je již v těchto záznamech uvedena společně se sochou Božích muk u panských stodol, bohužel rok stavby u těchto soch uveden není.
V údajích o sčítání lidu z roku 1921 zjišťujeme, že zde žilo 180 lidí, z toho 72 mužů, 81 žen a 27 dětí. Z těchto obyvatel byla naprostá většina, konkrétně 143 osob československého vyznání a zbytek byl vyznání katolického.[6] Pokud porovnáme údaje o počtu obyvatel z této doby s dnešními údaji, vidíme, jak silným úbytkem obyvatelstva tato vesnice prošla.
Z popisu obce se dovídáme o činnosti místních spolků, které se tu nacházely. Byly to spolky politické (Sociální demokracie a Domovina) a vzdělávací (Osvětová komise).[7]

3. ROK 1918
Nyní se dostáváme k samotným událostem, které se ve Vojničkách staly a byly zaznamenávány pečlivým učitel Lukavským. První zmínka k tomuto roku je o potravinářských lístcích na chleba a mouku. Je uvedeno, že na lehce pracující osobu se dostávalo na týden ¼ kg mouky a 1 ¼ chleba, pro těžce pracující činil příděl ½ kg mouky a 2 ¼ chleba na týden. Dále je zmíněno, že zemědělci měli povoleno semlít pro těžce pracující osobu denně jen 300 g mouky, pro lehce pracující jen 225 g. V květnových záznamech tyto hodnoty mírně stouply. V dalších záznamech se dovídáme o nových potravinových lístcích, lístcích na sůl. Na jeden takovýto lístek obdržela osoba na měsíc 70 dkg soli. Zapisovatel se zmiňuje i o cenách mléka. Litr mléka se v obci prodával za 52 haléřů.[8]
Zajímavá poznámka je o místním zvonu ve zvoničce. Tento zvonek byl darován místním rolníkem Čeňkem Lémanem. V tomto roce ho chtěl stát odebrat na lití, ale nakonec byl na žádost místního rolníka Václava Holuba v obci ponechán. Odůvodnění žádosti bylo rodinné dědictví, protože Léman byl Holubův tchán. Další událostí byl návrat rodáků Josefa Štěpána a Václava Štěpána. Bratři byli odvedeni na vojnu roku 1915 a v tomto roce v květnu se vrátili z ruského zajetí.[9]
V tomto roce bylo na jaře počasí teplé, což mělo za následek pěkné setí obilí a jeho růst. V dubnu sněžilo a pak přišlo období sucha, až do července. Období sucha vystřídalo období dešťů, takže sklízení obilí bylo špatné. Dařilo se bramborům a řepě.[10]V této kronice se budeme velmi často setkávat se záznamy o počasí, jelikož se jedná o agrární oblast. Na počasí byli místní lidé závislí, kolem něho se odvíjelo, zda bude všeho dost. Také z toho vycházely ceny. Například 1kg bílé mouky stálo 2, 72 korun.
Tento rok byl významným rokem pro české i slovenské obyvatelstvo. Tyto dva národy se spojily, aby vytvořili stát. V kronice nalézáme záznam o 28. říjnu, jako o dni svobody a pádu rakousko-uherské říše. Lidé to zde vnímali jako vysvobození, jistě také z důvodu, že tento rok byl i rokem konce války. V záznamech je oslavován T. G. Masaryk jako president osvoboditel československé republiky. Konec války je také spojen s návratem odvedených vojínů, jsou zde jmenovitě uvedeni. Také se zde setkáváme s případem dezertérství, kdy byl místní voják Jaroslav Alt zastřelen při útěku.[11]

4. ROK 1919
První záznam tohoto poválečného roku je věnován změně dávek obilí. Pro zemědělce to činilo na měsíc 25 kg a pro ostatní obyvatele 12 kg na osobu. Dále je zmíněno, že vznikly nové lístky tkz. tabačenky. Jednalo se o tabákové lístky, kdy byl jednomu kuřákovi poukázán k zakoupení 1 lístek na 14 dní, za který se mohl pořídit: „1 paklík tabáku dýmkového a 18 cigaret nebo 36 cigaret nebo 4 doutníky a 24 cigaret nebo 1 balíček cigaretového tabáku.“ Cena tohoto lístku ani gramáž uvedena není, ale je uvedena cena balíčku dýmkového tabáku, který stál 20 haléřů.[12]
Jsou zde uvedeni učitelé, přičemž zapisovatel této kroniky je správcem školy. Je zde jen jedna učitelka, která má na starosti přibližně něco kolem 20 žáků. Do učitelského sboru je zapsán i Třebívlický kaplan.[13]
Poprvé se zde setkáváme s popisem voleb. Dovolila bych si zde zapisovatele Lukavského citovat: „Dne 16. června konány obecní volby. Volilo se dle poměrného zastoupení. Byly 2 kandidátní listiny. Jedna od strany sociální demokracie a druhá od národních sociálů.“ [14] Následuje výčet zvolených v jednotlivých funkcích a poznámka, že zastupitelstvo začalo fungovat 10. července téhož roku.
5. ROK 1920
Zápisy z tohoto roku v kronice pokračují opět volbami. V dubnu se konaly volby jak senátní, tak poslanecké. Poslanci byli voleni do Národního shromáždění a volilo se na vázané kandidátní listiny. Dále je uveden počet hlasovacích lístků u jednotlivých stran a jejich názvy. Je zmíněno, že k volbám se dostavilo 97 osob z celkového počtu 109 obyvatel.[15] Je zde i vyjmenována komise. Obdobným způsobem jsou zaznamenány i volby senátorů.
Poprvé se zde setkáváme se záznamy úmrtí. V tomto roce zemřelo pět obyvatel, jsou zde uvedeni s datem úmrtí, povoláním a celým jménem. Dále jsou zde zaznamenána dvě tragická úmrtí chlapců z 13. ledna. Jednalo se o bratry Müllery, kteří utonuli v panském rybníce. Bližší údaje o události, ani věk chlapců není uveden, pouze, že se jednalo o školáky.[16]
Jsou uvedeny i moučné dávky, kde je stanoveno, že zemědělec smí na jednu osobu semlít na jeden měsíc 16 kg obilí a nezemědělci mají na osobu měsíční příděl 8 kg. Také jsou uvedeny ceny obilí pro tento rok. 1g pšenice stál 140 korun, 1 g žita stál 140 korun[17], atd. Zde si uvědomme, jak nestabilní byla tehdejší měna. Pro příklad: v záznamech z roku 1918 je cena za 1 kg mouky 2, 72 korun.
V tomto roce se u dobytka objevila slintavka a kulhavka. Jsou zde uvedeni rolníci, kteří kvůli této nemoci přišli o dobytek. Jednalo se o dva rolníky, kteří přišli každý po jednom kusu. Dále dva domkáři přišli každý o jednu krávu. U zemědělských událostí je uvedeno přerozdělování polí do nájmu od Pozemkového úřadu v Praze. Jednalo se o pole na „Lánech“. Proti tomu obyvatelé protestovali, protože měli zájem o pole „ Na Příkopě“. Protestům nebylo vyhověno. Je zde jmenovitě uvedeno sedmnáct občanů, kteří pole přijali. Také jim byla rozdělena pole na loukách. Dále zapisovatel popisuje počasí tohoto roku. Rok byl celkově suchý, na jaře bylo mokro, což bránilo setí. Od dubna do konce října nepršelo vůbec, ozim byl set do suché země a vzešel teprve v prosinci. Úrody bylo všeobecně málo.[18]

6. ROK 1921
První záznamy toho roku jsou věnovány nové školní radě, která byla zvolena 5. ledna. Rada se skládala z předsedy, náměstka, jednoho člena a tří náhradníků. Jsou zde uvedeny údaje o sčítání lidu, kterým jsem se již věnovala v kapitole o popisu obce. Učitelský zbor se rozšířil a čítal pět osob. Byla zvolena letopisná komise, která se skládala ze čtyř členů, a zapisovatelem byl opět Emanuel Lukavský.[19]
Opět se setkáváme se záznamy o úmrtí. 16. dubna zemřel domkář na žloutenici, který byl i radou v obecním výboru a v zastupitelstvu. Na obě pozice za něj byla zvolena náhrada. O dva měsíce později zemřela mladá dívka na souchotiny. Je zde uvedeno, že se měla vdávat a místo svatby měla pohřeb. Zanechala tu po sobě syna a matku.[20]
Také se setkáváme se záznamy o částečné mobilizaci, která byla vyhlášena v říjnu. Jmenovitě je uvedeno deset mužů, kteří byli odvedeni, ale po měsíci se vrátili zpět. Jako důvod mobilizace je zde uvedeno, že: „do Maďarska navrátil se bývalý císař Karel I., ale musel z Uherska ujeti.“[21]
Popis počasí je velmi podobný jako v roce předchozím. Opět bylo sucho, zaselo se až v první polovině března, ale pak přišly mrazíky a chladno. První déšť byl zaznamenán v květnu, červen byl velmi suchý. V červenci pršelo jednou, ale úroda byla celkem dobrá. Sena bylo sice málo, ale obilí i brambor bylo dost. Jsou uvedeny výměry, které museli rolníci odevzdávat státu z úrody obilí. Je zde stanoveno, kolik z plochy museli odevzdat. Například pokud měl rolník 3-5 ha polí odevzdával 30 kg z ha, nebo z 10-20 ha odevzdal 80 kg.[22] Také jsou uvedeny ceny obilí i řepy, které odpovídají cenám v předchozím roce.

7. ROK 1922
V tomto roce se zapisovatel na prvním místě opět věnuje organizačním záležitostem. Jsou zde jmenovitě uvedeni čtyři členové učitelského sboru, správce školy, učitelka, československý farář ze Solan a katolický farář z Třebívlic. Škola byla v tomto roce vymalována i s hlavní chodbou a také byly před školou opraveny schody. Dále zaznamenal, že byl odveden jeden muž k nastoupení vojenské služby. Jsou zde záznamy i o svatbě, kdy v prosinci se místní muž přiženil do vesnice Poplzi.[23]
V záznamech o úmrtích jsou uvedeni jmenovitě čtyři lidé, s datem úmrtí a rodinným poměrem. Jednalo se o samé ženy. Je zde zaznamenáno, že v únoru zemřel chlapec, slabomyslný sirotek. Ani u jednoho úmrtí není uvedena příčina, ale je k tomuto roku uvedeno, že v únoru a březnu byla chřipková epidemie. Že by s sebou přinesla ztráty na životech, není uvedeno. V kronice je v kolonkách úmrtí připsáno, že 5. května zemřela paní presidentová Charlotta Gaurrigue Masaryková.[24]
O počasí je zaznamenáno, že byla velmi tuhá a dlouhá zima. Mrazy dosahovaly až -30°C a zvířectvo mělo hlad a stahovalo se do obydlí lidí. V únoru ještě napadlo půl metru sněhu a setí připadlo na půli března. Jaro bylo opět suché a léto plné bouřek, ale bez deště. Pršet začalo až v září a říjnu, tedy v období sklizně. Obilí byla následkem sucha špatné. Brambor bylo sice dost, ale spousta jich musela být ponechána na poli, protože byla půda tak vlhká, že se nedalo poznat „co je hlína a co brambor“.[25] Opět je zde uvedena cena za obilí, například 1g pšenice stál 140-160 korun, ječmen 100-115 korun. Také je uvedeno, že obchod s obilím byl již volný a nejsou zde žádné záznamy, kolik se muselo odvádět státu. Je zaznamenána cena řepy a dobytka, kdy 1g řepy stál 20 korun a jeden pár selátek stál 300-400 korun.[26]
V kronice máme uvedeny záznamy o přesídlování obyvatelstva, vždy je jmenováno, kdo se kam odstěhoval a odkud pocházel a naopak. Velmi cenným zdrojem informací je v kronice pro tento rok vytvořená přehledná tabulka o číslech popisných. Je vytvořena z údajů: číslo popisné, dřívější majitel, nynější majitel, jak a kdy nabyl?, poznámky. Je zde uvedeno všech 35 popisných čísel s těmito důležitými údaji. Pro příklad pokud nás bude zajímat něco o čísle popisném 6, dozvíme se, že dřívějším majitelem byl pan Čeněk Léman, nynějším majitelem je Václav Holub, který se do rodiny přiženil, když si vzal jeho dceru Boženu Lémanovou. Takto bychom mohli postupovat u všech budov a dovídali bychom se různé zajímavosti, jako například údaje o hraběti Herbersteinovi, velkostatkáři, jehož titul byl zrušen zákonem v ústavě.[27] Jsou zde uvedena i čísla, na kterých momentálně nikdo nebydlí nebo jsou stavení zbořená. Tato dokumentace je výborným studijním a badatelským materiálem a vděčíme za ni právě pečlivému panu zapisovateli.

8. ROK 1923
Osazenstvo učitelského sboru zůstalo i pro tento rok stejné. Dále je zaznamenáno, že na 16. září je stanoveno konání obecních voleb, kdy se občané dohodli na společné kandidátní listině. Tato listina byla jednohlasně přijata, a tedy se volby nekonaly. Jsou zde jmenovitě uvedeni členové obecního zastupitelstva, kterých je devět a u každého je uvedeno povolání a adresa bydliště. Byla zvolena i finanční komise, do které byli zvoleni dva muži ze zastupitelstva a dva muži z občanstva. Starostou byl stále Josef Štěpán, dále byl zvolen náměstek a rada.[28]
Poprvé se zde setkáváme s kupními záznamy o změnách v obci. Je uvedeno, že 8. února koupil František Dvořák od obce obecní domek s číslem popisným 3 za 4 500 korun. Dále v srpnu byl koupen domek Jaroslavem Holubem s číslem popisným 7 za 70 000 korun. Také je zmíněno, že místní trafika změnila majitele, důvod není uveden. Poslední změnou je změna v profesi strážníka. Od prosince byl stanoven obecním strážníkem a zvoníkem Václav Švihlík, který byl válečný invalida. Jsou k němu uvedeny osobní údaje a je zde stanoven jeho měsíční plat, který činil 150 korun měsíčně.[29] Není se pak čemu divit, že předchozí strážník odešel z této funkce právě z důvodu nízkého platu.
V údajích o úmrtí je uvedena pouze jedna osoba, a to místní rolník. Naopak svatby se konaly dvě. Dále je zde uvedeno několik záznamů o přesídlení a o dvou chlapcích, kteří rukovali v říjnu na vojnu. Nalezneme zde i jednu zmínku o vojsku, které bylo ubytované 26. srpna ve vesnici. Jednalo se o polní dělostřelecké vojsko, které se zdrželo jednu noc.[30] Nedaleko vesnice se konalo jejich vojenské cvičení.
Popis počasí je opět velmi podrobný, je uvedeno, že do ledna nemrzlo, bylo pouze mokro a blátivo, což bylo dobré pro orbu. Později však napadl sníh a mrzlo do konce března. Do konce dubna bylo vše zaseto a květen byl velmi deštivý. Červen byl také chladný. Toto počasí nebylo přínosné pro obilí a bylo ho tedy málo. V tomto roce se urodilo málo brambor, dle kroniky o polovinu méně než rok předcházející. Zimní měsíce nebyly nijak zvláště mrazivé a skoro bez sněhu, ale o vánočních svátcích přišla opravdová zima se silnými chumelenicemi. Máme opět uvedeny ceny potravin, kdy obilí po žních stálo 150-180 korun, 1 kg hovězího masa stálo 12-14 korun a vejce stálo 60 haléřů, později 1 korunu 20 haléřů. Pár selat přišel na 600-700 korun, později 250-300 korun.[31] Zde opět pozorujeme, jak kolísavá hodnota peněz byla v této době. To, co stálo na začátku roku pár korun, se během roku zvedlo na dvojnásob ceny a naopak. Tato nejistota musela být pro obyvatelstvo značně nepříjemná.
Poslední zmínkou, k tomuto roku, je informace o atentátu na doktora Rašína, ministra financí, který se udál 5. ledna. Útočník byl odsouzen k 18 létům vězení, nicméně doktor Rašín 18. února zemřel. Na konci těchto záznamu je uvedeno, že všechny zápisy byly schváleny letopisnou komisí a kronika byla vyložena na obecním úřadě od 15. prosince do 31. prosince 1923. Pod tímto potvrzením je podepsán Emanuel Lukavský, jako zapisovatel.[32]

9. ZÁVĚR
Zpracováním těchto let, jsem si vytvořila zajímavý obraz, jak to v tomto období ve Vojničkách vypadalo, jaké události byly považovány za důležité, a tedy zapsány, a které nikoliv. Mojí práci byla kronika poprvé zpracována, tedy částečně. Nenašla jsem ani odbornou literaturu k této problematice, abych si mohla potvrdit a ověřit údaje. Právě proto si myslím, že zpracování takovýchto pramenů je velmi důležité a může být nakonec i zajímavé. V kronikách vesnic a vesniček nalezneme mnohem více, než jen záznamy o počasí a úrodnosti, přesto musím uznat, že je to jedna z hlavních složek informací, které zde můžeme získat. Ale nalezneme zde i skutečné příběhy prostých lidí, kteří vnímali, jak politickou, tak sociální situaci ve svém státu a jejich postoje. Jen musíme trpělivě pátrat. Vždyť dějiny píší sami lidé a ti žili i tady. Lidé, kteří zde pracovali, radovali se, ale i smutnili. Rodili se i umírali a jejich životní příběhy byly po léta zaznamenány.

10. POUŽITÉ PRAMENY:

Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, léta 1918 – 1970

[1] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, popis obce, s. 3
[2] Tamtéž
[3] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, popis obce, s. 4
[4] Tamtéž, s. 3
[5] Tamtéž
[6] Tamtéž, rok 1921, s. 17
[7] Tamtéž, popis obce, s. 4
[8] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, rok 1918, s. 11
[9] Tamtéž, s. 12
[10] Tamtéž
[11] Tamtéž
[12] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, rok 1919, s. 13
[13] Tamtéž
[14] Tamtéž
[15] Tamtéž, rok 1920, s. 14
[16] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, rok 1919, s. 16
[17] Tamtéž, s. 15
[18] Tamtéž, rok 1920, s. 16
[19] Tamtéž, rok 1921, s. 17
[20] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, rok 1921, s. 18
[21] Tamtéž, s. 17
[22] Tamtéž, s. 18
[23] Tamtéž, rok 1922, s. 19
[24] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, rok 1922, s. 19
[25] Tamtéž, s. 20
[26] Tamtéž
[27] Tamtéž, s. 21-22
[28] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, rok 1923, s. 23
[29] Tamtéž, s. 23-24
[30] Tamtéž, s. 24
[31] Obecní úřad Koštice, Kronika obce Vojničky, rok 1923, s. 25-26
[32] Tamtéž, s. 26