Autor: Obec Koštice

Historie koštického domu č.p. 23

Historie koštických domů

Kovářství bylo typicky vesnickým řemeslem. Činnost kovářů byla omezována cechovními pravidly, která určovala, že vesničtí kováři nesměli se svým zbožím na městské trhy. Kováři vyráběli drobnosti pro hospodáře, především hřebíky, skoby, háky, kromě toho opravovali zemědělské náčiní. Hlavní činností bylo podkování koní a výroba podkov. Koním se musely podkovy třikrát až čtyřikrát ročně měnit, po třicetileté válce kováře tato činnost z valné většiny živila. Proto se kovárny zachovaly hlavně tam, kde se choval dostatek koní. Kováři se často zabývali také trháním zubů.

Kovárny stávaly většinou na návsi, ovšem stranou od ostatních domů, aby jiskra nepřelétla a nezapálila sousedy. Tak tomu bylo i v Košticích.

První zmínka o kovárně je z r.1597, do toho roku zde žil kovář Valenta. Vdova po něm Kateřina kovárnu prodala r.1597 kováři Janu ze Schmiedebergu. Jan byl r.1613 a r.1618 obecním konšelem. R.1602 koupil dům Petr Svoboda za 90 kop, kovářské řemeslo však asi neprovozoval. Dům vlastnil do r.1619. Místním kovářem byl dále v období 1618 – 1622 kovář Jan ze Schmiedebergu, v r.1622 konšel. Svobodové zřejmě vlastnili dům po další generace, protože r.1691 patřil Petru Svobodovi, asi vnukovi či pravnukovi. Zde je ovšem třeba poznamenat, že jméno Svoboda mohlo znamenat, že obyvatel byl svobodný, nebyl nikomu poddaný, u kovářů celkem běžná věc. Zrovna tak přízvisko ze Schmiedebergu znamena z kovářské hory, takže spíš ukazovalo majitelovo povolání. Klidně mohli být Jan a Petr příbuzní ( a asi i byli).

17.4.1680 se narodila Zuzana, dcera kováře (psáno Kováře, řemeslo=příjmení) Jana a jeho ženy Kateřiny. V r.1684 je v matrice uveden Mates Galden, faber (lat. kovář, ale i tesař), žil v čp.19 s manželkou Evou. Pravděpodobně se ale živil jako tesař. Při morové epidemii zřejmě kovárna zpustla. Poté v čp.23 asi působila kovářská rodina Harnischů, protože 7.6.1735 se tu narodil Jakub, syn Matouše Jošta a kovářské dcery Marie Harnischové. 1.5.1746 zemřel kovář Ondřej (Andreas) Render ve věku 39 let. S manželkou Annou Marií Erlichovou měli dceru Annu Terezii (24.3.1743), která se v kovárně narodila, museli tu tedy působit nejméně od r.1743. 28.1.1743 zemřela ve věku 9 měsíců jejich dcera Marie Alžběta. Vdova Anna Marie dům vlastní do r.1747 a r.1748 se vdala za kováře Josefa Harnische. Měli děti Apolonii (23.12.1749), Josefa (19.9.1752), Annu Marii (13.8.1755, brzy zemřela) a Annu Marii (3.5.1759). Pak jsou zápisy poněkud záhadné. V r.1752 kovárnu vlastnil kovář Tomáš Martin, v r.1757 se vdala Kateřina, dcera koštického kováře Jana Šutta za Josefa Jašta z Lužic. 14.6.1772 se narodil kováři Martinu Roilovi s manželkou Alžbětou syn Jan. Vdova Alžběta se ve věku 53 let vdává 20.2.1792 za Tomáše Šlika (57 let) od Kutné Hory. R. 1774 koupil Vojtěch Koch (zemřel r. 1791)s manželkou Alžbětou Marešovou z Libochovic kovárnu od vrchnosti za 260 zl.. Jejich dcera Kateřina, služebná v Želevicích ve dvoře č. p. 3, se provdala 1.2.1802 za čeledína Martina Davida z Černivi. Kochův syn Václav Koch působil jako kovář v letech 1781-1792. 7.2.1792 se Václav oženil s Rozálií, dcerou Václava Zinke z č.p.14 (zemřela r. 1801). Václavovou druhou ženou byla Kateřina Gärberová, dcera šafáře Josefa Gärbera a jeho ženy Alžběty. Svatbu měli 1.9.1801, ženichovi bylo 35 let a nevěstě 25 let. Václav zemřel r. 1811. Dcera Barbora (1807) z manželství s Rozálií se vdala 31.8.1830 za Bernarda Roila, kováře z Volenic. Dcera Rozálie zemřela r. 1832. Další dcera Anna zdědila kovárnu jako nezletilá v r.1814, vdala se za mistra kováře Antonína Hermana. Anna zemřela r. 1828. Měli syny Josefa (zemřel r. 1850), Václava, Antonína, a dcery Terezii a Annu. Antonín působil jako obuvnický tovaryš, zemřel 8.9.1865 ve věku 24 let Dožil se narození syna Václava (ten ale zemřel 9.1.1865 ve věku 9 měsíců). Terezie měla nemanželského syna Ferdinanda, který zemřel jako tříměsíční 9.3.1860. Anna Hermanová se vdala za Václava Zůnu. 25.1.1854 zemřela půlroční Marie, 31.1.1866 se narodila Anna Marie, děti mistra kovářského Václava Hermana a Anny Helcerové (Hulcerové) z Peruce. V roce 1867 Hermanovi prodali kovárnu Janu Pokornému s manželkou Annou Kuželovou z Vojnic. Ti měli děti Marii (24.3.1876, brzy po narození zemřela) a Václava (28.8.1880-11.8.1896). V r.1887 Anna Pokorná ovdověla. Živnost si pronajal kovářský mistr Jan Křivánek s manželkou Annou Liškovou, 18.4.1888 se jim narodil syn František, brzy zemřel. Anna Pokorná si vzala r.1903 Františka Hrdličku, syna kováře z Přestavlk. Jeho sestra Anna Hrdličková, dcera kováře, se provdala za dělníka Františka Müllera z čp.23. 8.9.1891 se jim narodil syn Ferdinand.

V Košticích byli v té době další kováři: r.1860 dům čp.16 vlastnil kovář Martin Jeřábek s manželkou Marií. V r.1876 dům čp.16 koupil kovář Alois Lukáš s manželkou Annou, dcerou Františka Holuba. Od r.1895 jsou majiteli čp.16 Rudolf a Barbora Šlechtovi. Rudolf byl kovář původem z Kmětinevsi. V r.1899 žil v domě čp.73 kovář Josef Harapat, ale ten působil pravděpodobně ve mlýně.

V r.1903 František Hrdlička zemřel a živnost převzala jeho žena Anna. Prodala ji manželům Antonínu a Marii Chloubovým. Už r. 1906 Marie Chloubová ovdověla, v r.1907 prodává dům Františku a Josefě Václavovým, ale ti ji takřka ihned prodali kováři Josefu Šimoníčkovi s manželkou Annou. Jejich syn Josef padl v 1.SV ve věku 19 let. Dcera Marie Šimoníčková dům pronajala, dle soupisu sčítání obyvatel v r.1921 v domě bydlí:

Novák Václav z Čeradic, ženatý, 15.1.1893, mistr kovářský

Králová Marie, svobodná, 2.9.1887, hospodyně

Později bylo v domě povoznictví. Současnými majiteli jsou manželé Jozovi.

Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.

Historie koštického domu č.p. 19 a 20

Historie koštických domů

Původně půllán, s č.21 snad lán.

Tato čísla popisná byla původně jedním domem, do r. 1683 dokonce dohromady s č.21, kdy Michal Vajgl koupil č.20 od Jana Kaldy ml.

Trojdům původně vlastnil dle záznamu z r.1604 Jan Kolda či Kalda. R.1618 ho kupuje Vávra Bečovský, rychtář r.1613, majitel č.16. Roku 1651 ho přebírá pravděpodobně syn Jan Bečovský, spolumajitel čísel 15 a 16, který statek předává r.1652 konšelovi Janu Koldovi (Kaldovi) s manželkou Ludmilou (1623 – 16.3.1679). Ti měli syna Jana, který r.1683 prodává dnešní č.21 Michalu Vajglovi s manželkou Evou Srbovou. Jan Kalda ml. měl s první manželkou Dorotou syna Jana Kryštofa (10.10.1688) a dceru Dorotu (4.2.1691). S druhou ženou Evou měl Kateřinu (14.6.1697), Josefa (22.6.1700) a Jana Adama (9.12.1703). O Evě Kaldové je velmi zajímavý zápis v matrice, a to hned ze dvou důvodů. Zemřela 19.4.1740 jako žebračka a jako věk je uvedeno 103 let! To by znamenalo, že se narodila r. 1637. Podle věku jejích děti to dost dobře není možné, ale možná šlo o jinou Evu Kaldovou, o generaci starší, mohla by to být sestra Jana Kaldy ml. Navíc faráři si s věkem zemřelých hlavu moc nelámali.

Hospodářství už roku 1652 vlastnil Pavel Kubš řečený Klotauer ze Želevic, konšel v letech 1651-1652, později se synem Kryštofem. Ten měl s manželkou Evou syna Jiřího (8.3.1671). Ovšem podle Berní ruly v r.1654 je majitelem Jan Kalda, zřejmě vše zapsali podle dědičných majitelů, možná říkali Kalda i novému vlastníku. V roce 1662 měl statek Tobiáš Porš z č.1 s manželkou Kateřinou. Měli děti: Jiří (s manželkou Annou měl dceru Alžbětu – 2.2.1706), Kateřina (vzala si Jana Aulického) a Alžběta (pozdější manželka Štěpána Aulického, se kterým měla syny Ondřeje, nar.15.11.1703 a Davida, nar.16.8.1705). Vdova Kateřina Poršová v r.1675 odprodala 1/4 lánu za 40 kop Jakubu Molerovi (Malému) s manželkou Alžbětou. Měli děti Zuzanu Markétu (27.9.1674) a Františka (30.1.1676). O r.1682 je majitelem zeť Poršových Jan Aulický s manželkou Kateřinou, měli dcery Annu Kateřinu (7.6.1675, vzala si 17.1.1700 Jana Jandu) a Ludmilu. Od Aulických koupil statek se čtvrtlánem r.1692 Jan Galden za 60 kop. Měl syny Jana a Matesa. Jan se oženil, pravděpodobně po druhé, 15.10.1735, s Kateřinou Hájkovou. Po otci dědil r.1708 syn Mates Galden s manželkou Kateřinou, platil 100 kop. V matrikách je psáno Galden, ale zřejmě se jedná o přepis jména Kalda, protože v dalších matrikách je již opět příjmení Kalda.

Měli spolu syny Josefa a Jana Jiřího (1.6.1705). Josef se oženil 9.9.1742 s Annou, dcerou Martina Rulfa. Jan Jiří za 120 kop koupil statek r.1742 s manželkou Annou Marií, měli děti Rosinu (zemřela 13.8.1744 ve věku 5 týdnů), Rosinu (12.6.1745), Antonína (8.8.1749), Jakuba (16.6.1752), Josefa (7.10.1755), Barboru Alžbětu (16.10.1757) a Kateřinu (3.8.1761). Jan Jiří hospodářství prodává r.1770 za 200 kop Kryštofu Hamplovi z Odolic. Už r.1773 je majitelem Josef Karfík s manželkou Annou Marií Erlichovou (kupuje za 268 kop). Jejich syn Jakub kupuje statek za 330zl a 57 kr. Ten provádí r.1811 složitou výměnu prostřednictvím Adama France: Statek mění s Josefem Šindlerem z č.40, a to takto : vlastní statek dělí na dvě části (dnes čísla 19 a 20) a stěhuje se do č.40. Číslo 19 pak vlastnil Josef Šindler a č. 20 František Šindler. Dcera Josefa Šindlera Terezie (1781) se vdala 12 .6. 1807 za Jakuba Nováka ze Lkáně.

Nyní o č.19 : V roce 1816 ho koupil Filip Neumann z č.10, r.1819 zdědil dům Antonín Neumann, r.1831 František Neumann, který se oženil s Annou Tietzovou a měli syna Jana, Vojtěcha (zemřel 24.4.1854 ve věku 3 let), dcery Terezii (zemřela 1844), Majdalenu (zemřela r.1852), Anežku (zemřela 23.1.1853 ve věku 3 týdnů), Josefu (1855-11.5.1857), Barboru a Terezii (1.5.1868-24.11.1868), Annu ( vdala se 24.1.1864 za Františka Malého z Vojnicjeho matka byla Františka Flajšrová z Chožova, jistě příbuzná budoucích majitelů č. p. 21). Sestra Anny Neumannové Magdalena Tietze, která na statku sloužila, se 13.11.1849 vdala za Jana Grunta, hudebníka z Vojnic, syna Václava Grunta a Magdaleny Chmelařové z č. p. 8. Jan Neumann se oženil s Annou Sonnenbergerovou a žili v č.5. Janovou druhou manželkou byla Terezie Robková ze Slavětína a žili v č.70. František dům r.1854 prodal Hynku Cílovi původem z Chožova s manželkou Marií Viehweberovou. Jejich syn Vojtěch si vzal Rozálii Klimendovou ze Stradonic, měli děti Annu (19.5.1866), Barboru (2.12.1868-26.1.1869), Barboru (7.7.1870), Ignáce (Hynka). Barboře se narodil nemanželský syn František, brzy po narození zemřel.

Josef Sunkovský, syn Josefa Sunkovského z č.19, a Magdaleny Kotalíkové, pracoval jako cestář a rodina dlouho žila v č.5. S první manželkou Barborou Bažantovou, nemanželskou dcerou Kateřiny Bažantové ze Želevic, (svatba 19.11.1861) měli dceru Annu, provdanou později za Josefa Seiferta ze Želevic. Josef Sunkovský st. zde byl uveden jako podruh, předtím jako cestář. Josef ml. Se po druhé oženil s Terezií Suhne z Parokryjí. Měli dcery Karolínu (6.8.1867-2.6.1869) a Marii (24.4.1871-26.12.1877),

Na statku žil podruh Jan Kafka s manželkou Rozálií Povovou. Jejich dcera Anežka sloužila v domě č.39 a měla nemanželskou dceru Marii (5.8.1867).

R. 1893 dědí dům Hynek (Ignác) Cíl, s první manželkou Marií Pauerovou měl děti : Anna Barbora (29.11.1890), Josef (17.3.1889-23.5.1889) a mrtvě narozené dítě (16.1.1893). R.1897 se oženil po druhé s Annou Purkytovou z Brloha. Měli děti : František (7.11.1897-18.4.1898), Antonín (28.5.1889-29.4.1890). Rodině patřil dům až do začátku 21.století. Nyní patří Novákovým z Libochovic.

Soupis obyvatel ze sčítání lidu r. 1921:

Cíl Hynek, 1.2.1859, rolník

Cílová Anna, manželka 26.8.1872, vede domácnost, spoluvlastnice

Purkyt Josef, syn. 5.8.1896, sedlář bez práce, pomáhá v hospodářství

Cílová Emilie, dcera, 23.2.1907, pomáhá v hospodářství

Cíl Václav, syn, 23.9.1906, pomáhá v hospodářství

Cíl František, syn, 28.8.1913, školák

Ouředníková Ann, vdova, 10.1.1870, dělnice v hospodářství

Č.20 : V roce 1816 ho koupil Václav Zinke pro syna Václava, který ho prodal r.1836 Janu Šimonovi. Už r.1837 ho kupuje Antonín Vágner ze Želevic za 1200 zl. pro syna Jana, který je majitelem od r.1840. R.1842 dům koupil Josef Seifert ze Třtěna s manželkou Annou Hörlovou. Měli syna Josefa a dceru Johanu, později zapsanou jako služebná v č.20, kde se vdala za Josefa Bauera z č.29, původem z Vojnic. Josef Zinke, v matrice zapsaný jako podruh v č. 27, se oženil s Kateřinou Krejzovou z č.16. Od r.1849 je majitelem Václav Jirásek, od r.1860 pak Antonín Jirásek.

13.2.1857 zemřela Jenovefa, nemanželská dcera Anny Richterové, ve věku 27 let. 22.3.1857 zemřela devatenáctiletá dcera nádeníka Jana Reisiga Terezie. Dcera nádeníka Josefa Seiferta Marie zemřela v čp.20 23.12.1857 ve věku 5 let. Další dcera Johana se 4.6.1850 vdala za Josefa Bauera, čeledína v č. 32, původem z Vojnic.

28.3.1866 se narodila Anna, dcera chalupníka z č.20 Františka Čackého a jeho ženy Marie Černé. Jejich dcera Marie Anna zemřela 7.5.1865 ve věku 1 roku, syn Josef 2.11.1862 ve věku 9 měsíců..

Od r.1866 jsou majiteli František a Marie Holubovi, jinak též majitelé č.15, od r.1884 jejich zeť Alois Lukáš, mistr kovářský, s manželkou Annou. V r.1876 kovář Alois Lukáš koupil s manželkou Annou také dům č.15.

27.6.1893 se narodil syn František dělníku Františku Podanému z Horek a jeho ženě Anně Medkové ze Želevic. Oženil se 27.1.1919 s Annou Šťastnou. Dcera Podaných Františka (15.6.1890) se vdala za Josefa Vajgla ze Želevic. Dělník Josef Bauer (pův. z č.29) se oženil s Marií, dcerou Štěpána Cinke z č.19, a 21.4.1880 se narodil syn Václav, 27.7.1884 se jim narodil syn Antonín, 27.10.1893 dcera Marie Anna (18.5.1920 se vdala za Jana Krupičku).

Od r.1908 dům vlastní majitel č.1 František Vaněk s manželkou Annou.

Sčítání lidu v r. 1921 vypovídá o nových majitelích:

Bauer Josef, 28.10.1850, rolník

Bauerová Marie, manželka, 2.2.1853, vede domácnost

Bauer Václav, syn, 21.4.1880, cestář v okresní službě

Bauer Antonín, syn, 27.7.1884, vypomáhá v hospodářství

Krupičková Marie, provdaná dcera, zatím bydlí u rodičů, 27.10.1893, vypomáhá

V současnosti je dům v podílovém vlastnictví celkem 4 vlastníků: Donát Jiří, Fleischmannová Květa, Frimel Josef, Kržová Božena.

Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.

Historie koštického domu č.p. 18

Historie koštických domů

Jeden z největších statků v Košticích, při pohledu od řeky vidíme spoustu mohutných stavení, svědčících o rozsáhlém hospodářství s množstvím čeledi.

V letech 1597 – 1613 byl majitelem konšel Jan Šrámek, od něj statek koupil Petr Blekos za 300 kop. Jeho syn Šimon Blekos platil do r. 1620, v letech 1619-1620 jsou spolumajiteli i jeho neteře a synovci, sirotci po Janu Blekosovi. V roce 1652 je zaznamenáno hospodaření Šimona Šultese, jehož syn Ondřej měl s první manželkou Ludmilou syna Kryštofa (3.9.1673), syn Jiří měl s manželkou Dorotou dceru Marii (5.8.1674), oba bratři však již bydleli jinde. Od r. 1654 se statku ujal dle Berní ruly Šimon Blekos (Blekta), po něm Jan Blekta. (Zde mám podezření, že jméno bylo při zápisu do matriky zapsáno chybně či změněno, a že se jedná pořád o tutéž rodinu, Šultes či Blekos.) V r.1659 dům kupuje Havel Chlumecký, který má syny Jakuba a Matyáše. Jakub s manželkou Kateřinou měli dcery Alžbětu (30.10.1687), Annu Kateřinu (16.11.1689), Dorotu (26.10.1693) a dvojčata Sabinu se Zuzanou (17.1.1692). Matyáš s manželkou Dorotou měli syny Václava (21.9.1693), Ondřeje a Josefa (26.1.1698). V r. 1687 statek obhospodařuje Mates Kouba s manželkou Ludmilou, sestrou Havla Chlumeckého. 17.6.1687 se jim narodil syn Jakub, měli ještě syny Filipa a Ondřeje. Vdova po Filipovi neznámého příjmí si vzala 29.10.1736 Jakuba Rulfa. Od r. 1715 je majitelem Ondřej Chlumecký, měl syny Josefa a Ondřeje. Josef se 20.10.1735 oženil s Kateřinou, vdovou po Janovi Nitkovi. Do r. 1736 je majitelem syn Ondřej Chlumecký s druhou manželkou Rosinou. Měli dcery Annu Kateřinu (12.6.1736), Annu (25.5.1737), Terezii (17.10.1739). Jméno první manželky neznáme, ale měl s ní syna Matěje a dcery Kateřinu a Marii (1732-6.10.1807). V r. 1749 se Ondřej Chlumecký oženil po třetí s Annou, vdovou po převozníkovi a rybáři Janu Vakrmanovi z č. p. 16, s ní měl syna Filipa (25.11.1761), Antonína (26.8.1753), a dcery Annu Kateřinu (7.10.1755) a Annu Marii (13.9.1758-21.9.1818). Kateřina Chlumecká se později vdala za Filipa Richtra, dům vlastnili v letech 1763-1773. Měli syna Filipa, Matěje, dvojčata Annu a Marii (10.9.1770-1801), Annu Marii (22.9.1773), Rozálii (zemřela r.1796). Jejich dcera Anna Marie se 20.8.1793 provdala za Václava Zinke z č. p. 14. Rozálie se vdala za Václava Gärbera, obročního z velkostatku

V roce 1773 z neznámých důvodů Mates Gauben prodává na dobu určitou statek Matěji Chlumeckému za 200 kop. Matějova sestra Kateřina se provdala za kováře Josefa Sunkovského v č. p. 48.

Filip Richtr  r. 1794 platí tchánovi 300 zl. a statek předává synovi Matěji Richtrovi s manželkou Kateřinou Hauptvogel (1774-7.11.1824). Ti měli děti: Rozálii (zemřela 13.3.1792 ve věku 3 měsíců), Rozálii (20.12.1795), Františka (2.8.1797-1.9.1797), Annu Marii (31.3.1801), Rozálii (zemřela 27.5.1802 ve věku 2 měsíců), dvojčata Annu Kateřinu (25.3.1803) a Matěje (1803-16.8.1822), Terezii (28.9.1804-21.10.1804), Václava (4.3.1807-17.3.1807), Václava (5.5.1808, zemřel po narození) a Kateřinu (1.10.1798-16.7.1861), která se r. 1822 stala majitelkou domu a provdala se 28.5.1823 ze Karla Sunkovského z č. p. 12, syna Josefa Sunkovského a Kateřiny Johanovské (1798-16.7.1861). Měli děti: Františka, Josefa (26.10.1824-16.12.1824), Marii Annu (7.3.1826-4.10.1826), mrtvě narozené dítě (16.6.1828), Johanu (30.8.1829), mrtvě narozené dítě (25.3.1832), Kateřinu (13.9.1833-15.9.1833), mrtvé dítě (30.8.1834), Jakuba (26.7.1839, zemřel brzy po narození), Františku (3.8.1835, vdala se 25.5.1858 za Václava Tichého z Lenešic – Václavovou matkou byla Marie Grafová z Dobroměřic, sestra majitele č. p. 5 v Želevicích). Výminkář Karel Sunkovský se jako vdovec ve věku 62 let oženil 22.11.1864 s Anežkou Tresterovou, děvečkou, dcerou Antonína Trestera a Kateřiny Bažantové ze Želevic. Nevěstě bylo 41 let.

5.11.1833 mají svatbu čeledín František Rebhan (31 let), syn Jana Rebhana ze Želkovic a Barbory Matějíčková (32 let), děvečka v č. 18, dcera hospodského z Peruce.

V matrikách je zajímavý údaj, že nejméně v r. 1806 zde hospodařil Josef Plattig, který si 13.10. toho roku vzal Marii Rubešovou. Je uveden jako sedlák v č.p. 18, syn podruhů Václava a Kateřiny. Je to zvláštní, neboť ještě po tomto roce se narodily děti majitele Matěje Richtra – Matěj a Václav, které ovšem hned zemřely. Rovněž je k zamyšlení údaj, že dcera – dědička Kateřina Richtrová statek převzala až v r. 1822. Buď byl majitel statku neschopen hospodaření nebo statek pronajal Plattigovi, těžko dnes odhadnout. Ovšem faktem je, že její bratr Matěj právě r. 1822 zemřel, tak možná proto statek tohoto roku přebírá Kateřina.

Johana Sunkovská se 15.2.1848 vdala za Matěje Jiráska (24.9.1824) z Vojnic č. p. 23, syna Antonína Jiráska a Josefy Zůnové. Matěj s Johanou měli děti: Anastázie, Václav (27.9.1849 – utopil se 18.7.1859), Jan, Antonín (17.4.1852), Josef Vincenc (4.4.1858), Marie Barbora (2.12.1860-17.10.1862), Marie (2.2.1864), Josefa Kateřina (13.2.1867), Františka, Antonie Marie (4.6.1855, provdala se za Jindřicha Karfíka z č. p. 16). Anastázie si v r. 1880 vzala Josefa Vajgla, majitele statku č. p. 2.

Na statku č. p. 18 pracoval jako dělník, nádeník, později kočí Josef Heller z č. p. 38. Rodiče ho vykázali z domu pro jeho rizikovou povahu. Měl sedm dětí s Marií Mackovou, služebnou v č. p. 18 (21.5.1861), dcerou Antonína Macka a Marie Povové z č. p. 50. Všechny děti Josefa s Marií se narodily v č. p. 18. Ovšem první čtyři se narodily jako nemanželské: Josef (20.10.1881), Antonín (22.4.1884) zemřel jako dítě, František (6.10.1885) zemřel jako měsíční, Václav (7.3.1887) – později žil v Hradci Králové. Josef Heller se nechal zapsat do matriky jako otec těchto dětí. Dále již v manželství s Marií Mackovou se narodily Anastázie (4.3.1889) a Marie (21.3.1890), které obě zemřely v dětském věku. 9.11.1891 se narodilo mrtvé dítě a matka při porodu zemřela ve věku 30 let. Nádeníku Josefu Hyklovi s manželkou Annou Hotovou se v č. p. 18 narodily děti: Ferdinand (1.2.1873) a Václav (1.12.1874).

Od r. 1871 byl majitelem statku č. p. 18 syn Johany a Matěje Jan Jirásek, od r. 1881 jeho bratr Josef Vincenc Jirásek (4.4.1858-24.8.1925). Josef Víncenc se oženil 4.7.1884 s Františkou Peškovou z Evaně. Měli syna Josefa (19.12.1886), dcery Marii Anastázii (10.4.1891-17.4.1891), Boženu Marii (8.4.1896-1.12.1898) a Marii Františku (25.4.1900).

Soupis obyvatel při sčítání lidu r. 1921:

Josef Jirásek, 4.4.1858, hospodář

Jirásková Františka, manželka, 26.2.1864, vede domácnost

Jirásek Josef, syn, 19.12.1886, pomáhá v hospodářství

Jirásková Marie, dcera, 25.4.1900, pomáhá v hospodářství

Fogl Antonín, svobodný, 17.1.1904, čeledín

Syn Josef zemřel velmi mladý 13. 2 1923.

Marie se provdala za  Stanislava Krupku z čp. 42, měli handicapovaného syna Jiřího. Stanislav Krupka zemřel poměrně mladý na zápal plic. Jeho žena Marie, která byla vychovaná v klášteře, vůbec nebyla prakticky založená a hospodářství vedla s velkými obtížemi. Syn Jiří se později přiženil do rodiny Ilešových do Orasic.

Dnešní majitelkou je Věra Johanovská.

Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.

Historie koštického domu č.p. 15, 16 a 17

Historie koštických domů

Přívoz

Jedním z nejzajímavějších domů v Košticích je určitě čp. 15, už z toho důvodu, že zpočátku se jednalo o jeden statek, který se rozdělil na dnešní domy čp. 15, 16 a 17. Silný a rozvětvený rod Vakrmanů působil po staletí jako převozníci a rybáři. Spřízněn je snad se všemi rodinami v Košticích. Jejich rodinné vztahy zamotají hlavu každému badateli.

Čp. 15

Jednalo se o usedlost o výměře ¾ lánu. Původně ho snad vlastnil Vávra Bečovský, koštický konšel v r. 1613. V r. 1651 byl statek pustý, v r. 1652 ho vlastnil Jan Bečovský. Od té doby se výše jmenovaným domům říkalo chalupa Bečovská. Tak je taky zapsán v Berní rule. V r. 1665 dům koupil Martin Fohri (1643-25.11.1693) z čp.5 s manželkou Markétou za 99 kop. Měli děti Jana Jiřího (8.6.1671) a Michaela. R.1666 se oddělil dnešní dům čp. 17 od zbylých nemovitostí. V r.1677 byl majitelem dnešního čp.17 Jiří Kunc s manželkou Annou. Měli děti Kryštofa (16.10.1672), Jiřího (22.3.1674) a Kateřinu. Jiří Kunc odprodal ¼ lánu Adamu Johnovi ze mlýna.

V roce 1681 usedlost čp. 15 vlastnil Kašpar Münster, r. 1687 je zapsán jako majitel Jakub Dankl, koupil ji za 50 kop. Měl syna Kryštofa (1678-9.5.1687). R. 1694 dům koupil za 56 kop Kryštof Vinter s manželkou Dorotou. Měli děti Matěje (7.7.1696), Evu (29.9.1697), Vavřince (3.8.1700), Tomáše (20.2.1703) a Jana (8.6.1706). Po porodu Jana Dorota Vinterová zemřela. Vdovec Kryštof se hned toho roku oženil s Kateřinou Kolářovou ze Želevic. Do r. 1713 dům vlastnil Jiří Hejda, syn Matěje Hejdy ze Želevic čp. 4. Syn Kryštofa Hejdy Jan Hejda – Hans Hayde (7.2.1676) s manželkou Rosinou koupil dům r. 1713 za 66 kop. Měli syny Václava (29.6.1699) a Jiřího Bernarda (5.4.1703). V letech 1742-1763 hospodařil s manželkou Kateřinou Václav Plattig, koupil ji za 100 kop. Měl děti Václava, Annu Rosinu (31.7.1746), Evu (13.10.1748), dvojčata Jana Jakuba a Terezii (9.6.1750) a dvojčata Antonii a Marii Kateřinu (21.1.1753), Jakuba (20.7.1755). Jeho syn Václav, uváděný už jako podruh, zde žil od r. 1766. Oženil se 25.10.1774 s vdovou Kateřinou, žili později v čp. 21.

Od r. 1759 nemovitost vlastnil Jan Jiří Vakrman, koupil ji za 150 kop. Měl sestru Dorotu Kateřinu, ta se provdala 14.10.1740 za Josefa Vurma, a bratra Jiřího, rybáře a převozníka (od r. 1757 majitele čp. 17). Jan Jiří měl s manželkou Annou Marií děti Václava (majitele čp. 16), Annu Marii (5.1.1734), Annu Kateřinu (31.5.1736), Marii (1732-1764) a Evu. Marie se utopila při neštěstí u přívozu 15.1.1764 ve věku 32 let.

Dcera rybáře Jiřího Marie se 18.11.1762 vdala za Matěje Richtra a od r. 1765 byli majiteli statku čp. 15. Marie byla Matějovou (Martinovou) druhou ženou. S první ženou Annou Marií měl Martin syna Josefa (14.12.1751), Matěje (24.2.1754), Jakuba (7.8.1757), Jana Jiřího (17.10.1759) a dceru Marii Kateřinu (17.10.1755) a Rozálii (1766). Václav z čp. 16 se oženil se sestrou Matěje Richtra Annou. Zeť Matěje Richtra Josef Samek vlastnil dům od r. 1781 za 233 zl a 30kr. V roce 1786 dědila Rozálie, vdova po Josefu Samkovi, po otci Martinu Richterovi, zvaném po domě Vakrman, a dědovi Václavu Vakrmanovi. 22.3.1798 si vzala Rozálie, vdova po Josefu Samkovi, dcera Martina Richtra – Vakrmana a jeho ženy Marie Anny, Václava Sunkovského (1778), kováře ze Šepetel. Ten pak byl majitelem a jeho vdova Rozálie Sunkovská prodala chalupu za 950 zl. snaše Johaně Sunkovské. Syn Václav Sunkovský s Johanou měli syna Františka (8.9.1825). Dcera Václava a Rozálie Kateřinase vdala za Jakuba Naima, převozníka, jejich syn Václav, patentální vysloužilý dělostřelec, žijící na Pátku, se oženil 3.2.1852 s Marií Matesovou ze Třtěna. Johana (1795), vdova po Václavu Sunkovském, se vdala 13.2.1833 za Františka Zinke, syna Václava Zinke z č. 14.

17.9.1861 se v č. 15 oženil Václav Lanc, nádeník z cukrovaru na Peruci, s Rozálií Helenou, dcerou Antonína Macka a Terezie Kricnerové. 25.6.1861 se oženil vysloužilý voják František Macek, syn podruha v č. 15 Antonína Macka, s Magdalenou, vdovou po Josefu Altovi, panském ovčákovi z č. 55.

Od r. 1860 dům vlastnil kovář Martin Jeřábek, od r. 1864 s manželkou Marií. Zaplatili 800 zl. V r. 1876 dům koupil kovář Alois Lukáš, od r. 1877 s manželkou Annou, dcerou Františka Holuba, domkáře v čp. 15 (odkdy dům vlastnili, není nikde zapsáno) a syna hospodského z Přestavlk, a Marie Brožové. Holubovi měli ještě syna Františka (17.2.1869). Alois s Annou měli děti: Emilie (7.10.1877-8.9.1887), František (8.1.1879), Paulína, Emilie Anna (4.3.1884), Alois (21.7.1887), Rosina (6.2.1883). 23.5.1894 se jim narodila dcera Marie (28.4.1919 si vzala Václava Svobodu), 19.5.1892 syn Jaroslav.

Od r. 1895 jsou majiteli Rudolf a Barbora Šlechtovi. Rudolf byl kovář původem z Kmětiněvsi. 27.8.1895 se jim narodil syn Václav (zemřel 12.11.1895), měli ještě dceru Annu Marii (1.10.1896-24.10.1896). Barbora asi brzo po porodu Anny Marie zemřela, v r.1897 se stává Rudolfovou druhou ženou Anna Herklocová z Volenic. 2.2.1899 se jim narodil syn František. Od r. 1901 jsou majiteli Václav a Josefa Vajglovi.

Arch sčítání lidu v r.1921 ukazuje zajímavé okolnosti o obyvatelích:

Vajgl Václav, 29.9.1853, hospodář

Vajglová Josefa, manželka, 5.2.1853, vede domácnost

Hora Josef, zeť, 10.12.1878, kovářský mistr

Horová Marie, dcera, 11.9.1877, vede domácnosti

jejich tři děti školního věku Jiří, Oldřich, Anna

Hora Karel, syn, 5.6.1902, zámečník bez práce

Čp. 16 a 17 společně

Od r.1666 oddělené domy (dnes čp. 16 a 17) vlastnil Kryštof Straibl s manželkou Annou Šicovou z Roudnice. 20.12.1668 se žení Václav Vakrman, převozník koštický s Annou Richtrovou. Toto je vůbec první zmínka o rodině Vakrmanů, Vakrmanové byli pak převozníky po všechny generace. Václavova sestra Eva si vzala 8.11.1676 Jiřího Lautnera. Václav s Annou měli děti: Kateřina (21.11.1674), Jiří (26.4.1676), Ludmila (12.5.1684), Veronika, Jan a Šimon. Syn Jan s první manželkou Rosinou měli děti: Matěj, Jakub (ten se 25.10.1745 oženil s Annou Fohri), Anna Marie (25.4.1705) a Jan Kryštof ((8.11.1706). Dcera Marie Alžběta se 2.3.1737 provdala za Jana Klimenta. Od r. 1706 se majitelem obou usedlostí čp. 16 a čp. 17 stal Jan Vakrman. Jeho druhou manželkou byla Anna Maxmiliana, s tou měli dceru Annu Kateřinu (19.4.1739), Anna Maxmiliana však brzy ovdověla. Syn Matěj měl dceru Marii Alžbětu, která se provdala 2.3.1737 za Tomáše Grunta.

V r.1749 se Ondřej Chlumecký z čp. 18 po třetí oženil Annou Maxmilianou, vdovou po Janu Vakrmanovi z čp. 16, měl s ní syna Matěje (Matouše) a dceru Kateřinu (1758-21.9.1818), později vdanou za Filipa Richtera ml.

Šimon Vakrman měl s první manželkou Maří Magdalenou děti: Ondřej (6.8.1699) a František (4.2.1696). S druhou ženou Marií Alžbětou měli syna Václava (28.11.1703 – 4.8.1774). Václav s první manželkou neznámého jména měl syna Antonína (zemřel po narození 18.6.1739). S druhou ženou Evou měl syna Jana (1739-23.8.1746), Matěje (19.10.1740), Václava (23.9.1743), dalšího Antonína (22.7.1742), Jana Jiřího (18.12.1745), Jana Jakuba (9.5.1748), třetího Antonína (14.4.1753), Annu Marii (12.10.1755), Annu (26.1.1760). V r. 1713 byly chalupy odděleny na statek a přívoz. Přesto je ještě v r. 1735 majitelem obou nemovitostí Janův syn Matěj Vakrman. Oženil se 19.10.1740 s Evou Tresterovou. Měli děti Jana Jiřího (1747), Matěje, od r. 1774 majitele čp. 17, a Marii, která se 29.6.1783 vdala za Jana Rebhana. Syn Jan Jiří se jako vdovec oženil v r.1807 s Terezií, dcerou Václava a Kateřiny Plattigových. Ovšem v matrice je zapsáno, že 10. 3. 1819 se vdala Terezie, vdova po Matěji Vakrmanovi, dcera Václava a Kateřiny Plattigových, za výminkáře Jiřího Starého ze Želevic č. p. 12. Kterého Vakrmana si tedy vzala, zůstává záhadou.

V roce 1751 se stal majitelem čp. 16 syn Šimona Vakrmana Václav Vakrman s třetí manželkou Kateřinou, vdovou po Josefu Vágnerovi. Vdova po smrti Václava (1774) ještě rok dům vlastnila do r.1775.

Majitelem domu čp. 17 je od r. 1757 rybář a převozník (ve funkci od r. 1755) Jiří Vakrman, syn Matěje Vakrmana st., s manželkou Marií Magdalenou Hauptvogel (ta je jako kmotra u křtů nazývána rybářka). Jejich syn Antonín zemřel 10.9.1743 ve věku 8 let. Dne 29.1.1785 umírá v čp. 21 Dorota Vakrmanová, služebná, pravděpodobně jejich dcera.

11.2.1773 se žení v čp. 16 Matěj Vakrman mladší po druhé s Annou Vurmovou z čp. 37. Od r. 1774 byli majiteli čp. 17. Měli děti: Kateřina, Rozálie (22.2.1774). Matěj (5.11.1775), Václav (6.9.1782), Anna (vzala si Josefa Bauera z čp. 52), Anna Marie (vzala si 25.11.1806 Jiřího Lukáše, statkáře ze Všechlap), František Josef (7.9.1791), Josef (24.10.1792). Ovdovělý Matěj se žení po třetí s Annou Matesovou a mají dceru Barboru. Anna přivedla do domu svoji nemanželskou dceru Karolínu. Vnuk Šimona a Maří Magdaleny Vakrmanových Šimon s ženou Marií Alžbětou měli syna Václava (28.11.1773-4.8.1774).

Majitelem domu čp. 16 je od r. 1776 Antonín Vakrman, syn Václava Vakrmana. 8.11.1774 se oženil s Kateřinou Fohri. Od r. 1792 jsou též obyvateli domu čp. 17, který má od r. 1781 status panského domku rybářského a sídla převozníka. Patří pak od r. 1800 až do 20. století velkostatku bez ohledu na majitele.

Antonín s Kateřinou mají děti: Antonín (16.5.1778), Antonín (8.12.1779), Kateřina (5.8.1783), Anna Marie (31.7.1791), Rozálie (31.5.1789), Matouš (13.3.1796), Marie Anna (28.4.1793).

27.10.1792 se berou Martin Pova z Vojnic (1754) a Rozálie Vakrmanová (22.2.1774), dcera Matěje Vakrmana a Anny Vurmové. Jejich dcera Marie (1796) se provdala 26.1.1846 za panského ovčáka Josef Štrassera (22.12.1821). Vysoký věkový rozdíl (25 let) snoubenců je podivuhodný,

V čp. 16 se 1.5.1798 berou Ondřej Vurm z čp. 37 s Barborou Vakrmanovou (1778-5.8.1852), dcerou Jana Jiřího Vakrmana, žijí pak v čp. 37. Barbora byla Ondřejovou třetí ženou, byla koštickou porodní bábou. Měli syna Václava (2.8.1799, hned po narození zemřel) a dceru Barboru (1804 -1857).

Čp.16

13.7.1806 si Kateřina (1785-16.8.1855), dcera Antonína Vakrmana a Kateřiny Fohri bere Václava Krejzu (1777-27.9.1857) z čp. 24, který se stává majitelem čp. 16. Měli děti: Václav (23.7.1816), Kateřina (23.8.1821, 31.1.1843 si vzala Josefa Seiferta, nar. 10.6.1817, z č. p. 20). Manželkou Václava ml. byla Rozálie Valinová, měli dcery Marii, Rozálii a Josefu (13.3.1839, pozdější manželka Václava Karfíka). Marie si vzala Václava Chvapila, syna sedláka z Duban, který pracoval na koštickém dvoře nejprve jako hospodářský příručí, později správce statku. V roce 22.7.1866 je v matrice zápis, že se v čp. 27 narodila Anna, dcera Josefa Seiferta, podruha z čp. 27, a Kateřiny Krejzové, dcery Václava Krejzy a Kateřiny Vakrmanové z čp. 16.

Josef a Terezie Karfíkovi z čp. 40 měli syny Václava (12.9.1833) a Antonína (21.11.1837). Václav se oženil 24.9.1858 s Josefou Krejzovou z čp. 16 a od r.1870 byli majiteli statku čp. 40. Antonín se oženil 3.6.1870 s Rosinou Vajglovou z čp. 2, kde pak žili jako podruzi, pak žili v čp.60 a později jsou majiteli čp. 16. Mají syna Františka Josefa, Marii (21.4.1874) a Františka (7.10.1877). Otec Josefy .Krejzové Václav v čp. 40 zemřel jako výminkář r. 1860.

2.7.1871 se v čp. 16 narodila Marie, dcera krejčího Václava Vodičky a Barbory Jeřábkové, dcery koštického kováře Martina Jeřábka, který byl s manželkou Marií majitelem čp. 15 od r.1860 ( koupili dům za 800 zl., zaplatili r. 1864). R. 1873 se stal majitelem čp. 16 Václav Karfík s manželkou Josefou Krejzovou. Mají děti: Jindřicha (23.8.1858), Antonína (27.5.1860), Františka (8.12.1861, ihned zemřel), Václava (28.7.1863), Julii (21.5.1868), Marii (9.4.1870), Františka (18.3.1872), Emilii (22.10.1874) – později provdanou Gruntovou do čp. 3, Jaroslava (24.9.1876), Antonína (26.11.1878-27.12.1878), Paulínu (15.3.1880), Rudolfa (10.4.1882-29.6.1882) a Josefa (28.2.1866).

Jaroslav se r. 1884 utopil na jezu spolu s Josefem Krausem, synem mládka ze mlýna.

Jejich syn Jindřich se oženil 7.9.1880 s Antonií Marií Jiráskovou (4.6.1855), dcerou Matěje Jiráska z čp. 18, později je uveden v knihách jako spolumajitel čp. 16, které zdědil po matce. Měli děti: Marie (12.2.1881), Emilie (28.12.1882), Anna (16.2.1886-2.7.1886), Josefa (22.2.1885-7.7.1888), Václav Alois (16.8.1887-2.9.1887), Václav (27.9.1888), Josef Václav (25.8.1892), Anna (3.12.1889), Julie (25.11.1896).

Soupis sčítání lidu r.1921:

Karfík Jindřich, 23.8.1858, hospodář

Karfíková Antonie, manželka, 4.6.1856

Karfíková Anna, dcera, 3.12.1889, dělnice v hospodářství

Karfíková Julie, dcera, 25.11.1896, dělnice v hospodářství

Čp. 17

12.11.1816 se žení převozník Václav Valtr (1790), syn nájemníka a výminkáře z č.p.26, a Marie Anna Fojtová (1789), dcera zednického mistra Jana Fojty a jeho ženy Kateřiny Bauerové. Téhož dne se berou i sestra nevěsty Kateřina Fojtová a Vavřinec Kocánek (1783). invalida a vysloužilec Regimentu Klenau Chevaux legers, původem z Vojnic č.p. 11. Chevaux legers, francouzsky doslova lehcí koně, nazývaní též švališaři, byl nový typ útočného jezdectva s lehkými koňmi, vzniklý ve válce sedmileté. Švališaři byli vyzbrojeni karabinou, pistolí a palašem. Lidé je též nazývali rejtaři. Exotické jméno hlavního velitele jednotky švališarů je jen přepisem jména významného českého šlechtice. Klenovští z Klenové (německy von Klenau und Janowitz) patřili odjakživa k významným českým rodům. Hrabě Jan z Klenové a Janovic (1758-1819) válčil v napoleonských válkách, významně se zúčastnil bitvy u Lipska. Zúčastnil se též francouzských revolučních válek, kdy během Velké francouzské revoluce hlavně ve válce První koalice bojovaly evropské mocnosti proti revoluční Francii. Zemřel jako generál a dvorní válečný rada. Byl nositelem Železného kříže Marie Terezie, Velitelského kříže Marie Terezie, Velitelského kříže Leopoldova řádu, Velkého kříže Leopoldova řádu, Císařského řádu Alexandra Něvského, Císařského řádu sv.Vladimíra.

Z nenápadného zápisu v matrice tedy zjišťujeme, že rodák z malých Vojnic a občan Koštic (žili v č. p. 49) se zúčastnil napoleonských bitev a byl vojákem významného vojenského útvaru rakouské armády.

10.6.1825 se v čp. 17 narodila Barbora, nemanželská dcera Anny, dcery Josefa Sunkovského z čp. 22 a Kateřiny Richterové. Jejich druhá dcera Kateřina se v čp. 17 provdala za Jakuba Naima z Pátku a 5.11.1818 se narodil jejich syn Václav.

2.1.1828 se narodila Barbora, dcera Václava Drobného, syna Anny a Václava Drobných, a Anny, nemanželské dcery Kateřiny Fohri. Kateřina Fohri byla později provdaná za Antonína Vakrmana.

6.3.1855 zemřela Kateřina Jirgelová, manželka nádeníka Ondřeje Jirgela. Ten pocházel z Polska. Smrt manželky asi neunesl a 25.2.1856 se oběsil. Bylo mu 75 let, pravděpodobně ho tížilo i to, že už nemohl pořádně pracovat. Suchý dovětek faráře „oběsil se a byl na hřbitově v koutě zahrabán“ mrazí ještě dnes. R: 1846 zemřela Rozálie Kuncová, děvečka.

Syn Martina a Rozálie Povových Jan Pova (17.8.1804) se oženil s vdovou Barborou Wegvartovou (5.4.1819), roz. Sunkovskou, děvečkou ve dvoře. Měli děti Jana, Barboru, Annu Marii, Martina (Matěje). Martin Pova si vzal Rozálii, dceru Antonína Vakrmana a Kateřiny Fohri, a stal se převozníkem. Měli děti Václava (9.8.1853) a Matěje nebo Martina (21.5.1850). Martinovou ženou byla Barbora Vagnerová z čp. 4, měli děti Marii (12.8.1873), Antonína (19.4.1877), Karla (6.6.1875), Josefu (25.10.1878). Ovšem už před tím měli nemanželskou dceru Annu Marii (2.2.1870).

Marie Povová se vdala za Antonína Macka, syna Antonína Macka a Terezie Kricnerové, nyní převozníka. Dcera Antonína a Terezie Marie (vdova po Antonínu Nešutovi) si vzala krejčího Josefa Rulfa, měli dceru Annu (ta měla nemanželskou dceru Františku, 29.1.1881-16.5.1886), dcera Helena si vzala Antonína Lance, nádeníka z Peruce. Dcera Anna si vzala Josefa Malého, tesaře z Vojnic.

Marie a Antonín Mackovi měli děti Kajetána Štěpána (25.12.1858) a Marii. Jejich dcera Marie (21.5.1861-9.11.1891) si vzala Josefa Hellera z čp. 38, zemřela při porodu šestého dítěte. Od r. 1860 je převozníkem původně kočí Josef Kronvald (syn obchodníka s ovocem z Poliče) s manželkou Annou Vakrmanovou, dcerou Matouše Vakrmana. Josef Kronvald musel být nadmíru schopný, protože se stává r. 1871 správcem velkostatku. Měli syna Josefa (15.10.1860), který se oženil s Annou Miethe.

Od r. 1869 je převozníkem Jan Mates s manželkou Rozálií Medkovou. Měli dceru Karolinu (16.11.1869-7.5.1869). V roce 1877 je převozníkem Karel Pova, má dceru Josefu (25.10.1878) a syna Antonína (1876).

27.4.1876 se narodil Antonín, 17.2.1874 Josef Václav, děti truhlářského mistra Františka Reifa a Augustiny Mildorfové. V 90. létech 19. století zde bydlí dělník a převozník Václav Flek z Vojnic, s manželkou Annou Kallachovou má děti: František 1892, Antonie 1894, Josef 1896, František 1897, Václav Matěj 1900.

2.7.1893 se tu narodila Marie, dcera dělníka Antonína Štýbra, syna hlídače v panském dvoře v Krupé, a Anny Marie Vágnerové, nemanželské dcery Barbory Vágnerové, později provdané za Matěje Povu, převozníka z čp. 17. Marie se 17.9.1918 provdala za Antonína Koukla z Čížkovic, po druhé se vdala 31.5.1941 za Bedřicha Théra z Police nad Metují.

Soupis obyvatel ze sčítání lidu r. 1921 (přívoz patřil pod velkostatek majitele knížete Lobkovice):

Pova Václav, 4.8.1853, převozník

Povová Karolína, 15.8.1863, dělnice u nájemce velkostatku Kamila Honky

Pova Rudolf, syn, 29.10.1898, invalida

Vykouková Viktorie, dcera, 23.12.1895, dělnice u Kamila Honky

Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.

Historie koštického domu č.p. 14

Historie koštických domů

V roce 1654, kdy byla sepisována Berní rula, byl majitelem Matěj Linhart. Po morové ráně v r. 1692 dům kupuje Jiří Vajgl s manželkou Annou Kateřinou Kratinovou za 200 kop. Měli děti Barboru (10.2.1694), Dorotu (5.2.1697), dvojčata Ludmilu a Ondřeje (17.8.1698), Kateřinu (13.5.1701). S druhou manželkou Markétou měl dceru Annu Marii (10.3.1704). Další osud této rodiny není znám, statek byl opuštěn a v r. 1710 úplně spadl.

Do oblasti Litoměřicka se dostavila r. 1713 nejen poslední morová epidemie, ale v roce 1719 pravá pohroma. Uhodila totiž velká vedra se suchem, takže vyschly studny a prameny. Důsledkem byla naprostá neúroda na polích a potom hlad. Pětina obyvatel se rozeběhla po okolí žebrat a mnozí umírali z nedostatku jídla po cestách.

Od roku 1722 na statku hospodařil Ondřej Vajgl, 1.12.1732 statek za 300 kop koupil. Jeho syn Ondřej s manželkou Kateřinou měl děti Josefa (27.3.1747), Antonína (25.10.1743-23.2.1744), Ondřeje a Barboru. Jeho dceru Barboru si vzal Václav Zinke, dům koupil r. 1772 za 560 kop. R. 1770 si vzal Václav Karfík, syn Václava (18.9.1704-18.2.1778) a Kateřiny (1712-30.4.1791) Karfíkových ze Želevic, Annu Marii Zinke (1743 – 30.12.1808), sestru Václava Zinke. Václav Karfík zakoupil r. 1762 v dražbě za 800 kop statek čp. 11, kde pak s  manželkou a dětmi bydleli. Václav Zinke brzy zemřel, a tak roku 1779 dům prozatímně na 15 let koupil za 560 kop Josef Hauptvogel z Libochovic. 7.6.1778 si vzal Kateřinu (28.4.1735), dceru Jakuba a Kateřiny Fohri. 11.11.1780 se jim narodila dcera Anna Marie, 17.11.1782 dcera Kateřina. Josef Hauptvogel byl v letech 1789-1791 rychtářem, hospodařil do r. 1792.

1.2.1780 se v domě čp. 14 oženil Antonín Böhm, mlynář z Ročova, s Marií Annou Bümlovou z Cítolib. Za svědka byl koštický mlynář John, švagr nevěsty. Marie Anna byla dcerou koštického krčmáře Šimona Bümla a jeho ženy Marie Alžběty Hittigové. V Cítolibech byla pravděpodobně na zkušené u příbuzných, ovšem proč byla svatba v č. p. 14, je záhadou.

Josef Straibl z čp. 11, voják 69. pěšího pluku prince von Hohenlohe, se oženil 11.6.1779 v domě č. 14 s Annou Marií Proškovou (1756-3.1.1806) z Hnojnic. Jeho manželka tu asi sloužila.

8.10.1817 se v domě narodil Jan, syn Františka Vurma z čp. 37 a Barbory Aulické, pravděpodobně to byli podruhové.

Po Josefu Hauptvogelovi hospodařil již dospělý syn Barbory a Václava Václav Zinke, rychtář v letech 1804-1806 a 1818, s manželkou Annou Marií Richterovou (svatba 20.8.1793), dcerou Filipa Richtra a Anny Marie Chlumecké z čp. 18. Václav dům r. 1804 koupil. V r. 1818 byl Václav Zinke rychtářem. Měli děti: Václav (29.1.1795), Štěpán (26.12.1796), František (15.8.1799), Anna (20.5.1801), Josef (24.12.1803), Barbora (23.9.1806), Kateřina (14.4.1808), Rozálie (6.8.1817). Syn Václav se oženil s Barborou Jiráskovou (nar. r.1804) z Vojnic č. p. 23 a hospodařili na Pátku čp. 38. Dcera Václava Zinke Marie zemřela svobodná 16.2.1865 ve věku 62 let. Syn Václava Zinke st. František s manželkou Johanou, dcerou Františka Johanovského, zdědil dům r. 1836, v r. 1834 nechali postavit kapličku u přívozu. Kateřina Zinke si vzala Jana Neumanna z čp. 10. Václavův bratr Josef Zinke je později uveden (r. 1859) s manželkou Annou Marií jako výminkář. Syn Štěpána, rovněž Štěpán, se oženil s Terezií Rybářovou z Volenic. Dům převzal r. 1863. Jejich dcera Terezie se narodila 17.1.1862, dále měli dcery Barboru a Marii. Terezie měla nemanželského syna Josefa (24.10.1881). Marie se provdala za Josefa Bauera, dělníka nejprve v čp. 28, pak v čp. 20. Měli děti: Václav (21.4.1879) a Josef (8.10.1882). 24.3.1876 se narodil v čp. 21 František, syn Štěpána Zinke, záložního vojína a nádeníka v čp. 21 (syna Štěpána Zinke, nádeníka z č.14), a Marie Cílové, dcery chalupníka z čp. 19. Štěpán, pravděpodobně už vdovec, se asi předtím s Marií Cílovou oženil.

V domě žil Antonín Vojtěch, mlynářský z Kutné Hory, s manželkou Annou Kubíčkovou z čp. 30. Měli syna Bohumila (29.3.1867 – 5.6.1868).

4.9.1878 se narodila Marie, dcera dělníka Matěje Jablonského z čp. 16 a Cecílie Zienertové. Zemřela už 2.10. Nádeníkovi Václavu Martínkovi s manželkou Rozálií Brejchovou se narodilo mrtvé dítě (26.9.1880). Antonínovi Krämerovi, četníkovi z čp. 26, se 11.2.1883 narodila nemanželská dcera Marie (zemřela 24.10.1884), kterou měl s Barborou Cinke (už není psáno Zinke) z čp. 14, 22.2.1884 pak také nemanželská dcera Antonie (zemřela 28.7.1884), poté se už v manželství s Barborou narodily dcery Anna (12.3.1885 – 17.7.1885) a Kateřina (15.1.1888-24.12.1896), a synové František Antonín (15.4.1889), Josef (11.1.1891-14.2.1891), Josef (11.4.1892 – 20.8.1893). V roce 1893 už Krämerovi bydlí a pracují v čp. 9, kde se narodila i dcera Julie.

R. 1878 statek čp. 14 koupili František Neumann (syn Josefa Neumanna z čp. 10, starosty Koštic v letech 1886-1889, a Kateřiny Šalomounové) s manželkou Marií Jágrovou z Račiněvsi. Měli děti Marii Antonii (10.11.1888-1.1.1890), Františka Jaroslava (9.12.1891), Josefa (23.10.1887-22.12.1887). 20.9.1894 se jim ještě narodila dcera Anna Františka, zemřela brzy po narození. R. 1898 tu žil nádeník František Krejča s manželkou Antonií. Nádeník Jan Sára v domě žil s manželkou Ludmilou a rodinou. Na konci 19. století zde působil kovář Karel Weinhold a kovářský pomocník Jan Jelen.

Od r. 1910 dům vlastní František a Marie Lukášovi, od r. 1911 František Hajný z Brníkova s manželkou Pavlínou.

Při sčítání lidu v r.1921 jsou uvedeni:

Hejný František, 6.10.1886, hospodář (nevím, zdali je správně Hejný či Hajný)

Hejná Pavlína, manželka, 19.5.1889, vede domácnost

jejich školní děti František, Pavlína, Vlasta

Tyle Vladimír, svobodný, 20.1.1900, kočí

Gruntová Anna, svobodná, 10.8.1902, služka

Nováková Marie, svobodná, 17.5.1902, služka

V současnosti je dům na prodej.

Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.

Historie koštického domu č.p. 13

Historie koštických domů

Tento dům byl v minulosti několikrát majetkově propojen se statkem čp. 11.

První písemná zmínka o domu je v Berní rule r. 1654, kdy je zapsán jako majitel Matěj Richtr, koupil ho za 30 kop. Čtvrtlán prodal Adamu Krausovi, jinak též Kaplanovi. Po morové epidemii je dvůr pustý, dokonce spadl. Roku 1698 chalupu vystavěnou od vrchnosti koupil za 100 kop Mates Švingfeld s manželkou Marií. Měli dceru Zuzanu (7.4.1701). Roku 1727 chalupu prodal Janu Adamu Galtenovi (9.12.1703) či Galdenovi, synovi Jana Kaldy (Galdena), za 100 kop. Otec Jan Kalda měl s manželkou Dorotou děti Jana Kryštofa (10.10.1688) a Dorotu (4.2.1691). S druhou ženou Evou (1678-1683) měl děti Annu Kateřinu (14.6.1697), Josefa (22.6.1700), Jana Adama (9.12.1703). Jan Adam provedl zlodějství v panském dvoře a z vesnice utekl. Jeho strýc Matěj Galden byl majitelem čp. 19. S manželkou Kateřinou měl syna Jana Jiřího (1.6.1705). V matrikách je Matěj uváděn jako faber, což může být jak kovář, tak i tesař. Spíše se však živil jako tesař, neboť v kovárně čp. 23 jsou uváděna zcela jiná jména kovářů. Jméno Galden je s největší pravděpodobností přepisem českého příjmení Kalda (viz dům čp. 19). Faráři tato příjmení libovolně měnili tak, jak se zrovna zapisovalo – latinsky či česky nebo německy.

R. 1738 chalupu převzal Ondřej Straibl z domu čp. 11 s druhou manželkou Dorotou, měli spolu děti Annu (28.2 1740) a Jakuba (30.5.1742). S první ženou Barborou Fohri měl svatbu 4.2.1735 a měli dcery Annu Marii (13.5.1736) a Barboru. 14.2.1747 Dorota Straiblová ovdověla a dům převzal Ondřejův bratr Jiří Straibl s manželkou Rosinou a hospodařil do r. 1761. Po vdově Dorotě dům koupil Antonín Sunkovský s druhou manželkou Evou za 140 zl. Měli syna Antonína (28.8.1753). S první manželkou Annou Marií měl Antonín Sunkovský dceru Annu Kateřinu (31.1.1747). Dcera Ondřeje Straibla Barbora Alžběta se r. 1771 provdala za Antonína Černého a po jeho smrti se vdala za Antonína Sunkovského ml. Měli spolu dceru Annu Marii (5.6.1777), která se 19.1.1802 vdala za Františka Zienerta (1782). Antonín brzy ovdověl a 18.6.1779 si vzal Annu Viktorinovou, dceru Tomáše Viktorina ze Želevic. Měli syna Josefa (13.12.1781). 2.1.1788 se narodila Alžběta, dcera Josefa a Marie Sunkovských. Josef byl pravděpodobně bratr Antonína. S druhou manželkou Kateřinou Johanovskou měl Josef syna Karla. Ten se oženil s Kateřinou Richtrovou z čp. 18.

11.3.1782 se narodil Josef, syn Václava a Kateřiny Plattigových, podruhů. 5.12.1791 se v domě narodila Alžběta, nemanželská dcera služebné Alžběty Mikšové, dcery Jakuba Mikše z čp. 10.

Na statku poté hospodaří Antonín Viktorin ze Želevic s manželkou Barborou Kulasovou. Krátký čas spravovali i čp. 10 v Košticích. Měli děti : Johana (24.5.1837), František (6.3.1843), Josef (19.3.1846), Rozálie (1.9.1848). 22.6.1841 se narodilo mrtvé nemanželské dítě Marie Anny Kulasové, dcery Josefa a Doroty Kulasových z čp. 28. Marie Anna Kulasová (byla sestrou Doroty) se později vdala za Karla Maška, poklasného z Třebívlic. 3.1.1847 se jim narodil syn Josef.

Nový majitel František Zienert s manželkou Annou Marií Sunkovskou měli dceru Eleanoru, pracovala jako děvečka. 9.11.1847 si vzala panského kočího ve dvoře Václava Fohri, syna šafáře v Chožově Bernarda Fohri. Její sestra Barbora (19.3.1808) se vdala 14.9.1847 za Jana Kučeru, panského kočího z Volenic. V roce 1844 statek přebírá Josef Zienert (1806-1850), mistr zednický, syn Františka Zienerta a Anny Marie Sunkovské. S Annou Marií Křivanovou (1817), dcerou hostinského z Orasic, měl nejprve dvě nemanželské děti: Maří Magdalenu (22.7.1834) a Františka (8.4.1838). Vzali se 9.9.1841 a měli ještě Annu Anežku (19.1.1843). Maří Magdalena měla nemanželského syna Františka (7.9.1854), 16.6.1856 se jí narodila v čp. 10 nemanželská dcera Josefa. Otcovství obou dětí uznal Florián Kühnel, krejčí z Kololeče. Maří Magdalena a Florián Kühnel měli svatbu 17.9.1856,

Ovdovělá Anna Marie Zienertová se 5.5.1853 vdala za Antonína Berchu, výminkáře z Klobuk.

Anna Anežka Zienertová, dělnice v čp. 39, měla nemanželského syna Josefa (26.10.1867).

23.8.1851 se narodila Matylda , dcera děvečky Marie Frisserové z Lovosic. Děvečce Anně Reisigové, dceři Josefa Reisiga, dělníka v čp..11, a Johany Richtrové, se narodil nemanželský syn Josef (20.12.1867-5.3.1868).

V r. 1859 dům čp. 13 převzal syn Josefa Zienerta František, později s manželkou Karolinou Hniličkovou ze Solan za 882 zl. Měli syny Františka Karla (18.2.1861), Josefa Karla (16.2.1863), Karla (21.11.1866) a mrtvě narozené dítě (7.8.1868).

V roce 1874 dům kupuje za 1500 zl. Jan Prokeš s manželkou Anežkou. Od r. 1902 zde hospodaří Václav a Anastázie Karfíkovi , majitelé čp. 11, po 1.světové válce hospodářství koupili.

V archu sčítání lidu v r. 1921 je uveden nájemce Jan Král s rodinou, který zde hospodařil.

Dnes dům vlastní manželé Valentovi.

Historie koštického domu č.p. 12 a 52

Historie koštických domů

Původně statek o výměře jednoho lánu.

Prvním známým majitelem byl dle Berní ruly Adam Richter (v letech 1651-1681). Zde je nutno poznamenat, že v matrice je zápis, že jakýsi Adam si 3.12.1661 vzal Evu, dceru Michala Richtra a pravděpodobně po něm převzal jméno, resp. převzal jméno chalupy. Adam byl rychtářem v letech 1663 a 1679-1680. V roce 1681 statek zdědil syn Jan za 250 kop a ještě r. 1694 zůstal dlužen 218 kop. (Další velmi zajímavá okolnost: Jan s manželkou Alžbětou měl dceru Marii Alžbětu, nar. 22.3.1704. Ovšem v té době už statek patří Jägrům, a tak je Jan uveden v matrice jako Jägr.) V r. 1695 statek prodává Jiřímu Jägrovi s manželkou Annou Polligovou za 300 kop. Měli dcery Alžbětu, Evu a syna Jana. Dcera Alžběta měla nemanželského syna Jakuba, který zemřel 10.6.1747 ve věku 6 let. Syn Jiřího a Anny Jan, uvedený jako podruh, měl s první manželkou Evou syna Jana Jiřího (2.1.1744), pak ovdověl a s druhou manželkou Annou měli syna Jana Václava (27.1.1746). Eva si 4.12.1752 vzala Antonína Sunkovského, statek převzali za 300 kop. Byla jeho druhou ženou, s první Annou Marií měl syna Václava Michala (27.9.1751)a dceru Kateřinu (31.1.1747), s Evou Antonína (28.8.1753), Annu Marii (6.10.1757). Jan Václav měl syna Matěje (27.5.1770), Františka (19.1.1773) a Kateřinu. Jejich dcera Kateřina si 21.2.1775 vzala Josefa Hikla z Měrunic. Převzala otcem zadlužený statek za 700 kop.

Josef Hikl s  Kateřinou (zemřela r. 1815) měli syny Josefa (7.5.1781), Josefa (30.10.1787), Antonína (14.11.1783), a dcery Kateřinu (27.11.1779) a Rozálii. Ta se provdala za Jana Vajgla, syna Jana Vajgla a Alžběty Bümlové z čp. 2. Antonín se oženil s Rozálií Rulfovou a měli syna Alexandra (1813) a dceru Alžbětu (22.2.1815). Zde se zmíníme, kde se asi vzalo tehdy tak exotické jméno Alexandr v selské rodině. Za napoleonských válek se staly blízké Louny významným městem. Čekal se útok Napoleona v Čechách, stavěla se opevnění kolem Ohře a v Lounech se sešli spojenci, rakouský císař František I., pruský císař Bedřich Vilém III. a ruský car Alexander I. Pobyli tam několik dní. Válka se přiblížila na 4 míle k Libochovicím. Proti Francouzům táhla vojska rakouská, pruská a ruská. Mnohé pluky zde byly ubytovány. Rusové měli rozbitý tábor pod severními hradbami města. Spojenci vyhráli nad Napoleonem u Chlumce a Přestanova a zdejší kraj byl uchráněn dalších válečných útrap. Buď byli Hyklovi v nějakém vztahu k tábořícímu vojsku (dodávali např. potraviny) nebo se při nějaké příležitosti jen setkali s Rusem jménem Alexandr, který šel možná i za kmotra. Anebo jen z prosté úcty k ruskému carovi jim jméno učarovalo tak, že jím pokřtili novorozeného synka. Jméno Alexandr pak bylo u Hyklů typické po několik generací.

Dcera Kateřina, už psána Hyklová, měla velmi zajímavý život: Václav Vurm( 28.9.1773-7.3.1799) z domu čp. 37 si Kateřinu Hyklovou vzal 27.1.1795. Zemřel velmi mladý, r. 1799 se statku ujímá dvacetiletá vdova Kateřina, později znovu provdaná Krycnerová (a později opět jako vdova provdaná za Jana Rosenkrantze) za 402 zlatých. Kateřina měla nejméně deset dětí: 24.1.1796 se narodil Václav Vurm, syn Kateřiny s Václavem Vurmem (zemřel druhý den po narození), Matyáš Vurm, druhý syn Václava a Kateřiny, se narodil 17.9.1797 a zemřel v r. 1798. S manželem Janem Krycnerem ze Želevic čp. 8 měla Kateřina dceru Johanu Rosinu (zemřela ihned po narození 17.3.1801), Kateřinu (1.9.1802), Terezii (6.2.1805), Jana (8.3.1807, zemřel ve věku 3,5 roku), Josefa (23.7.1809, zemřel ve věku 9 měsíců). S Janem Rosenkrantzem měli Johanu (15.5.1811), Antonína (8.6.1815, zemřel brzy po narození) a Rozálii (15.5.1818).

25.5.1818 na statku zemřela Anna Tresterová.

Syn Josefa a Kateřiny Josef Hykl (30.10.1787) byl majitelem statku od r. 1806. Josef Hykl, rychtář v Košticích v letech 1822 a 1823-1827, měl s manželkou Barborou Polákovou děti: Václav (5.12.1809), Václav (17.8.1810), dvojčata Marie Anna a mrtvé dítě (15.6.1812), Barbora (5.3.1806, brzy zemřela), Anežka (22.7.1814), Josef (15.2.1817, ihned zemřel), Barbora (6.8.1819). Brzy po posledním porodu Barbora Hyklová zemřela. Vdovec Josef se oženil po druhé s Rozálií Valinovou a měli děti : František (23.1.1822), Matěj (24.2.1829) a Alexandr (26.2.1831). Josef Hykl zemřel r. 1832.

Anežka Hyklová se provdala 23.11.1840 za ševce Augustina Vaniše z Pátku. Josef Hykl, sedlář, se 19.10.1841 oženil s Helenou Zůnovou, děvečkou z č. p. 44. Barbora Hyklová se provdala 5.6.1842 za Josefa Vajgla z č.p.2.

Od července 1831 spravuje hospodářství syn Antonína Alexandr. Poté statek spravuje Antonín Macek, syn Jakuba Macka z Ouřece, majitele čp. 22, s první  manželkou Terezií Kricnerovou z Vojnic. Narodily se jim dcery Rozálie (17.9.1830-1831), Anna (11.3.1832) Josefa Anna (19.3.1836, ihned zemřela), Marie a Rozálie (14.8.1837). Marie se provdala Antonína Nešutu, mistra krejčího. V roce 1837 hospodářství přebírá dědic Václav Hykl (17.8.1810) s manželkou Annou Schořálkovou (1810-29.5.1864). Měli děti: Josef (21.2.1842), Marie (26.6.1844), Rozálie (25.1.1847), František Serafin. Rozálie Hyklová se vdala za Jana Vajgla z čp. 2, 17.11.1872 se jim na statku čp. 11 narodil syn Antonín. Marii Hyklové se 13.2.1866 narodila nemanželská dcera Josefa, zemřela 22.2.1866. Josef se oženil s Annou Hotovou ze Stradonic a žili pak v čp. 70.

21.2.1854 se v čp. 40 brali Alexandr Hykl (26.2.1831) z čp. 12 a Marie Zívalová. Marie (nar. r. 1827) byla nemanželskou dcerou Terezie Zívalové, se kterou přišla na statek, když si brala Josefa Karfíka (protože v těch letech nebylo možné, že by si svobodná matka mohla vzít sedláka, je pravděpodobné, že Marie byla dcerou Josefa Karfíka).

Od r. 1851 je majitelem Josef Hykl s manželkou Barborou. 25.7.1865 se žení jeho bratr František Serafin Hykl (zemřel r. 1886)Terezií Františkou Hejnovou z Vojnic. od r. 1870 jsou vlastníky domu. Měli dcery Terezii, Annu (5.8.1869-2.4.1870), Marii (21.3.1871), dvojčata Antonii (6.6.187611.7.1876) a Josefu (6.6.1876-29.1.1877) a Emilii (14.12.1878). V r. 1895 měla jejich dcera Terezie Hyklová nemanželské dítě s  mlynářským Václavem Beránkem. Dcera Emilie se provdala za Františka Houdu z Černivi. Od r. 1905 je majitelem František Houda s manželkou Emilií.

Při sčítání lidu v r.1921 byli zaznamenáni obyvatelé:

Houda František, z Černivi, 10.6.1872, hospodář

Houdová Emilie, manželka, 14.12.1878, vede domácnost

Houda Miloslav, syn, 18.7.1907

Dům čp. 52 byl postaven r. 1844 na pozemku patřícímu k domu čp. 12 Václavem Bauerem. Ovšem už v r. 1749 je zmiňován Ignác Bauer s manželkou Dorotou a 25.4.1798 se v domě čp. 12 narodil František Bauer. Bauerovi byli možná podruzi v čp. 12 a s povolením Hyklů se zde usadili. Syn Václava Ignác Bauer je vlastníkem od r.1 848, dům prodává r. 1878 Josefu Krycnerovi. Od r. 1878 dům koupili Václav Hanych a manželka Marie, od r. 1901 je majitelkou vdova Marie Hanychová.

Od r. 1925 dům koupil František Zuna s manželkou Julií.

Dům čp. 12 pohltilo JZD stavbou přístřešku pro zemědělské stroje, který je dnes na pozemku čp. 11. Popisné číslo 12 dostal nový dům v Říční ulici, který vlastní paní Šajnerová.

Historie koštického domu č.p. 8

Historie koštických domů

Tento statek je již dlouhá léta zbourán, na jeho místě na dolní návsi v 70.létech 20.století vyrostl panelák. V minulosti byl několikrát v majetkovém propojení s č.9 v Košticích, poté s č.8 v Želevicích.

Prvním majitelem, který je zapsán i v Berní rule, je od r.1652 Michal Nič (Nietze), měl syny Jakuba a Jana. V roce 1674 kupuje 1 lán Kryštof Hayde pro syna Kryštofa Hayde, obecního staršího v letech 1679-1680, s manželkou Marií za 150 kop. Ti měli děti Jana (7.2.1676), Adama (16.9.1677), Jakuba (4.5.1687) a Dorotu (8.2.1696). Hospodářství s  3/4 lánu 7.6.1704 přebírá Kryštofův bratranec Mates Hayde s manželkou Kateřinou, se kterou měli děti Magdalenu (24.8.1700), Jiřího a Matyáše. V r.1716 koupil ¾ lán Jakub Rulf, syn Tomáše Rulfa, za 250 kop. Od r.1738 statek vlastní Jiří Hayde (5.4.1703) s manželkou Annou Marií, vnuk Kryštofa Hayde. Měli děti Jakuba (25.10.1740), Antonína (31.7.1743), Jana Václava (3.8.1747), Alžbětu. Pole jsou od r.1767 propachtována Václavu Šraukovi, původně šenkýři z č.30. 6.5.1772 se jeho ženě Kateřině narodila dcera Barbora. Dědictví po Jiřím Haydovi je v r.1769 zapsáno jeho zeti Janu Chmelařovi (1737-21.10.1823) za 746 kop 58gr. Jan Chmelař byl koštickým rychtářem v r.1780. V domě č.8 se 11.5.1780 narodil Václav, nemanželský syn Maří Magdaleny Budečské. Jan Chmelař s manželkou Alžbětou měl děti Kateřinu (9.5.1776), Marii Annu (7.2.1781), Marii Magdalenu, Václava (19.7.1775), Jana (10.7.1772), Václava (8.3.1773), Václava (1777-17.9.1803). Dceři Kateřině se narodil 29.11.1794 nemanželský syn Jan, který zemřel 11.10.1797. Poté se vdala za Jana Zívala z č.9, její sestra Marie Magdalena za Václava Grunda z Vojnic č.4 (jejich syn Antonín se stal majitelem č.3 v Košticích).

Marie Plattig z č.8 si vzala Ondřeje Vurma z č.37 (byla jeho první manželkou), měli syna Antonína (3.6.1790), Václava (zemřel ihned po narození i s matkou r.1796), dceru Barboru (zemřela 27.1.1800 ve věku 14 let). Václav a Kateřina Plattigovi, Mariini rodiče, spravovali statek č.8 do zletilosti Jana Chmelaře. Jejich syn Josef se oženil 13.10.1806 s Marií Rubešovou.

V r.1791 dědí hospodářství syn Jan Chmelař za 1678 zl.a 55kr. Měl děti Magdalenu, Terezii (25.3.1783) a Jana Ondřeje (29.11.1794). Magdalena se vdala za Jana Grunta z Vojnic. Jan Ondřej byl konšelem v letech 1822, 1823, 1827. Terezie se 16.2.1802 vdala za Jana Svobodu (1774-2.6.1860) z Libkovic, ten přebírá statek za 1448 zl. V r. 1803 je zapsáno do knih vlastnictví Jana Svobody a Terezie Chmelařové. Měli spolu děti : Kateřinu (27.6.1803), Annu (8.7.1804-15.8.1804), Alžbětu (23.11.1805), Alžbětu (6.11.1806), Annu (8.12.1807-8.11.1808), Terezii (13.10.1809), Annu (18.10.1811-27.1.1814), Marii (13.10.1813), Annu (7.4.1816-18.10.1817), Anežku (16.10.1821), Annu (11.3.1827), Václava a Jana (1.10.1819). Marii se 16.12.1834 narodila nemanželská dcera Anežka, v r.1839 se Marie vdala za Františka Koutníka z Radovesic. Václav se oženil s Annou Zívalovou z č.9, Alžběta si vzala 10.1.1831 Josefa Rulfa z Děčan (ovšem už 11.3.1827 se jim narodila nemanželská dcera Anna, později měli další děti). Terezie se vdala za Jana Smetanu z Radonic. Kateřina měla nemanželského syna Antonína (28.4.1821) , který se jako vysloužilý voják a ševcovský tovaryš oženil 21.2.1854 s Marií Koutníkovou ze Stradonic a už 9.3.1854 se jim narodila dcera Anna Marie.

V r.1843 dědí dům syn Jan Svoboda a žení se s Annou Fialovou. Mají dceru Barboru (8.6.1845-30.10.1845) a syna Jana (30.10.1850), který se oženil s Annou Kricnerovou ze Želevic č.8. Od r.1873 jsou vlastníky koštického č.8 manželé Jan Svoboda (13.10.1850) a Anna Kricnerová a stávají se v r.1884 současně majiteli domu č.8 v Želevicích. Měli děti: Antonín (15.11.1873, zemřel po narození), Jan (16.5.1875-28.8.1891), trojčata Marie (19.5.1879-3.2.1881), Josef (19.5.1879-21.5.1879) a Antonín ( 19.5.1879-20.5.1879), Bohumil (28.10.1882), Božena Marie (28.7.1887).

Na příkaz okresní školní rady byly r. 1883 během rekonstrukce školy pro vyučování pronajaty místnosti v č. p. 8 pana J. Svobody za 8 zl. měsíčně.

V roce 1886 Anna Svobodová zdědila po otci domy č.23 a č.13 v Želevicích, které se po její smrti stávají majetkem manžela Jana Svobody. Od r.1888 je jediným vlastníkem domu č.8 v Košticích Jan Svoboda. Jan Svoboda se žení podruhé s Marií Zemanovou, dcerou Václava Zemana ze Slatiny a Rozálie Kricnerové ze Želevic 8. Jeho druhá manželka tedy byla sestřenicí (neteří?) té první. Jan s Marií v Želevicích přikoupili ještě domy č. 4 a č.14. Stali se tak (s výjimkou panských velkostatků) největšími vlastníky nemovitostí v Želevicích a Košticích. Měli další děti: Václav Josef (13.8.1888) a Jaroslav (1.2.1895) – žení se 16.12.1922 se Zdeňkou Rákosovou u P.Marie Sněžné v Praze.

Na statku č.8 bydlel panský úředník Václav Kuzebauch, původem z Kamýku, s manželkou Terezií Kühnlovou z Libčevsi se jim v letech 1839-1846 narodily děti Alžběta, Jan, Terezie a Václav (všechny bohužel předčasně zemřely).Později rodina bydlela v č.5. 16.6.1896 se narodila v č.8 Antonie Švehlová, dcera dělníka Josefa Švehly. Švehlovi tu žili celá 90.léta a měli několik dětí. V r.1897 tu žili dělník Josef Malec s manželkou Marií.

Sčítání lidu v r.1921 nám osvětluje situaci v domě takto:

Majitelem je Jan Svoboda, obyvatelé:

Renč Antonín, pastýř u Jana Svobody

Renčová Anna, dělnice u Jana Svobody

a jejich čtyři školní děti

Současní majitelé pozemku zbylého po zbourání statku a postavení paneláku jsou Hana a Martin Chvapilovi.

Autorem všech textů v sekci Historie koštických domů a výhradním držitelem autorských práv k nim je paní Irena Hellerová.

Stalo se rok 2010

… zpět

Rok 2010

31.12.2010 Silvestrovské oslavy
Silvestrovské oslavy začaly v 19 hodin před budovou OÚ krátkým novoročním přáním starosty pana Vlasáka a hned následoval slavnostní ohňostroj. Lidé se společně podívali na různobarevnou nádheru a potom si popřáli hodně zdraví a štěstí do nového roku. Zájemci strávili společné chvíle v želevické hospůdce nebo na sále KD Koštice, kde poslední vytrvalci končili v brzkých ranních hodinách J!

28.12.2010 Turnaj ve stolním tenisu
Úterý 28. prosince 2010 bylo ve znamení sportu. Uskutečnil se již tradiční Turnaj ve stolním tenisu. Dopoledne hráli děti do 15 let, odpoledne dospělí. Turnaj dětí vyhrál Pavel Kovařík ml., mezi dospělými byla nejlepší paní Jana Fikarová, těsně za ní pan Franrišek Smrž a na třetím místě nečekaně Tonda Žák. V závěrečné exhibici ale všichni prohráli s místním prodejcem potravin Nguenem (alias Pavlem). Ten také sponzoroval všechny ceny, děkujeme!

26.12.2010 Zpívání v kapli
Již tradičně se setkáváme druhý vánoční svátek – tedy 26. prosince ke společnému zpívání koled ve vojnické kapli. Letos nás bylo méně než jindy, ale byla velká zima, a tak se někteří z nás hřáli radši doma u kamen.

24.12.2010 Půlnoční setkání
Po štědrovečerní večeři, rozbalování dárků a po tradiční pohádce v televizi – přesně o půlnoci se v kapli ve Vojnicích sešlo několik občanů, aby si připomněli narození Ježíška. Za doprovodu varhan, houslí a flétny společně zazpívali několik koled a popřáli si hezké prožití vánočních svátků.

Vánoční besídka
Těsně před vánočními svátky se v ZŠ a MŠ Koštice uskutečnilo vystoupení dětí pro rodiče a přátele školy. Za hezký program děkujeme dětem a vyučujícím, které vše nacvičily.

Převzetí symbolů obce
Těsně před vánočními svátky navštívil starosta obce pan Vlasák Poslaneckou sněmovnu ČR, aby převzal od předsedkyně PS ČR paní Němcové obecní symboly našich obcí. Znak obce byl občany jednoznačně vybrán z různých návrhů dne 13. června 2010 v době Koštické pouti (celá akce byla spolufinancována Poštovní spořitelnou přostřednictvím Nadace Via).

Poslední leč
Myslivecké sdružení Žejdlička pořádalo pro své členy i pro širokou veřejnost mysliveckou Poslední leč. Akce byla velice povedená, všichni účastníci byli spokojeni jak s hudbou, tak s bohatou tombolou.

Adventní trhy
3. adventní neděli se na sále KD v Košticích uskutečnily předvánoční trhy. Na programu bylo vystoupení dětí z místní ZŠ a MŠ, adventní aranžování, kreslení vánočních ozdob a zdobení perníčků. Zájemci si mohli prohlídnout výstavu České Vánoce a 27 vystavených betlémů. Největší zájem vzbudil betlém perníkový, který se na konci celého dne vydražil. O výtěžek se rozdělily škola a VOŽEKOVO sdružení.
V 17 hodin došlo ke slavnostnímu rozsvícení vánočního stromu u budovy OÚ.

4. adventní neděle
4. adventní neděle se uskutečnila v Želevicích. I zde byl vypuštěn lampion přání a rozsvícen vánoční stromek. Účastníci se šli potom zahřát do místní hospůdky, která je v současnosti nesmírně útulná a nabízí příjemné posezení.

1. adventní neděle – Vojničky
První adventní neděle se tentokrát konala ve Vojničkách. Již odpoledne místní občané připravili a nazdobili stromek, v bývalé škole se topilo…prostě vše směřovalo k dalšímu adventnímu setkání. V 17 hodin zazněly koledy, vypustil se lampion přání, rozsvítila se první svíčka na adventním věnci a rozsvítil se vánoční stromek. Po tomto slavnostním úvodu se občané sešli v bývalé třídě k malému posezení u horkého punče.

Den listového těsta
Již tradičně se jednu listopadovou sobotu setkáváme nad různými recepty – tentokrát jsme ochutnávali vše z listového těsta. Sešlo se 27 specialit a ještě o něco víc ochutnávačů. No a na závěr setkání jsme ještě stihli připravit balíčky pro Mikuláše. Jaké bude příští setkání s recepty? Možná bude Den bábovek, Den chuťovek, nebo třeby Den vejce…pokud máte nějaký nápad, napište nám, třeba ho použijeme.

06.11.2010 Drakyáda
V pátek 6. listopadu 2010 se na fotbalovém hřišti sešlo přes 30 zájemců o létání draků. Vítr foukal a foukal…některé dračí potvory létaly až do nebe, jiné padaly k zemi. Za draky s dětmi běhali rodiče (a někdy i prarodiče :)!).

Dušičková slavnost
V předvečer Svátku zesnulých se v Košticích uskutečnila vzpomínková Dušičková slavnost.
Nejprve se navečer konal koncert duchovní hudby, na kterém účinkovala paní Kateřina Štolová se svými přáteli. Akce se uskutečnila v knihovně, která byla přeměněna na koncertní síň. Koncert se zaplněnému hledišti moc líbil.
Po hudebním vystoupení šel lampionový průvod ulicemi obce k Pomníku padlým, kam starosta obce položil vzpomínkový věneček a rozsvítil svíčku. Průvod dále směřoval k lávce přes Ohři, kde došlo k pouštění vodních lampionů po hladině Ohře.
Byl to nový prožitek, při kterém se až dech tajil nad tou krásou a tajuplností…Někteří občané potom procházkou podél řeky provázeli plující lampiony. Dušičková slavnost patřila mezi jednu z nejpovedenějších akcí letošního roku…vypadá to na další novodobou tradici :)!

09.10.2010 Svatba
V sobotu 9. 10. 2010 se v budově Obecního úřadu v Košticích uskutečnila druhá koštická svatba (první v budobě OÚ). Z knihovny se stala na jeden den obřadní síň, ve které si řekli svůj manželský slib paní Venuše Špiclová a pan Miloslav Hájek.

Přejeme jim hodně štěstí na společné cestě životem.

08.10.2010 Setkání důchodců
V pátek 8. 10. 2010 se sešli důchodci v Kulturním domě v Košticích na společném setkání. Děti ze ZŠ a MŠ Koštice předvedli své taneční vystoupení, kapelník hrál známé hity, všichni zpívali a tancovali. Společné setkání se protáhlo do pozdních večerních hodin.
Tato akce se stala již tradiční podzimní aktivitou našich starších spoluobčanů. Elán a vitalitu bychom jim mohli závidět!

01.10.2010 Noční pochod pod Házmburk
V pátek 1. 10. 2010 se uskutečnil další – již čtvrtý ročník Nočního pochodu pod Házmburk. Celý týden před akcí bylo deštivo, proto jsme se rozhodli, že tentokrát nepůjdeme přes luka a pole, ale dojedeme vlakem do Křesína a odtud půjdeme po staré asfaltce k cíli naší cesty.
Bohužel vlak nepřijel (došlo k poškození výhybky), a tak přes 50 účastníků pochodu volalo o pomoc každého, kdo měl auto a čas! Přijeli hasiči, přijel starosta, přijel pan Kofr, paní Hodková…a během několika málo minut jsme byli na nádraží v Křesíně.
Odtud už se šlo pěšky. V polovině cesty podávali první pomoc členové SDH Koštice – teplý čaj přišel všem k chuti. Pod Házmburkem už na nás čekala místní hospůdka a malý ohňostroj.
Nejmladším účastníkem byla 2,5 letá Ema Thiebaut, nejstarším 73 letý pan Kredba. Večerní procházka byla mimořádně povedená, už se těšíme na příští rok a zveme i Vás!

Zahájení školního roku
V září byl zahájen nový školní rok v místní Základní a mateřské škole. Na školu se těšilo 13 dětí, z toho 5 prvňáčků, školky se nemohlo dočkat 17 dětí. A bylo se na co těšit. Během prázdnin došlo díky iniciativě paní ředitelky Yvety Mikulové a vstřícnému přístupu pana starosty k mnoha změnám – obě učebny ve škole byly vymalovány zářivými barvami, na podlaze se leskne nové lino, chodba i schodiště dostaly novou barvu, byl přestavěn nábytek a celý prostor školy působí veseleji a prostorněji. Samozřejmě, že celá změna stála mnoho úsilí, ale díky finanční pomoci obce a pracovnímu vypětí všech zaměstnanců školy i obecních pracovníků se dílo povedlo. Chtěli bychom tímto poděkovat současnému starostovi obce Jaroslavu Vlasákovi za velmi vstřícný přístup k naší škole a školce – vždyť osobně přiváží každý den děti z Radonic a podporuje školu v různých aktivitách Věříme, že spolupráce bude trvat i nadále a že spokojených dětí bude jen přibývat.

Den otevřených dvěří v koštickém kostele
V neděli odpoledne si mohli zájemci prohlédnout prostory zatím uzavřeného kostela v Košticích. Vstupné bylo dobrovolné a bude využito na zaplacení projektové dokumentace statika. Kostel pečlivě uklidily a nádherně vyzdobily členky občanského sdružení VOŽEKOVO sdružení paní Irena Hellerová a paní Hana Pášová

Hasičské závody dětí
V sobotu odpoledne se v Košticích na fotbalovém hřišti uskutečnily další závody dětí v hasičském sportu. Organizátoři vše slkvěle připravili, dokonce si zajistili i nádherné počasí. Mladí hasiči z Koštic se umístili na třetím místě. Blahopřejeme!

28.08.2010 Olympiáda 2010 aneb Lempliáda
V sobotu 28. srpna 2010 se tentokrát v Blšanech u Loun uskutečnil další ročník Olympiády Mikroregionu Perucko. Naše soutěžní družstvo ve složení Milan Kristek, Helena Peterková, Břetiskav Fikar, Vlastimil Chaloupka a Zdeněk Karfík opět vyhrálo (již potřetí).
Blahopřejeme a děkujeme za reprezentaci obce!

27.08.2010 Stezka odvahy
V pátek 27. srpna se na ostrově u Ohře uskutečnila již tradiční akce pro děti – Stezka odvahy. Děti procházely trasu plnou strašidel a nesměly mít baterku. Ty, které se bály, chodily ve dvojicích (některé děti šly trasu dokonce dvakrát, tak se jim líbila J!)
Děkujeme všem strašidlům za pomoc při organizaci.

Technika hasičů
nová technika
Na srpnovém jednání zastupitelstva obce ukázali členové SDH Koštice techniku, kterou svépomocí opravili.

Vesnice roku
Vesnice roku 2011
V druhém ročníku soutěže Vesnice roku Ústeckého kraje, kterého se naše obce zúčastnily, získaly další významné ocenění, tentokrát Bílou stuhu – za práci s dětmi a mládeží.

Děkujeme všem, kdo nám pomohli toto ocenění získat.
Vesnice roku 2010
Naše obce získaly v mimořádně prestižní soutěži Vesnice roku Ústeckého kraje dokonce dvě ocenění: Modrou stuhu – za společenský život obce a Diplom za vzorné vedení obecní kroniky.
Děkujeme všem občanům, kteří se zapojili do činnosti obce, formou dobrovolnické práce zvelebili naše obce a pomohli tak získat toto významné ocenění.
Mimořádné poděkování patří také kronikářce obce paní Petře Karfíkové.

21.08.2010 Rybářské závody
V sobotu 21. srpna 2010 se uskutečnily ve Vojnicích rybářské závody dětí. Závody vyhrál Lukáš Košťál, který nachytal ryby na 131,5cm. Nejúspěšnějším rybářem se ale stal Jaroslav Duffek, který byl v celkovém pořadí druhý a který navíc získal cenu za první rybu i za největší rybu! Třetí místo obsadil Pavel Kovařík.
Navečer absolvovali svoji soutěž také dospělí rybáři. Umístili se takto: 1. místo obsadil Jaroslav Kubeš (celkem 176,5 cm), 2. místo Jaroslav Vlasák (chytil největší rybu – štiku 70cm), 3. místo Viktor Nazarenko (74 cm).
Soutěž rodin vyhrála a cenu získala rodina Kovaříkova.
Ve večerních hodinách hrála k tanci i poslechu všem přítomným kapela Taurus. Hudba byla skvělá, nálada také….těšíme se na další akci ve Vojnicích!

Neckyáda
Po delší odmlce se na Ohře zase spustila flotila originálních plavidel.
V neděli v 15 hodin vyplula plavidla po řece Ohři směrem na Želevice. Bohužel se ůetos účastnilo jen málo plavidel, tak snad příště…zkusíme to jako námořní bitvu?!
Foto:

22.08.2010 Kuličkyáda
Rok se s rokem sešel a v Košticích se opět sešli milovníci kuliček z celé republiky, aby změřili své síly.
V neděli 22. srpna 2010 se na ostrově u Ohře pořádal již 3. Ročník celostátního turnaje v kuličkách, který je zařazen do kategorie OPEN. Letošní rok se účastnilo dopoledního turnaje dětí 8 účastníků. Některé děti hrály kuličky poprvé, rodiče fandili, sluníčko svítilo. Nejúspěšnějším borcem školních dětí byl Pavel Kovařík. Odměnu nakonec dostali všichni zúčastnění.
Od 13 hodin začali svůj turnaj dospělí kuličkáři. Do boje se zapojilo 33 účastníků. Celý turnaj končil až ve večerních hodinách. Nejlepším v koštické kuličkyádě byli Miroslav Tlustý, Martin Smetana a Martin Dostál.
Cenu pro nejúspěšnější rodinu získali Fróhlichovi a Kelichovi.
Poděkování za přípravu úspěšné akce patří paní Formánkové, paní Karfíkové, paní Skalské a panu Formánkovi

Humanitární sbírka
Občané našich obcí se zapojili do humanitární sbírky pro obce v severních Čechách postižené povodněmi.
Podařilo se shromáždit materiál za zhruba 20 000,- Kč, který do krizového centra v Benešově nad Ploučnicí odvezli členové SDH Koštice.
Všem dárcům i organizátorům děkujeme.

31.07.2010 Představení Rusalka
V sobotu 31. Července návštívili zájemci operní představení Rusalka od Antonína Dvořáka. Toto představení se hraje již tradičně několik let v přírodním amfitheatru v Lokti nad Ohří. Účastníci zájezdu si nejprve prohlédli místní hrad, loketské náměstí s přilehlými středověkými uličkami a od21 hodin sledovali úchvatné představení o nenaplněné lásce Rusalky k člověku.
Výprava představení je velice neobvyklá, maximálně využívá přírody….čarodějnice leze spolu s malými skřítky ze skály, vodník zpívá z jezírka, princ přijíždí na koni, cizí kněžnu přivážejí za světla pochodní na loďce po Ohři….prostě nádhera!!!ýprava představení je velice neobvyklá, maximálně využívá přírody….čarodějnice leze spolu s malými skřítky ze skály, vodník zpívá z jezírka, princ přijíždí na koni, cizí kněžnu přivážejí za světla pochodní na loďce po Ohři….prostě nádhera!!
Foto:

Pouť ve Vojničkách
Podle záznamů z kroniky se poprvé uskutečnila pouť ve Vojničkách před 50 lety, jsme rádi, že ta letošní na tuto tradici navázala. Počasí se vydařilo, program byl bohatý a poutavý, koláče, které napekly místní hospodyně, byly skvělé…prostě pouť, jak má být. Součástí pouti bylo slavnostní otevření nově vybudovaného altánu v místním parku. Celá tato akce se uskutečnila za finanční podpory Nadace Vodafone.
Občerstvení pomohli zajistit členové mysliveckého sdružení Žejdlička (a neměli to v tom horku vůbec jednoduché)! Děti přijeli ochladit a na večerní ohnivou show dohlíželi členové SDH Koštice (pan K. Pfeifer, pan V. Šaloun a pan Z. Henc), za což jim děkujeme. Poděkování patří i všem dobrovolníkům, kteří pomáhali s přípravou a organizací akce a samozřejmě členům neformálního sdružení Nová cesta Vojniček (v čele s Míšou Peterkovou).

25. – 27.06.2010 Sjíždění řeky Ohře
Víkend 25. – 27. června 2010 byl věnován sportu. Nadšenci různého věku sjížděli na raftech a kánoích řeku Ohři. O legraci nebyla nouze! Vždyť komu se například podaří sjet peřeje na raftu pozadu? Komu se v životě poštěstí jet na vojenském raftu, který se musí každých 5 km dofukovat? Počasí nám přálo, a tak 45 „účastníků zájezdu“ prožilo aktivní a mimořádně povedený víkend (viz fotogalerie)
Foto:

Rekonstrukce hasičárny v Želevicích
Členové SDH Koštice opravili hasičskou kolnu v Želevicích. Vše stihli ještě před Setkáním rodáků 2010. Podívejte se na foto před a po opravě.
Foto:

Setkání rodáků
V sobotu se v Košticích, Vojnicích, Vojničkách a Želevicích uskutečnilo setkání občanů pod názvem Setkání rodáků 2010.
V průběhu celého dne byl připraven bohatý program: vystoupení mažoretek, divadelní představení pro děti, koncert kapely Parťáci, odhalení pamětní desky významnému koštickému rodáku Karlu Ortovi, které bylo spojeno s divadelní scénkou….obcemi jezdil výletní vláček a celá slavnost byla večer završena ohňostrojem.
Akce se účastnilo velké množství návštěvníků, kteří přijeli, aby se setkali se svými známými, kamarády, bývalými spolužáky…Objevovaly se dojemné momenty při vzájemných setkáních, při společných vzpomínkách.
Součástí této akce byla také možnost vybrat symboly obce (znak a vlajku), hlasování se účastnilo na 200 lidí, a protože zatím ještě hlasování probíhá, seznámíme Vás s výsledky příští týden.
Akce se uskutečnila za finančního přispění Poštovní banky prostřednictvím Nadace Via.

Brigáda ve Vojnicích
V sobotu se uskutečnila malá brigáda občanů Vojnic. Cílem bylo uklidit prostředí obce před blížícím se Setkáním rodáků 2010.
Všem dobrovolníkům děkujeme!

Oprava fotbalových kabin
V uplynulých dnech došlo k dalším opravám a údržbě fotbalových kabin (v loňském roce se upravovaly toalety, před dvěma lety se malovalo uvnitř) – tentokrát kabiny získaly novou fasádu.

Vybudování nového chodníku v Košticích
Konečně byl vybudován chodník podél hlavní silnice v Košticích. Bylo nepříjemné, když občané šli do obchodu nakoupit a brodili se v bahně…

Oprava hasičárny ve Vojnicích
V průběhu posledního květnového víkendu byla opravena hasičárna ve Vojnicích. Podívejte se na foto a porovnejte…

23.05.2010 Ozdravný pobyt
Děti ZŠ a MŠ Koštice odjely v neděli 23. května na ozdravný pobyt. Děti se těšily, rodiče ještě víc a my jen doufáme, že p. učitelky pobyt přežijí ve zdraví. 🙂
Foto:

15.05.2010 Hasičské závody
V sobotu 15. května 2010 se v Košticích na fotbalovém hřišti uskutečnily hasičské závody dětí O pohár starosty obce. Vyhráli mladí hasiči z Podbořan, ale druhé místo patří domácímu soutěžnímu družstvu – mladým hasičům z Koštic. Blahopřejeme!
Foto:

08.05.2010 Svěcení sochy sv.Jana Nepomuckého
Svěcení sv.JanaV sobotu 8.5.2010 v odpoledních hodinách se sešli místní občané v parku v Košticích. Pozvání přijal i farář pan Petr Kubíček, který při slavnostním aktu posvětil nově zrekonstruovanou sochu sv. Jana Nepomuckého. Zároveň účastníky seznámil se životem Jana z Nepomuku, který byl v roce 1729 prohlášen za svatého.
V souvislosti s výročím konce druhé světové války si občané také připomněli válečné oběti z Koštic. Park byl zrekonstruován za finanční podpory České pošty.
Foto:

07.05.2010 Svátek matek
V pátek 7.5.2010 děti místní mateřské a základní školy připravily představení pro své maminky, babičky a ostatní ženy v obci. Všem návštěvníkům se program líbil, zejména byli nadšeni z černošských tanců.
Poděkování za připraveným program patří všem učitelkám školy.

Neviděli jste Dívčí válku v podání našich ochotníků? Chcete si představení připomenout? Nebo snad vidět podruhé, potřetí, počtvrté?
Neváhejte a prohlédněte si jej v naší videogalerii!
Video:

30.04.2010 Pálení čarodějnic v Košticích 2010
V pátek 30. dubna 2010 se v Košticích konalo další pálení čarodějnic s malým doprovodným programem. V 19 hodin vyšel od místní základní školy průvod čarodějnic, který prošel malou procházkou po obci a došel na fotbalové hřiště. Tady byly připraveny pro děti různé soutěže. Ve 20 hodin byl zapálen oheň s jednou čarodějnicí, opékaly se vuřty a povídalo se se známými. Potom už následovalo několik odpálených světlic. Poslední účastníci pálení čarodějnic v Košticích odcházeli v pozdních nočních hodinách.

01.05.2010 Prvomájový oheň aneb Opožděné pálení čarodějnic ve Vojničkách
1. května 2010 se pálil oheň ještě ve Vojničkách. Místní děti pomohly připravit figury ke spálení, i sem přilétly opožděné čarodějnice, společně jsme poseděli, popovídali si a také plánovali stavbu altánu v místním parku.

Starost o zeleň
Skalka na návsi
Po velké rekonstrukci silnice v prostoru dolní návsi v Košticích se postupně začíná kultivovat narušené prostředí. Podívejte se, jak krásně se o část před svým domem stará paní Kubáčová.

Zeleň želevice
Také v Želevicích byly zasázeny nové keře a květiny na okrasu obce. Tentokrát patří poděkování paní Jirkovské a paní Landové.

Čištění studně
SDH Koštice se ujal velkého úkolu – vyčištění studny v koštickém parku. Rozhodně to nebyla jednoduchá situace, ale hasiči nezklamali a všechny překážky zdárně překonali! Moc nám pomohli, a tak jim patří velké poděkování.

Havárie kanalizace
V uplynulých dnech došlo k další havárii kanalizace v Košticích – jejímu propadu a úplnému ucpání. Znovu se projevuje, že je kanalizace nevyhovující a že nutně potřebuje obnovu.

24.04.2010 Výtvarná dílna – šperky z korálků
V sobotu 24. dubna se uskutečnila další výtvarná dílna pod vedením paní Hany Hoblíkové. Tentokrát jsme se naučili vyrábět šperky z korálků. Každý z účastníků si odnesl vlastnoručně vyrobený šperk. Děkujeme paní Hoblíkové a těšíme se na další společnou dílnu.
Foto:

Cvičení žen
Po studené zimě se začaly ženy opět scházet na cvičení. Hodinu pohybu vede cvičitelka Lucka Hellerová, cvičí se na sále Kulturního domu v Košticích každou neděli od 17 hodin.

16.04.2010 Dívčí válka v Radonicích
V pátek 16. dubna se uskutečnila druhá veřejná generálka představení Dívčí válka, tentokrát v obci Radonice. Před skvělým publikem rozehráli naši ochotníci hru z dob dávných a minulých. Hrálo se v sále místní sokolovny, který je po nedávném požáru již zcela opraven. Návštěvníci vzpomínali, že se zde hrálo naposledy před 50 lety. Generálka se povedla, takže vzhůru do Libochovic na přehlídku amateérkého divadla!

Dokončeny úpravy v parku
Uplynulý týden byly dokončeny úpravy v parku v Košticích, které finančně podpořila Česká pošta projektem Česká pošta lidem. Konečné úpravy byly provedeny před zrekonstruovaným pomníkem padlým. Park bude slavnostně předán do užívání místní občanům i návštěvníkům v květnu 2010. Termín bude upřesněn (pravděpodobně v sobotu 8. května 2010).

03.04.2010 Karneval
V sobotu 3. dubna se uskutečnil již tradiční karneval pro děti z Koštic, Vojnic, Vojniček, Želevic a blízkého okolí. Tentokrát jsme nedělali klauna z vlastních řad, ale děti navštívil Klaun Popleta. Vzduchem létaly balónky plněné bonbóny a poukázkami na zmrzlinu, děti bojovaly o vítězství v různých soutěžích, masky byly odměněny sladkostmi. Sál v místním kulturním domě byl zcela zaplněn a tak doufáme, že se akce dětem líbila.

Tříkrálová sbírka
Sice už máme duben, ale podrobnou kontrolou akcí jsme zjistili, že nemáme zveřejněný záznam o uskutečněné Tříkrálové sbírce. S omluvou děkujeme dětem, které v kostýmech obešly vesnici! V těchto dnech se plánuje jejich cesta do útulku opuštěných zvířat, kam chtějí vybrané finanční prostředky věnovat.

27.03.2010 Ochotníci hráli divadlo
V sobotu 27. března 2010 se v Kulturním domě v Košticích odehrála veřejná generální zkouška představení Dívčí válka. Tuto komedii z dávných dějin našeho národa napsal před lety František Ringo Čech. Místní divadelní ochotníci se od ledna několikrát týdně scházeli a hru nacvičili. Veřejná zkouška se setkala s nebývalým ohlasem mezi návštěvníky, a tak se nyní jedná o tom, kde všude naši ochotníci hru předvedou. Blahopřejem všem hercům k vynikajícím výkonům!!! Podívejte se do fotogalerie.

Vynášení Morany
Jaro už je tady! Může za to jednak děti z koštické školy, jednak paní Hellerová, kterřížto nezávisle na sobě vynesliz našich obcí Moranu – smrtku.
Morana, Mora, Mořena, Mařena, Marzena nebo Kostroma je figura představující smrt, pravděpodobně bytost ze slovanské mytologie nebo pohanská bohyně smrti. Je velmi známá i v dnešním folklóru. Uctívali ji staří Slované a Baltové. Je zosobněna zimou, na jaře končí její vláda, proto se topí nebo bije. Není možné ji však považovat za čistě bohyni smrti nebo za nějakou ohyzdnou stařenu. Je prý velmi krásná.
Tradičním pohanským rituálem praktikovaným i dnes je vynášení Morany a její upálení a posléze její utopení. Nejčastěji se Morana hází z mostu nebo ze skály. Je velmi zajímavé, že přes tisícileté potírání pohanských rituálů se dodnes zachoval jeden z nich ve velmi živém zvyku vynášení Morany. Moranu, kterou představuje figurína nebo samorost, kořen nebo větev, nese mladá dívka v čele průvodu. Morana má mít správně na krku náhrdelník ze šnečích ulit (symbol smrti) a šálu (symbol zimy). Utopená hořící figurína je ve vodě lidmi kamenována.

Masopust 2010
V únoru se již tradičně konal Masopust, které pro nás opět zorganizovali členové SDH Koštice. Letos bylo nebývale mnoho krásných masek. celodenní masopustní veselí vyvrcholilo večení taneční zábavou v místním kulturním domě. Na fotografie se můžete podívat ve fotogalerii.

17.01.2010 Sněhová ZOO
Zima 2010 Sněhu máme opravdu dost, proto jsme se rozhodli uspořádat soutěž pro děti i dospělé – v neděli 17. 1. v 15 hodin se na ostrově sešlo asi 15 dětí a dospělých a postavili jsme základy sněhové ZOO. Kdo půjdete kolem, prohlédněte si krásná zvířátka a zkuste také nějaké připojit.

Stalo se rok 2011

… zpět

Rok 2011

30.11.2011 Silvestrovský fotbálek
Letošní Silvestrovský fotbálek se setkal s velkou účastí. V pátek 30. listopadu se na koštickém fotbalovém hřišti sešlo 16 hráčů, kteří se rozdělili do dvou mužstev a přes dvě hodiny hráli fotbal, který se v Košticích soutěžně již nehraje. Nakonec hru ukončili výsledkem 5:4 – důležitější ale byla radost ze hry.

28.12.2011 Turnaj ve stolním tenisu
Ve středu 28. prosince se v Kulturním domě v Košticích odehrál tradiční turnaj ve stolním tenisu. Od 10 hodin hrály děti, od 16 hodin dospělí, mezi kterými soupeřilo 15 hráčů, z toho 3 ženy, o vítězství. Štěstí se nakonec usmálo na Míru Polaneckého., druhé místo vybojoval Lukáš Polanecký a na třetím místě se umístil David Holub z Vojniček. Vítězům blahopřejeme.

07.01.2011 Odpoledne deskových her
Zimní odpoledne bývají mnohdy nevlídná, stejně tak tomu bylo v sobotu 7. ledna. Během tohoto uplakaného odpoledne se na sále želevické hospůdky sešli všichni, kdo se rádi u baví u deskových her. To byste se divili, co dětí a dospělých si rádo hraje, zaplněný sál toho byl důkazem. Na stolech se hrály Sázky a dostihy, Člověče, nezlob se, pexesa, někteří se protáhli u Twisteru, jiní stříleli na kachny, zkrátka všichni se dobře bavili. A co když se u hry sešli dospělí, to pak děti fandily a někdy by se napění dalo i krájet. Nakonec jsme museli ve večerních hodinách všechny vyhánět, ale brzy se zase sejdeme – v soboru 28. ledna od 15 hodin zasedneme k dalším soubojům.

Silvestrovský ohňostroj
V rámci silvestrovských oslav se každý rok scházíme před obecním úřadem, abychom se podívali na malý ohňostroj, který pro nás zástupci obce připravili. Tentokrát se nás nesešlo mnoho, ale ohňostroj se velmi vydařil.

Společné setkání občanů v době vánoční
Po úspěšném statickém zajištění kostela v Košticích v letošním roce se na Štědrý večer ve 22 hodin uskutečnilo setkání občanů. Paní Hellerová přečetla krátký úryvek z Bible, společně se zahrály a zazpívaly koledy – po dlouhé době se rozezvučely kostelní varhany a přítomní si popřáli hezké prožití vánočních svátků.
O půlnoci se sešli občané v obnovené kapli ve Vojnicích. I tady si lidé připomněli narození Ježíše zpěvem koled.
Vánoční setkání se uskutečnilo také 26. 12. v odpoledních hodinách ve vojnické kapli. Cestu si sem našli i lidé z okolních obcí – Koštic, Vojniček a Želevic. Setkání doprovázelo příjemné popovídání si a zpěv těch nejznámějších koled.

4. adventní neděle
Poslední adventní neděle se uskutečnila v Želevicích. Již tradičně byly zazpívány nejznámější koledy, rozvícen stromek a zapálena 4. svíce na adventním věnci. Kvůli velkému větru ani zde nebyl vyslán do vzduchu lampion přání.

11.12.2011 3. adventní neděle
Koštický vánoční jarmark se konal tradičně o třetí adventní neděli 11. 12. 2011 v místním kulturním domě. Rozmanitá nabídka tradičního vánočního zboží byla doplňkem bohatého kulturního programu. Odpoledne zahájily koledy v podání dětí Základní a mateřské školy v Košticích, které uvedly výstavu svých prací, poté vystoupily malé mažoretky. Předsedkyně Vožekova sdružení Anna Skalská seznámila přítomné s dokočením prací na statickém zajištění kostela sv. Antonína a poděkovala za příspěvky občanům.
Staročeské perníky z dřevěných forem tvaroval a pekl perníkář pan Ajksner z lounského Oblastního muzea, děti zcela zaujaly výtvarné dílny vedené členkami Vožekova sdružení – výroba svícnů, zdobení vánočních perníčků a ozdob z přírodnin.
Hlavním tahákem dne byla výstava čajových a kávových servisů ze zdrojů místních domácností, doplněná starými pohledy a vánočními fotografiemi a zimními krajinkami ze slaného těsta. Vybavení staré kuchyně bylo olemováno několika různě zdobenými vánočními stromky. Více než třiceti betlémům, proložených pohledy Josef Lady, kraloval betlém z koštického kostela, slaměná Svatá rodina zapůjčená Ing. Břečkovou z Klapého a hlavně mechanický betlém s patnácti různě se pohybujícími figurkami, vytvořený speciálně pro tuto příležitost panem antonínem Jarošem. Neubývající fronta návštěvníků sledovala pohyby všech postav a vždy vydechla překvapením, když se z lesíka vynořilo procesí deseti oveček s beranem, psem a ovčákem a zmizelo v protilehlém hájku. Unikátní strojovnu mohli přítomní pozorovat v okénku pod betlémem.
Bohatě navštívené vydařené odpoledne bylo ukončeno rozsvícením třetí svíce na adventním věnci a stromečku před obecním úřadem, kde starosta obce popřál všem pěkné Vánoce a hlavně klid v nastávajících nejistých dobách. Koštický advent bude završen příští neděli u zvoničky sv. Václava v Želevicích.

2. adventní neděle
Vojnická kaple přivítala druhou adventní neděli občany Koštic a přidružených obcí, tentokrát s novými vitrážovými okny a omítkou, takže oprava kaple trvající několik let je téměř hotova. Občané Vojnic odpracovali mnoho hodin, aby mohli kapličku představit v plné adventní kráse. Podvečer zahájil Jiří Nožička rozezněním zvonu, Anna Skalská přítomné vyzvala k zastavení v předvánočním shonu.
Opět zazněly koledy, jak je v obcích Košticka pravidelným zvykem, místní dámy připravily občerstvení pro všechny. Na závěr večera byla rozvícena druhá svíce na adventním věnci a stromeček před kapličkou. Po sobotní mikulášské nadílce v Košticích to byla další tradiční akce druhého adventního víkendu.

1. adventní neděle
Advent občané Koštic a přidružených obcí zahájili v bývalé škole ve Vojničkách. Za zpěvu koled děti obdivovaly Ladův betlém za oknem, po rozsvícení stromečku sdělily rodičům a prarodičům svá tajná přání pro Ježíška. Paní Skalská připravila velký plech perníčků a pytlíky s bělostnou polevou, aby mohla místní hospodyňky, chtivé nových poznatků, přiučit novinkám ve světě perníčků.
Vypadá to jakoby nic, ale je to docela obtížné, to zjistily všechny přítomné dámy. Všichni ochutnali chlebíčky s pomazánkami a skvělé cukroví těch nejpilnějších kuchařinek.
Jako každoročně bylo o adventu ve Vojničkách větrno, takže lampion přání zůstal na zemi a přání, aby vesnice žila tak pěkně pospolitě jako dosud, bylo vysloveno při rozsvícení první adventní svíce na věnci.

16.11.2011 Den poezie
Dne 16. 11. 2011 se konal v Košticích Den poezie. Členky sdružení Vožekovo připomněly přítomným Světový den poezie a dvousté výročí narození Karla Jaromíra Erbena. Kombinovaný večer pobavil i vzdělal.…
Všem byly rozdány učebnice s texty básní, takže si nejprve všichni početli, čekajíce na zprovoznění techniky. Nejprve členové sdružení Vožekovo předvedli improvizovanou dramatizaci balady Polednice, poté byla v diskusi připomenuta témata a poučení balad sborníku Kytice, zejména téma „matka a dítě“ a vliv lidové poezie na autora. Anna Skalská a Petra Kafíková přednesly balady Vodník a Svatební košile a poté mohli přítomní porovnat vyznění básní ve filmu F. A. Brabce Kytice.
Večer poezie tak od svých většinou akčních a veselých akcí navedl přítomné k zamyšlení a rozjímání, tak vhodným před nastávajícím období adventu.

12.11.2011 Den kynutého těsta
Každoročně obec Koštice a sdružení Vožekovo pořádá ochutnávkové dny, např. Den s jablky, Den s vánočním cukrovím, Den s listovým těstem, Den pomazánek a letos to v sobotu 12. listopadu byl Den kynutého těsta. Kdo chce, uvaří, napeče a přinese (raději větší množství, zájemců je hodně) do zasedací síně obecního úřadu. Tam se vzájemně ochutnává a hodnotí, ale také v příjemné atmosféře povídá.
Příští setkání (v roce 2012) bude ve znamení „rolády“! Již teď Vás všechny zveme…

05.11.2011 Návštěva muzikálového představení Děti ráje
V sobotu 5. 11. 2011 jsme navštívili muzikál Děti ráje v divadle GOJA v Praze. Předtavení bylo nádherné, všichni jsme odjížděli z divadla s neuvěřitelným zážitkem v duši! Přes 900 diváků na konci představení ve stoje aplaudovalo, tančilo, zpívalo!

14.10.2011 Setkání důchodců
V pátek 14. října 2011 se opět sešli důchodci na společném posezení. Nejprve zhlédli vystoupení dětí ze ZŠ a MŠ Koštice a vystoupení malých mažoretek Berušky, potom už se povídalo, vzpomínalo, tančilo i zpívalo. Akce se moc povedla, už se všichni těšíme ne setkání v příštím roce!
Foto:

Malba zdi u dětského hřiště
Skupina studentů Gymnázia Jateční získala finanční podporu pro svůj projekt Děti Dětem z nadačního fondu Think Big ve výši 46 590 Kč. Součástí projektu byla oprava zdi u dětského hřiště u nás – v Košticích a vylepšení jejího vzhledu. Studenti reagovali na představy dětí z místní základní a mateřské školy. Realizace výtvarného díla se ujali dva studenti VOŠ Obalové techniky a SŠ Štětí Martin Šíp a Tomáš Košťák. Ti strávili celý víkend v Košticích se členkou týmu Veronikou Řezáčovou a postupně plnili prázdnou šedivou zeď motivy přírody dle přání dětí z koštické školy. V průběhu jejich práce se na ně chodili dívat místí občané a sledovali, jak se plocha zabarvuje. Přihlížejícím občanům se nově upravené prostory velmi líbí, návštěvníci z řad dětí nad nimi jásají.
Poděkování tedy patří nejen firmě O2, která akci finančně podpořila, ale zejména studentům, kteří akci realizovali formou dobrovolnické práce a vylepšili tak životní prostředí v obci.

01.11.2011 Dušičková slavnost v Košticích
V úterý 1. listopadu 2011 se uskutečnila Dušičková slavnost v Košticích. Na programu byl koncert Dvořákových písní (Moravské dvojzpěvy a Biblické písně). Před budovou obecního úřadu jsme s dětmi vytvářeli světelné obrazy z hořících svíček. Bylo pěkné počasí, vítr nefoukal, takže vznikly nádherně osvícené obrysy. Potom jsme se vydali s lampiony v průvodu po obci, položili jsme květiny u Pomníku padlých a došli až k Ohři. Zde jsme spouštěli vodní lampiony…

07.11.2011 Noční pochod pod Házmburk
V pátek 7. října 2011 se uskutečnil již 5. Ročník nočního pochodu pod Házmburk. Protože odpoledne pršelo, místní rozhlas vyhlásil, že se účastníci pochodu přesunou auty do Křesína, odkud se půjde po staré silnici. Členové SDH (pan Valina a pan Jirásek) operativně zajistili auta, a tak se podařilo s ostatními automobily převézt účastníky na novou trasu – nakonec se sešlo 60 pochodujících. Cestou hasiči nabídli teplý čaj… a tak se šlo a šlo a šlo! Na parkovišti pod Házmburkem se nás nakonec sešlo cca 110 J! Někteří byli totiž leniví a přijeli se autem podívat na představení skupiny historického šermu Lepus. Také se objevila skupina občanů ze Slatiny, což bylo úžasné! Počasí nám nakonec přálo, pršet začalo až zase po půlnoci – a to už jsme byli doma. Tak zase za rok J!
Akce byla spolufinancována Ústeckým krajem v rámci projektu Rok na vsi.

01.11.2011 Svatováclavské posvícení
V sobotu 1. října 2011 se uskutečnilo Svatováclavské posvícení v Želevicích. Den před tím se začaly připravovat pochoutky z vepřového masa. Bylo připraveno 400 jitrnic a jelit, 12 kusů tlačenky, 200 řízků…všem návštěvníkům připravené lahůdky moc chutnaly, protože rychle zmizely a odpoledne už téměř nebylo nic k jídlu J!
Příjemné odpoledne plné slunce osvěžila country skupina Parťáci a také malé divadelní pohádky v podání herců – místních dětí.

10.09.2011 Další brigáda ve Vojničkách
V sobotu 10. září 2011 se uskutečnila další brigáda občanů Vojniček. Občané se opět sešli, aby uklidili prostory okolo místního rybníka. Děkujeme všem účastníkům za pomoc!

01.10.2011 Celostátní setkání vysílačkářů
V sobotu 1. října 2011 se uskutečnilo v Košticích na fotbalovém hřišti celostátní setkání vysílačkářů. Zde uvádíme článek zveřejněný na webu vysílačkářů:

Jako parta dobrých kamarádů s podobnými zájmy se známe již dlouho, ledacos o sobě víme a postupně naše setkání organizujeme poblíž QTH i těch vzdálenějších členů abychom poznali naší zem nejenom z kopců. A tak se v Holicích na setkání příznivců radioamatérského sportu zrodil v hlavě našeho člena a kamaráda Jardy Koštice nápad, uspořádat podzimní setkání v katastru obce Koštice. Setkání bylo naplánováno na Svatého Václava, kdy ve většině měst a obcí drží Svatováclavské posvícení. Nejinak tomu bylo i v Košticích. K našemu táboření nám bylo poskytnuto fotbalové hřiště a pro případ mokré varinaty, byly k dispozici i tam přilehlé kabiny.

Nájezd na hřiště započal již v pátek krátce po obědě a dominoval TMR. Na hřišti již parkoval se svým karavanem zatím náš příznivec a kamarád Jirka. Já jsem dorazil s bednou jako druhý a potom to již šlo rychle za sebou, no a k večeru jsme byli téměř kompletní. Musím podotknout, že objednávka na počasí byla tam nahoře zatím akceptována. Babí léto jako z pohádky.

Pod stromy se se svým univerzálním vozidlem zabydlel TMR a tam se ustavila i první skupinka diskutérů. Mezi karavany a bydlíkem předsedy bylo potom druhé ležení, převážně složené z našich protiváh. Protože bylo i jinde posvícení, naše kuchařky se činily a přivezly své posvícenské koláčky na ochutnávku a to nejen pro nás. Abych neopomněl mužskou část, tak Jířa Doubravka přivezl takový větší koláč, ale střežil ho tak dobře, že se mi ho nepodařilo vyfotit. Snad jiný paparazi fotku má. Pátek uběhl jako voda, noc najednou již nebyla mladá a tak jsme šli na kutě.

V sobotu probíhalo vše ve slavností náladě a napětí, jak to v obci dopadne. Dopoledne jsme navštívili ochutnávku masných výrobků v místní hospůdce z lidové tvořivosti řezníka a mohu konstatovat, že jaterničky, jelítka, tlačenka a „prdelačka“, neměly chybu. S žaludkem vymaštěným zabíjačkovými dobrotami jsme díky starostovi zavítali do místního rodinného ovocného lihovaru. Exkurze byla vyčerpávající a pan majitel nám pěkně vše přiblížil a to včetně ochutnávky finálních výrobků.

Po obědě začaly přípravy na odpolední veselici a dámy měly starost s ustrojením Renči do středočeského kroje, abychom návštěvě obce Želevice, která je součástí Koštic dodali historický a lidový nádech. Trochu jsme místní asi překvapili, ale po chvíli pochopili a po předání slavnostní stuhy našeho klubu s podpisy všech přítomných členů a krátkém projevu našeho předsedy a děkovačce starosty nás bezelstně přijali mezi sebe. Renata ustrojená v kroji, který jí mimochodem náramně slušel, předala starostovi i posvícenské koláče. Dostalo se i na mnohé účastníky veselice. K poslechu vyhrávala kapela, pivo teklo proudem a myslím si, že všem bylo dobře a i se to líbilo. V podvečer jsme se stáhli zpět do základního tábora, kde byly hodnoceny nejenom zážitky z dosavadního vysílání na portablech, ale i naše návštěva v Košticích.

Ještě jednou poděkování všem Koštickým, Želevickým, ale i všem přítomným na veselici a v neposlední řadě starostovi a jeho paní za velmi příjemný zážitek a dokonalou organizaci. Závěrem bych chtěl na adresu všech občanů Koštic a souvisejících obci vyseknout poklonu k jejich přístupu k životu v obci a kulturnímu dění. Jste tam zapojeni snad všichni a to je dnes již vzácnost.

Faktor Nehvizdy CL-67

27. – 28.08.2011 Noční larp
V noci ze soboty 27. na neděli 28. srpna se na ostrově u Ohře odehrála další z her pořádaných skupinou Tepelgurth. Šlo o takzvaný larp (zkratka z anglického living action role playing – hraní role naživo), který spočívá v interakci hráčů, kteří představují různé postavy inspirované fantasy tématikou a soupeří spolu prostřednictvím soubojů měkčenými dřevěnými zbraněmi.
Tentokrát ale nepřálo počasí ani termín, a tak se za deště sešlo jen třináct účastníků.

26.08.2011 Stezka odvahy
V pátek 26. 8. 2011 se v Košticích uskutečnila ve večerních hodinách stezka odvahy pro děti. Strašidla byla tentokrát ze spolku Tepelgurth – a opravdu naháněla strach nejen malým, ale i velkým. Největšími hrdina se nakonec staly Bára Frohlichová, Rozárka Smržová a Jana Jirásková – tato trojice statečných šla stezku odvahy dokonce dvakrát J!

Akci finančně podpořil Ústecký kraj prostřednictvím projektu Rok na vsi.

20.08.2011 Rybářské závody ve Vojnicích
V sobotu 20.8.2011 se ve Vojnicích uskutečnil další ročník rybářských závodů. Od 17 hodin soutěžily děti, od18 hodin dospělí. Letošních závodů se účastnilo velké množství závodníků i diváků. Atrakcí se stala také rybářská tombola, ve které byly následující ceny: sumec, kapr a akvarijní rybičky (sponzorem tomboly byl pan Kumst a manželé Jirotkovi). Myslivci se postarali o občerstvení – grilovali vynikající makrely! Poklidné odpočinkové odpoledne zakončila taneční zábavou skupina Náhoda. Akci finančně podpořil Ústecký kraj prostřednictvím projektu Rok na vsi.

16.08.2011 Slavnostní předání Bílé stuhy
V úterý 16. srpna starosta obce Jaroslav Vlasák a místostarosta obce Vladimír Jaroš byli přítomni slavnostnímu vyhlášení výsledků soutěže Vesnice roku 2011 Ústeckého kraje. Naše obce hodnotící komisi velmi zaujaly a získaly ocenění Bílá stuha za práci s dětmi a mládeží.

14.08.2011 Kuličkyáda
V neděli 14. srpna se na ostrově v Košticích uskutečnil další open turnaj v kuličkách. Do Koštic se sjeli kuličkáři z celých Čech, nechyběl ani mistr světa a mistr ČR. Akce byla spolufinancována Ústeckým krajem v rámci projektu Rok na vsi.

13.08.2011 Výlet do Plzně
V sobotu 13. srpna navštívili zájemci město Plzeň. Vedle plzeňské ZOO a Dinoparku účastníci absolvovali exkurzi do pivovaru Pilsen Urquell. Zejména exkurze byla velice zajímavá a všem chutnalo nepasterizované pivo.

Olympiáda
Již čtvrtý ročník olympiády mikroregionu Perucko, tentokrát s názvem Lempliáda aneb Pohádkové klání, se uskutečnil ve Veltěžích. Soutěže byly zajímavé a vtipné, celá akce byla výborně připravena. Naše soutěžní družstvo ve složení Zdeněk Karfík, Břetislav Fikar, Helena Peterková, Milan Kristek a Alena Bozděchová se umístilo na skvělém druhém místě.

22.07.2011 Svatba
V pátek 22. července došlo ke třetí svatbě uzavřené v naší obci – tentokrát do stavu manželského vstoupili Emílie Vykročilová a Antonín Žák. Blahopřejeme jim a přejeme hodně štěstí do společného života.

09.07.2011 Pouť ve Vojničkách
V sobotu devátého července se uskutečnil další ročník Tradiční pouti ve Vojničkách. Na začátku pouti starosta slavnostně předal rybník ve Vojničkách do užívání místním občanům (projekt Rybník ve Vojničkách spolufinancovaný firmou T-mobile prostřednictvím Ústecké komunitní nadace).

Program pouti byl bohatý: skákací vana, soutěže pro děti i dospělé, klaun, taneční zábava a noční ohňostroj.
Pouť se setkala s nebývalým ohlasem, navštívilo ji cca. 150 účastníků.

Sjíždění Sázavy
Již potřetí se zájemci o sjíždění řek setkali a společně prožili víkend. Tentokrát se sjížděla Sázava. Předpovědi počasí nebyly moc příznivé, ale 45 vodáků se nenechalo odradit! Titul největší potápka tentokrát získal pan Bradáč J!

První den byl klidný, voda tekla pomalu a pátečním večerem posilnění vodáci z Koštic spluli trasu Čerčany – Týnec bez problémů. Horší to bylo druhý den, kdy byla řeka daleko těžší, peřeje a jezy hrozily každým okamžikem! Byla to nádhera, zážitek! Už se těšíme na příští rok…

18. – 19.07.2011 Koštická pouť
Kostel v Košticích je zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému, proto se během víkendu 18. – 19. června konala koštická pouť. Sobotní odpoledne zahájil starota obce Jaroslav Vlasák, který přivítal přítomné, uvedl malé koštické mažoretky a poděkoval a odměnil koštické děti, které svým dobrým skutkem pomohly ostatním. Tím začal bohatý program, během kteréhu si přišly na své
všechny generace – téměř dvě hodiny bavili přítomné kouzelník a jeho host – zpěvačka Miluška Voborníková, děti tvořily ve výtvarné dílně a zvídaví přítomní si mohli v mobilním muzeu vyzkoušet jízdu na historických kolech či jiných vozítkách. Od 18 hodin začalo další představení místních ochotníků Lucerna aneb Boj o lípu, večer se rozpoudila taneční zábava s místní kapelou Paťáci.

Neděle byla zasvěcena sportování – dopoledne si zasoutěžili otcové s dětmi v rámci oslavy Dne otců, pak už se hrál fotbal – žáci si zahráli poslední zápas sezony, následoval mírně nerovný boj žen proti mužům – dvojnásobek žen nakonec zcela přesvědčivě vyhrál nad muži, i když ženy občas využily své zbraně a nedržely se příliš pravidel. U diváků však sklidily velký aplaus. Nakonec si zahráli místní muži, tentokrát už podle pravidel. Celou pouť samozřejmě provázely kolotoče a další atrakce, nechyběla dobrá nálada a dokonce i počasí se nad námi smilovalo – zřejmě se za nás přimluvil i svatý Antonín.

Celá akce byla součástí projektu Rok na vsi a byla spolufinancována Ústeckým krajem.

03.06.2011 Vítání občánků
V pátek 3. června 2011 se uskutečnilo již jednou odložené Vítání nových občánků (odložení bylo způsobeno hromadným onemocnění účinkujících neštovicemi). Nejprve jsme mohli sledovat vystoupení dětí z místní MŠ a ZŠ, potom místostarosta obce pan Jaroš přivítal rodiče s dětmi narozenými v roce 2010 a předal jim upomínkové předměty. Na závěr vystoupily členky nově vzniklého souboru malých mažoretek Berušky.

05.06.2011 Den dětí
V neděli 5. června 2011 se děti ocitly na tajuplném ostrově. U Ohře byl připraven program věnovaný výhradně dětem. Nejrůznější soutěže, skákací hrad, dlouhá lanovka, balónky…a po splnění všech úkolů také dárkový balíček plný sladkostí a drobných hraček.

Při akci pomáhali členové SDH Koštice, Mysliveckého sdružení Žejdlička, VOŽEKOVO sdružení a další dobrovolníci z obce. Všem děkujeme. Akce se moc povedla, děti odcházely spokojené.

Tato akce byla součástí projektu Rok na vsi, který je spolufinancován Ústeckým krajem.

27.05.2011 Noc kostelů
V pátek 27. 5. 2011 ve 22 hodin se po dlouhé době rozezvučel kostelní zvon v koštickém kostelíku. Ten je z důvodu narušené statiky už několik let pro veřejnost uzavřen. Před kostelem se sešli místní občané, aby podpořili aktivity spojené s rekonstrukcí objektu. Celostátní akce Noc kostelů byla provázena bohatým programem: několik skladeb zahrál Severočeský hornový kvartet a potom vystoupil smíšený pěvecký sbor Melodie z Libochovic, ve kterém zpívá také několik místních občanů.
Návštěvníci se podívali krátce do kostela a obdivovali jeho zachovalost a krásu. Snad se podaří tento malý vesnický kostelík zachránit! Členové VOŽEKOVO sdružení se pro jeho záchranu velni angažují. Získali finanční podporu Ústeckého kraje a nyní hledají sponzory na dofinancování 1. etapy záchrany – statického zajištění objektu.
Koncert v Košticích v rámci akce Noc kostelů byla finančně podpořena firmou Provident.

28.05.2011 Projekt ve Vojničkách finišuje
V sobotu 28. 5. 2011 se ve Vojničkách uskutečnila další brigáda občanů na úpravu okolí místního rybníka. Prováděly se dokončovací práce – vysazovala zeleň, zabudovaly se lavičky, vysela tráva. No a večer se místní sešli u malého táboráku, na kterém se nejprve spálily staré větve a nepořádek z průřezu zeleně a potom opekly vuřty.
Už zbývají jenom schody k hladině rybníka a přivézt objednanou várku ryb na zarybnění rybníka.
Projekt je financován firmou T–mobile, prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe.

21.05.2011 Brigáda ve Vojnicích a posezení sousedů
V sobotu 21. 5. 2011 se ve Vojnicích uskutečnila brigáda na úklid veřejních prostor. Uklízelo se zejména v okolí altánu a rybníka. Večer se potom sešli sousedé (místní i chalupáři) a při opékání vuřtů si společně popovídali, zhodnotili uplynulou zimu a plánovali akce v průběhu roku.

19.05.2011 Úspěch divadelního představení
Divadelní představení Lucerna aneb Boj o lípu v podání našich ochotníků má velký ohlas v okolních obcích. Ve čtvrtek 19. 5. hráli ochotníci v Černčicích, v pátek zopakovali svůj výkon 20. 5. 2011 v Radonicích. Obě představení sklidila ohromný potlesk, návštěvníci naše herce chválili, do Radonic se dokonce přijeli podívat herci ze spolku Divoch ze Stříbra, aby se inspirovali před vlastním provedením této divadelní komedie. Pokud Vás zajímá hodnocení také někoho nezainteresovaného, podívejte se na : www.iperuc.cz.

14.05.2011 Hasičské závody dětí o pohár starosty
Logo kraje
V sobotu 14. května 2011 se uskutečnily v Košticích závody mladých hasičů. Letošního ročníku se účastnilo 10 soutěžních mužstev, nejúspěšnější byli hasiči z Domoušic. Domácí družstvo obsadilo 4. místo. Počasí organizátorům přálo, vše se vydařilo, poděkování za povedenou akci patří členům a členkám SDH Koštice. Akce je součástí projektu Rok na vsi a byla spolufinancována Ústeckým krajem.

14.05.2011 Brigáda občanů ve Vojničkách
V sobotu 14.května se ve Vojničkách sešlo 18 občanů, aby pomohli s realizací projektu Rybník va Vojničkách, na který získalo finanční podporu od T- mobile občanské sdružení VOŽEKOVO sdružení. Cílem projektu je oprava přítiku a odtoku rybníka – to už je za (vydatné pomoci pana Kubáče a pracvoníků obce) opraveno, nyní se upravuje okolí rybníka.

01.05.2011 Vítání ptačího zpěvu
Neděle 1. května byla v Košticích ve znamení celostátní akce Vítání ptačího zpěvu. Naši obec navštívili mladí ornitologové z Bíliny a velice zajímavým způsobem předali různé informace o zpěvném ptactvu. Nejprve zájemci procházkou prošli ostrov u Ohře, místní park a potom zamířili po silnici na Vojnice. Cestou slyšeli různé druhy ptáků a za pomoci odborníků se je snažili rozeznat. Závěr přírodovědné procházky byl neuvěřitelně zajímavý. Byli jsme svědky ukázky odchytu ptáků a jejich kroužkování. Na vlastní oči jsme tak mohli vidět slavíka nebo pěnkavu…ale hlavně nádherného a neobvyklého krutihlava.

I nedělní odpoledne bylo věnováno přírodě – nejprve členové Mysliveckého sdružení Žejdlička (pan Štýbr a pan Horáček) předvedli ukázky výcviku psů, potom následovalo představení věnované dravcům a sokolničení. V průběhu odpoledne mohly zájemci z řad dětí vyplnit soutěžní kvíz, za který získaly drobné odměny.
Akce byla podpořena firmou Provident.

30.04.2011 Čarodějnice
V sobotu 30. dubna se již tradičně pálí čarodějnice, ale v letošním roce nám moc nepřálo počasí. Ještě v době, kdy měl jít průvod čarodějnic, pršelo, a tak byla nakonec celá akce odložena na druhý den – tedy neděli. V průvodu se nakonec sešlo 21 malých i velkých čarodějnic, na hřišti se čarodějnice propojili s další akcí – Vítáním ptačího zpěvu. Po plánovaném programu byl zapálen oheň a upáleny zlé síly v podobě čarodějnice.

Ve Vojničkách se ale podařilo upálit čarodějnice podle plánu, jen s menším časovým odkladem.

30.04.2011 Stavění májky
V sobotu 30. dubna se v Želevicích po dlouhých 10 letech objevila znovu májka. Hlavním iniciátorem byl pan Duben, ale stavěli a zdobili snad všichni ze Želevic – společně s návštěvníky místní hospůdky (a za přihlížení ostatních?!).

23.04.2011 Dětský karneval
V sobotu 23. dubna 2011 se v Košticích konal již tradičně velikonoční karneval pro děti, na který se sjíždějí děti ze širokého okolí. Děti za drobné odměny soutěžily, tancovaly, hrály různé hry – vše pod vedením dvou klaunů (paní Skalské a paní Karfíkové). Drobné sladkosti vyhrály také všechny děti v maškarní masce. Akce je součástí projektu Rok na vsi a je spolufinancována Ústeckým krajem.

22.04.2011 Velikonoční dílna
V pátek 22. dubna 2011 se uskutečnila v Košticích velikonoční dílna. Zájemci se učili zdobit velikonoční perníčky a barvit vajíčka voskovou technikou. Akce je součástí projektu Rok na vsi a je spolufinancována Ústeckým krajem.

Bitva dvou armád
Členové delegace Mikroregionu Perucko, ve které byli i naši občané, se měli možnost podívat, jak vypadá bitva mezi Francouzi a Rakušany. Celý den byl velice zajímavý program, viděli jsme ošetření v dobovém lazaretu, pochod vojáků, zájemci měli možnost si vystřelit z pušky a nakonec jsme byli přímými účastníky bitvy o dřevěný most.

26.03.2011 Divadelní představení Lucerna
Dne 26. března 2011 se uskutečnila premiéra divadelní komedie Lucerna (autorem A. Jirásek, upravil J. Dvořák), která se setkala s nebývalým úspěchem. Vynikající výkony herců – amatérů nadchly návštěvníky představení. Poděkování patří všem, kteří se na představení podíleli: Zdeňku Karfíkovi, Václavu Malátovi, Petru Burdychovi, Jaroslavu Vlasákovi, Simoně Fryčové, Veronice Mužíkové, Tereze Vinšové, Petře Karfíkové, Aleně Valinové a Anna Skalské.

Brigáda myslivců
Po uplynulé dva víkendy se uskutečnily brigády zaměřené na úklid veřejného prostranství po zimním období. Jedna akce, které se účastnili občané Koštic, se soustředila na ostrov u Ohře, druhý úklid provedli členové Mysliveckého sdružení Žejdlička v okolí našich obcí. Sesbírali dva valníky odpadu, který vyhodili bezohlední občané a návštěvníci našeho regionu.

Výměna oken v restauraci KD v Košticích
V uplynulých dnech došlo k výměně oken v restauraci Kulturního domu v Košticích. Podívejte se, jak nyní budova vypadá…

20.03.2011 Instalace ptačích budek
V neděli 20. března 2011 v odpoledních hodinách byly naistalovány ptačí budky, které děti společně se svými pomocníky – rodiči před 14 dny vyrobily. Celkem se po Košticích rozvěšovalo 10 budek, děti samy si určily, kam se která budka zavěsí. Celá akce zaměřená na podporu zpěvného ptactva vyvrcholí Vítáním zpěvu ptáků dne 1. května 2011, sraz je v 7.30 u lávky na ostrov. O akci budeme včas informovat.

19.03.2011 Masopust 2011
V sobotu 19. března 2011 se v Košticích konal další ročník masopustních oslav. I tentokrát se organizace ujali členové SDH Koštice a vše jim klaplo, jak mělo (i počasí se umoudřilo J!). V masopustním průvodu šlo přes 30 masek, a tentokrát, což nebývá časté, převažovali mladí. Calá akce pokračovala večerní zábavou na sále KD v Košticích.
20.02.2011 Výroba ptačích budek
V neděli 20. února 2011 se uskutečnilo na sále setkání zájemců o výrobu ptačích budek. Materiál byl předem připraven (poděkování patří panu Nožičkovi), takže zájemci jen bušili a bušili a bušili. Setkání vedl mladý ornitolog pan Vaník, který krátce vyprávěl o životě ptáků v okolí naší obce. Podařilo se vyrobit 10 kusů ptačích budek, které společně s dětmi – výrobci rozmístíme po ostrově a v parku. V květnu při akci Vítání ptačího zpěvu budky navštíme a budeme pozorovat, kdo je osídlil.

Rybářské potěšení
V Košticích a okolí si rybáři stěžují, že je tu málo ryb, že jsou malé….a za to všechno může Nechranická přehrada, která vypouští příliš studenou vodu. Podívejte se, co se podařilo vylovit z řeky Ohře. A pak že tu nejsou J! (Velikost? 121 cm!)

Povodně v našich obcích
V uplynulých dnech zasáhlo tání sněhu všechny naše obce. Největší problém měly ale Koštice a Želevice, kde se hladina Ohře prudce zvedla, vylila se z břehů a způsobila tak komplikace pro místní občany. Byly uzavřeny komunikace, několik domů mělo plné sklepy vody, ale naštěstí se nikomu nic nestalo. Starosta obce a členové SDH Koštice byli připraveni pomoci, objížděli pravidelně postižená místa, sledovali situaci a pomáhali. Takže velké poděkování hasičům za operativní pomoc!

01.01.2011 Novoroční procházka
1. ledna 2011 se v 15 hodin sešli zájemci o malou novoroční procházku. Vzhledem k počasí byla trasa jasná – na Dobročku! A tak se šlo, cestou se probraly všechny podstatné i nepodstatné věci: oprava kostela, nová fasáda školy, místo pro dětské hřiště, vztah chatařů k obci, třídění odpadu i černá skládka u chatové oblasti Dobročka. A po návratu domů rychle horký čaj J!